Kralování Slovenska v roli středoevropského ekonomického tygra je u konce. Klesající vývoz, rostoucí míra nezaměstnanosti a prohlubující se státní dluh vracejí zemi do pozice, kterou nedávno opustila - jednoho ze středoevropských outsiderů.

Letošní rok přitom měl být pro Slovensko ve znamení úspěchů - pozitivních dopadů prudkých změn, kterými země prošla na cestě od malého státečku závislého na přáních Ruska a vedeného na počátku 90. let autokratickou vládou po plně integrovaného člena Evropské unie.

Posledním krokem tohoto procesu bylo lednové přijetí eura. Na nebi se objevila záře ohňostrojů a politici se začali chlubit novotou zářícími eurovými mincemi se slovenským národním symbolem dvojitého kříže. V té době už se přitom začaly stále více projevovat náznaky, že slovenská ekonomika pocítí silné dopady ekonomické krize.

Ještě v roce 2007 přitom Slovensko zaznamenalo 10,4procentní růst hrubého domácího produktu (HDP). Zejména díky třem automobilovým továrnám se stalo zemí s největší produkcí aut na obyvatele v Evropě. Právě tato okolnost ale nyní stojí za prudkým ekonomickým zpomalením.

"Jsme naprosto závislí na vývozech, zejména do Německa," přiznává ministr financí Jan Počiatek a dodává: "Naše silné zaměření na automobilový průmysl se neukázalo jako prospěšné."

V posledních letech se Slovensku podařilo předběhnout zbytek regionu. Děsilo i své bývalé české krajany, kteří měli tradičně ve zvyku nahlížet na Slováky jako na chudšího a málo rozvinutého příbuzného. Nyní se však obavy z pádu vrátily.

Podle původních předpovědí měla letos slovenská ekonomika zažít nárůst o 6,5 procenta. Nyní ministr financí předpokládá, že se hospodářství o 6,2 procenta propadne. V roce 2010 by pak mělo dojít ke slabému růstu o 0,5 procenta.

Přijetí eura poskytlo zemi částečnou ochranu proti poprasku způsobenému ekonomickou krizí. Slovenský premiér Robert Fico označil euro za "štít", který zemi nyní chrání. Zatímco Poláci a Maďaři sledovali, jak jejich křehké měny ztrácejí své pozice, Slováci mohli s peněženkami plnými eur vyjet za hranice a zásobit se polskou zeleninou nebo nakoupit výhodně auta za cenu v klesajících maďarských forintech.

Jenže mít společnou měnu má i svou cenu. Slovenští pracovníci jsou nyní pro své zaměstnavatele dražší než jejich protějšky v Polsku či Maďarsku.

Nečekané problémy země se staly zkouškou pro premiéra Fica, úlisného populisty, který dokázal profitovat z ekonomických reforem svého předchůdce Mikuláše Dzurindy. Poté, co se v roce 1998 Dzurinda ujal moci, pomohl zemi stát se daňovým rájem pro zahraniční investory.

S prohlubující se krizí nyní stoupá tlak na premiéra Fica, aby jednal. Deficit státního rozpočtu má letos dosáhnout šesti procent HDP, což je dvakrát více, než politici slíbili. Vláda však zatím neřekla, kde chce ušetřit. Oznámené kroky, spočívající v pozastavení nákupu aut či kopírek pro ministerské úředníky, jsou veskrze symbolické.

Před vládou navíc stojí i další úkol - odstranění nerovností mezi bohatou západní částí země podél hranice s Rakouskem a chudším východem. Plán dostavět v příštím roce dálnici propojující západ a východ země musel být odložen o dva roky kvůli nedostatku peněz. Také další plány, týkající se například integrace početné romské menšiny, zatím kvůli krizi selhávají.

Slovensko však může udělat jen velmi málo pro to, aby zvrátilo celosvětový trend a pomohlo své ekonomice samo. Prováděné vládní kroky navíc zemi často spíše škodí, než aby jí pomohly. To se stalo například při zavedení šrotovného, které Slováci odkoukali v Německu. Na Slovensku však nemělo žádný rozpoznatelný efekt, protože země 97 procent veškeré své automobilové produkce vyváží.