Česko obchází strašák nezastavitelného nárůstu schodků rozpočtu. Ministr financí Eduard Janota varoval, že po nové makroekonomické prognóze jeho resortu hrozí, že deficit příští rok překročí 200 miliard korun. Stejně by mohl dopadnout i letošní rozpočet, který od této obří hranice ochrání jen rezervy z minulých let.

Během dvou let dluh českého státu stoupne o více než 11 procent HDP a Česko bude v roce 2011 dávat jen na splátky dluhu 80 miliard korun. Růst dluhu navíc prodražuje i peníze, které si stát půjčuje v zahraničí. Úroky, za které si stát půjčuje, přitom budou téměř jistě i nadále narůstat.

Janota už proto kvůli kritické situaci státních financí začal mluvit o potřebě zvýšit DPH, na níž se vybírá hodně peněz, a to relativně jednoduše. A také o zvýšení stropů na zdravotní a sociální pojištění. Český prezident Václav Klaus zase vládě poradil, aby řešila rozpočtovou krizi plošnými škrty na všech ministerstvech. ČSSD zase navrhuje vyspravit rozpočet vyššími daněmi. Už dříve řekli, že chtějí zvýšit daně z příjmů firem z 19 na 21 procent, zavést milionářskou daň 38 procent a zvýšit pojistné stropy ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy.

Na dotazy čtenářů odpovídal ekonom Ondřej Schneider, který přednáší na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Je pro mne zklamáním, že jediné co vymyslelo ministerstvo financí proti rekordnímu deficitu, je zvýšení daní. Je to stejné opatření, které vytahovali panovníci již před mnoha stovkami let. Jsem ochotna platit víc na daních jen v případě, že uvidím šetření také u politické, vládní, poslanecké a úřednické reprezentace. Jak jste na tom vy? Nevadí vám nesystémové a neracionální a nejjednodušší možné jednání našich vládních představitelů?
Ondřej Schneider
Dobré ráno, děkuji zza otázky a pokusím se zodpovědet co nejvíce z nich. Napřed tedy k těm daním - vláda ČR stojí tváří v tvář velmi reálné hrozbě obrovského schodku, který, upřímně řečeno, nebude jednoduché profinancovat (málokdo nám bude ochoten půjčovat tak levně, jak bychom si přáli). V takové situaci jsou jen dvě možnosti: snížit výdaje nebo zvýšit daně (nebo kombinace obojího). Ty dvě možnosti mají rozdílné dopady na různé skupiny obyvatel, takže kažá vláda je bude muset kombinovat. Zkušenosgti z podobných krizí v zahraničí říkají, že škrtání ve výdajích je efektivnější, ale úpravy daní nesmí být v naší situaci tabu. Žijeme si nad poměry, a přišel čas začít platit útratu...
Čtenářský dotaz
Mám kombinaci poznámky a dotazu: Problém vidím ve špatné struktuře rozpočtu, který trpí nulovými reformami v oblasti sociální a zdravotní. V době ochoty "utahování opasků" - 1. pol. 90. let - se ve jménu sociálního klidu neudělaly - jak se tehdy choval "guru trhu Klaus"? Existuje dnes vůbec politická vůle a hlavně schopnost podívat se pravdě do očí? Dle mě je to systém - ČSSD i ODS - po nás potopa. Stát se totiž chová jako většina těch, co vyhlásila osobní bankrot: půjčuje si na splacení půjček. Jsem přesvědčen o tom, že bez radikálního a hlavně rychlého řezu to nepůjde. Co Vy na to?
Ondřej Schneider
Jasně, že máte pravdu - český rozpočet je taková velká sociální ošetřovna. Poprvé jsem pracoval pro vládu v roce 1996 a první návrh zněl "omezit mandatorní výdaje". Politici na to neslyšeli tehdy, neslyší na to ani teď. Ale na radikální řez bych nespoléhal - ta krize zatím není tak citelná, aby voliči politikům odpustili třeba snižování důchodů. Nebo odpustili?
