Češi jsou vášnivými sběrači lesních plodin, ročně jich nasbírají v průměru za více než tři miliardy korun. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Loňský rok byl však po této stránce podprůměrný a lidé nasbírali v tuzemských lesích hub a bobulí za 2,7 miliardy korun. V množstevním vyjádření byl loňský sběr lesních plodin dokonce nejslabší od roku 1994, od kterého se tyto údaje v ČR zjišťují.

Objem sběru lesních plodin výrazně kolísá. Je totiž silně ovlivněn jejich úrodou, která závisí hlavně na počasí, a ta byla loni nízká. Slabší produkce naopak zvyšuje jednotkové ceny lesních plodin. Finanční vyjádření sběru proto nemusí odpovídat poklesu objemu sebraných plodin.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka loňskou produkci a sběr lesních plodin snížily také extrémní povětrnostní jevy, zejména kalamity, které postihly v různé míře lesní porosty jak loni, tak v roce 2007, a jejich následná likvidace. "Pokud jde o houby a další lesní plodiny, bylo zřejmě do určité míry narušeno jejich prostředí pro daný rok 2008," uvedl Vorlíček.