Čtenářský dotaz
Dobrý den pane Schneidere, naši politici (volení i nevolení) hovoří o 150 i více miliardových deficitech jakoby se nechumelilo. I lidem to kupodivu zatím nevadí. Kdy myslíte, že padne pomyslná klec a dostaneme se do problémů např. Lotyšska ši Maďarska? Poradíte zákonodárcům, aby konečně sáhli na mandatorní výdaje? Děkuji.
Ondřej Schneider
Odpověd je stejná jako u předchozí otázky. Jen je důležité uvědomit si, že my ještě nejsme v situaci Maďarska a Lotyšska a že ani oni nebyli schopni reagovat, dokud byl čas. Politici konanjí až když musí - v Lotyšsku prostě neměli peníze na výplaty, pak najednou dokázali snížit mzdy učitelů na polovinu, propustit třetinu úředníků a snížit důchody. Do té doby "to nešlo".
Čtenářský dotaz
Dobry den. Kdo financuje cesky dluh? Jsou to cizi zeme, evropske instituce nebo snad nejake fondy?
Ondřej Schneider
Dluhopisy si kupují většinou banky, působící v Česku. A většinou si je kupují z prostředků získaných z úspor českých obyvatel. Máme také malé půjčky u EIB, ale jinak nic od MMF ani Světové banky.
Čtenářský dotaz
Cau Ondro, co si myslis o Cesky korune? Pri takovy sekery v rozpoctu - nepujde behem 3-5 let do kytek? I kdyz mozna vzhledem k ostatnim menam (PL,HU) naopak bude "safe investment", co? D.
Ondřej Schneider
Kurz měny je relativní cena, tj. nestačí se dívat na schodek v českém rozpočtu, ale je třeba vidět i druhou stranu. A nemám dojem, že by třeba USA na tom byly nějak o moc lépe :-)
Čtenářský dotaz
Dobrý den, existuje nějaká země, která by měla dlouhodobě vyrovnané rozpočty? Díky.
Ondřej Schneider
V roce 2009 je to s rozpočty špatné... Přebytek (7% HDP) bude asi mít Norsko, ale to je věru speciální případ. Schodek okolo 2% bude mít třeba Kanada, Dánsko, Brazílie. Dlouhodobě je na tom dobře, kromě Norska, třeba Finsko, nebo Chile, tedy země, které mají poměrně přísná pravidla, nařizující politikům šetřit i v dobrých časech.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, mám dva dotazy. 1. Nezdá se vám zvýšení DPH jako řešení deficitu kontraproduktivní? Nezpůsobí to více problémů firmám, které jsou už tak zdecimované a tím zároveň oslabí naši ekonomiku? 2. Je potřeba se navyšování veřejného dluhu bát? Stát oproti soukromým subjektům nemůže zbankrotovat a vždycky mu někdo půjčí. Osobně neznám žádný případ kdy by byla země zničena dluhem. Děkuji za odpověď S pozdravem Hybler
Ondřej Schneider
Vy neznáte zemi zničenou dluhem? Co třeba Německo koncem 20. let minulého století? Nebo Argentina před 10 lety? Nebo Vy byste teď půjčil třeba tomu nebohému Lotyšsku? ZVýšení daní je samozřejmě riskantní krok, neboť všechny daně "oslabují ekonomiku". Musíte zvážit, jestli si můžete dovolit deficit přes 200 miliard (a kdo Vám na něj půjčí), nebo jestli je menší zlo zvýšit daně (nebo snížit výdaje, coč může mít podobné dopady na poptávku a na firmy).
Čtenářský dotaz
Jak hodnotite zvyseni platu statnich zamestnancu o 3.5%, ktere na posledni chvili schvalila Topolankova vlada? Nemelo to naopak byt spise -3.5% - vzhledem k deficitu rozpoctu, k poklesu realnych a dokonce nominalnich mezd?
Ondřej Schneider
Bylo to nepochopitelné rozhodnutí. Podobně jako to rychlé zvyšování důchodů. Podle mě vláda zkrtátkas nepochopila, jak vážní ta situace je. Je možné mzdy zvyšovat, ale jedině když ještě rychleji klesá počet zaměstnanců, tak aby celkové výdaje na mzdy stagnovaly nebo klesaly.
Čtenářský dotaz
Nabízí dle Vás některá z českých politických stran smysluplné řešení současných obrovských schodků státního rozpočtu?
Ondřej Schneider
Vy byste to dělal, 3 měsíce před volbami? :-)
Čtenářský dotaz
Dobrý den pane Schneider, není důvod, proč by měli platit schodek občané... není důvod ke zvyšování daňového zatížení občanů. Ať se jednou také omezí poslanci a senátoři... celý ten státní kolos... ať stát zavede taková opatření, že bude znát příjem a výdej jednotlivé koruny - od příjmu po výdej v rezortu a za jakou konkrétní věc. Hospodaření státu se musí maximálně zpřehlednit a být transparentní... měly by se zavést principy hospodaření Tomáše Bati - jedině tak lze správně a hospodárně nakládat s každou korunou. Rovněž bych navrhoval, aby by byl státní rozpočet elektronický - elektonický státní rozpočet s příjmy a výdaji u kterého by se dal sledovat v reálném čase - online; přesný finanční tok a využití financí v jednotlivých rezortech přes Internet a možnost tak prověřovat příjmovou a výdajovou stránku. Aby tento elektonický státní rozpočet měli možnost sledovat i občané a upozornili na plýtvání a nehospodárné využití financí - pokud by tento případ nastal (protože Nejvyšší kontrolní úřad nepracuje jak by měl). Občané nesmí platit poslanecký a senátorský luxus!!! je to jen špička ledovce - ať se hledá zevnitř, kde ušetřit - ne jak zvenčí co nejvíce vybrat od poplatníků. Díky.
Ondřej Schneider
Více transparentnosti do státního rozpočtu je dobrý nápad. Ani by to nemuselo být v reálném čase, stačilo by jednou za měsíc... DNeska je nemožné porozumět i samotnému návrhu rozpočtu, jeho výsledky pak vlastně nikoho ani nezajímají. Jinak ovšem se obávám, že nikdo jiný než opbčané ČR schodek nezaplatí. 281 zákonodárců to neutáhne...
Čtenářský dotaz
Dobrý den, je tento deficit problém nebo vážný problém? Jak jsou na tom jiné země Evropy?
Ondřej Schneider
Je to vážné. Za prvé schodek je vysoký (5-6% HDP). Za druhé, rychle roste. A za třetí, struktura našeho rozpočtu je katastrofální - moc vysoké sociální výdaje, málo na vzdělávání. Rychle stárneme a když rozpočet nezměníme, budeme brzo zemí se 4 miliony důchodců, o které se budou starat 4 miliony špatně vzdělaných dospělých.
Čtenářský dotaz
Dobrý den a) Proč státy (politici) nezruší centrální banky a bankovky a nezavedou místo nich státovky ? Nemuseli by si půjčovat od bankéřů, potřebné peníze by prostě emitovali. Problém státního dluhu by přestal existovat. b) Příliš se o tom nemluví, ale zahraniční kapitál si letos odveze z ČR 300 mld. korun čistého zisku. Kdybychom tohle zdanili dejme tomu 30%, máme příjem do státního rozpočtu cca 90 mld. Kč. Muselo by se to samozřejmě udělat chytře, aby nás EU neobvinila z nerovných podmínek pro domácí a zahraniční kapitál. Tzn. zvýšit zdanění podle oborů, kde zahraniční kapitál rýžuje největší zisk - bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikace, plynárensví, vodárenství atd. Proč něco takového politici neudělají ?
Ondřej Schneider
Oba nápady jsou, obávám se, poněkud mimo realitu. Za prvé - vy byste opravdu chtěl platit "státovkami", vydávanými na krytí schodky rozpočtu? Nebo ještě lépe, byl byste ochoten je přijmout jako Váš plat? Pokud ano, jste statečný muž a Liberální institut nebo CEVRO by Vám měli zaplatit pracovní cestu do Zimbabwe. Za druhé, zdanit cizáky je jistě lákavá představa. Problém je, že ti padouši v Česku zaměstnávají stovky tisíc lidí, platí jim většinou nadprůměrné mzdy a investují o sto šest do českých telefonů, automobilek, trubek i lidí. Cestou ze Zimbabwe se můžete stavit třeba v Moldavsku, uvidíte, jak pěkně to jde bez zahraničních investic. Ale berte to, prosím, s nadhledem. Odpovědi musí "odsýpat"... :-)
Čtenářský dotaz
Dobrý den, koho budete na podzim volit?
Ondřej Schneider
Dobrá otázka...
Čtenářský dotaz
Dobrý den, kde byste šetřil vy, kdybyste byl nyní osvícený diktátor ČR? (2 až 3 nejdůležitější věci.)
Ondřej Schneider
To je hodně riskantní otázka.. Co třeba tohle: 1) Zvýšit věk pro odchod do důchodu na 67 let, pro všechny a okamžitě. 2) Propustit 1/3 zaměstnanců všech úřadů. 3) Rozpustit Státní fond dopravní infrastruktury (či jak se to jmenuje...)
Čtenářský dotaz
Dobry den, mel bych takovou otazko/odpoved na předmět diskuze. Myslim, ze zvyseni sazby DPH jak uz zde bylo nekym receno bude spise kontraproduktivni. Jak jiz rikate ve svete spise voli taktiku skrtu. A tady je ma otazka: Po mnoha letech stravenych v Irsku vidim, ze dnes je tato zeme na pokraji tragedie tzn. nejvetsi nezamestnanost za 100 let, enormni deficit, ekonomicke ukazatele statu snad nevzhovuji zadnym EU kriteriim. A tato situace stale trva, prestoze tato zem ma stale jedny z nejnizsich dani pro firmy a zaroven provedla masivni snizeni statnich vydaju. Dokonce sama presidentka a ministri vlady si odsouhlasili snizeni ano snizeni platu. Do takoveto situace se podle me muze dostat kazda zem. Jak se tedy dostat z takoveto situace?
Ondřej Schneider
Irsko je velmi zvláštní případ. Situace je tam hodně zlá, ale bylo by dobré podívat se na to s odstupem - tj. kde bylo Irsko před 25 lety, když zahájilo snižování daní a kde je dnes. Myslím, že jejich strategie byla správná a že se z dnešní situace vyhrabou. Problém je, že v Irsku (i díky přijetí eura) vznikla neudržitelná situace: vyšší inflace než na kontinentě, rychlý růst mezd, příliv imigrantů a díky tomu všemu hodně rychlý růst cen nemovitostí, který financovaly irské banky. Teď Irsko potřebuje vypustit tuhle bublinu, i když to bude stát třeba 2 roky růstu HDP a pak se vrátit k růstu.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, použiji vaši větu: "Žijeme si nad poměry, a přišel čas začít platit útratu..." Můžete nějak vysvětlit, jak si žijeme nad poměry? Osobně takový dojem nemám. Těžko označovat za žití nad poměry mandatorní výdaje (důchody, zdravotnictví, placené VŠ apod.). Navíc toto jsou v podstatě výdaje, na které v minulosti, popř. v budoucnosti osoba, která je čerpá alespoň částečně přispěla (důchod, vysokoškolák má vyší přidaný produkt než osoba bez VŠ vzdělání a pod.). Nad poměry si nežijeme my, ale stát, resp. způsob jakým vynakládá veřejné finance, např. stavby silnic, které jsou vyloženě a mnohdy záměrně předražené, v tom si žije stát nad poměry, neboť by se měl chovat tak, aby vytvořil podmínky pro výstavbu co nejefektivnější. Tohle věčné omílání, že si "žijeme nad poměry" - my, tedy občané (a že tedy my za to můžeme), je sice fajn, ale nějak to neřeší podstatu věci. Myslíte, že tím, ze se zvýší daně, že se deficit sníží? Nebo jenom do rozpočtu přibudou další peníze, které bude možno rozfofrovat.
Ondřej Schneider
Pavle, tohle by vyžadovalo delší odpověd... 1) máte pravdu, že nad poměry si žije hodně firem napojených na státní rozpočet a je jasné, že jakýkoliv politik, vyzývající k úsporám, bude muset začít s čištěním korupce ve státních zakázkách. 2) nemáte pravdu, že si nežijeme nad poměry - české důchody jsou hodně rovnostářské a nejméně 75% lidí si na ně ani náhodou "nevydělalo". Zdravotnictví je pořád téměř zadarmo - to není luxus? A ty vysoké školy... Jsou to drobné, ale ukazuje to, jak moc se bojíme obyčejného světa: pokud má vysokoškolák "vyšší přidaný produkt", proč by si školu nemohl (částečně) zaplatit sám? Takže "nad poměry" je nastavené téměř všechno, co ze státních peněz platíme...
Čtenářský dotaz
Co byste udelal? Zvedl DPH na 25% nebo Corporate Income Tax na 25%? A v kratkosti dopad na ekonomiku? Nebo oboje :-)?
Ondřej Schneider
Daň ze zisku firem bych určitě nezvyšoval. Bez podnikání není možný žádný pořádný ekonomický rozvoj. DPH by měla být součástí celkové diskuse - čím více se podaří snížit výdaje, o to méně bude nutné zvyšovat DPH.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, bohužel jsem skeptický k možnosti úspěšného zásahu stran vládního dluhu vzhledem k aktuálnímu politickému systému. Mám tím na mysli situaci kdy v podstatě jediná možnost občanů ovlivnit situaci státu jsou volby po kterých se vítěz chová jako by dostal bianco šek na cokoliv se mu zamane, ať to bylo v programu či nikoliv. Obávám se že jedinou cestou ven zejména v situaci kdy se prakticky nenajde stranas níž by se mohl volič dostatečně stotožnit je drastické navýšení míry přímé demokracie, což asi zavedené strany chtít nebudou. Nějaký komentář k tomuto? Bohužel ekonomové se zrovna také moc nepředvádějí a dlouhodobě neustále lobovali za nižší daně v situacích kdy budoucí rozpočty byly zatěžovány dalšími nárusty dluhů v zájmu "stimulace ekonomického růstu". Mám pocit že vy jste byl v tomto ohledu také pro. Není na místě nějaká sebereflexe v tomto ohledu, anebo jste nikdy za snižování daní (včetně zdravotního a sociálního pojištění) dokud se nevyrovná rozpočet nebyl? A nějaké náměty: -Zastavení dalšího snižování sociálního pojištění v situaci kdy zřejmě současná pracovní síla je větší než budoucí, čili stát by měl pro budoucí důchodce vybrat peníze dokud pracují a tyto buď investovat (=neprožrat jako se to děje s přebytkem důchodového pojišťění teď) anebo ukládat. Dobrá možnost na investovaní by byla dopravní infrastruktura (zejména železnice) anebo podniky se slušným dividendovým potenciálem (zvýšení podílu v ČEZu, podíl v telekomunikacích, v žádném případě významně neprivatizovat ČD Kargo). Další možnost investice jsou obecní nájemné byty. -účelový výběr daní a jejich utrácení -projekty s cílem snížit budoucí výdaje a využít pracovní sílu na podpoře - například státní stavební firmy atd. -Uvalení větší odpovědnosti na lokální autority stran řešení sociálních problémů a sankce za neřešení
Ondřej Schneider
Přímá dekomracie zrovna moc dobrý nástroj na udržování rozpočtové disciplíny není - podívejte se na Kalifornii. Referenda tak omezily politiky, že nejsou schopni téměř nic dělat, ani když vládě dojdou peníze a začne své zaměstnance - to rád uslyší Dave - vyplácet státními směnkami. Nejsem si jistý, co myslíte tím lobbováním pro "stimulaci růstu". Pokud jde o krátkodobé zvýšení rozpočtových výdajů v okamžiku propadu HDP, je to k diskusi. Zajímavá je myšlenka na akumulaci přebytku sociálního pojištění (kdyby tedy nějaký byl) a jeho investování. Možná jsem omezený, ale ja bych byl radši, kdyby za mě politici neinvestovali, zatím se jim to moc nedařilo a nevím, proč by to měli v budoucnostyi dělat lépe. Ať radši ty peníze nechají lidem a řeknou jim, že je mají investovat a šetřit si na budoucí důchody.
Čtenářský dotaz
Vážený pane Schneider, děkuji Vám za odpověď. Souhlasím, že to 281 zákonodárců neutáhne, ale jsou to i oni, kdo by měli nést břemeno... větší břemeno, protože nesou pochopitelně narozdíl od občanů větší díl zodpovědnosti. A pokud přijímají takové návrhy rozpočtu, kterým schvalují nesprávnou správu státní pokladny měli by jím být odejmuty alespoň na dobu, kdy bude státní rozpočet deficitní a dokud nebude hospodářský růst - příplatky, bonusy, náhrady atd. Rovněž bych je potrestal tím stylem, že by se jejich plat odvíjel od průměrné mzdy v ČR. Za co mají ty platy? Za co mají ty příplatky? Za to, že dovolili, aby to zašlo tak daleko? Za tuto práci? A další úspora peněz by byla na světě... Děkuji.
Ondřej Schneider
Vidím, že Vám dost leží v žaludku.. :-) Nejsem expert na zastupitelskou demokracii, ale obávám se, že pokud byste poslance vystavil všem Vašim sankcím, šli by do toho jen opravdoví blázni, nebo šíbři, kteří by si stihli za pár měsíců zařídit pohodlný život i s jachtami až do konce života...
Čtenářský dotaz
Ještě jsem zapoměl dodat že plošné škrty by se neměli týkat rezortů zajišťujících naprosto základní funkci státu jako je obrana, jež je neustále redukována a již nyní naprosto nepostačující zajišťovat obranu státu a neustále se obranné plánování řídí principem "přání otcem myšlenky", tedy protože chceme utratit méně, napíšeme že rozsáhlé konflikty jsou nepravděpodobné a není potřeba podnikat jakékoliv přípravy na ně.
Čtenářský dotaz
Jste spise pro dan progresivni, rovnou nebo z hlavy a nebo podporujete uplnou likvidaci dani z prijmu a drsne zdaneni spotreby ?
Ondřej Schneider
Michale, nechodil jste na kurz veřejných financí na IES FSV? Pokud ne, tak tedy vězte, že ekonomové by měli být opatrní v tak silných tvrzeních. Daně jsou nutné zlo a je třeba se smířit s tím, že efektivnost ekonomiky vždycky sníží. Daň z hlavy je prima teoretický koncept, který je ale neproveditelný v praxi. Pak je lepší mít daně i z příjmu i ze spotřeby, neboť "škoda" způsobená daní roste se čtvercem její sazby (ech...). Jestli "má být" daň progresivní nebo lineární je věc hodně detailní analýzy, systém může fungovat v obou případech, záleží na nastavení.
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru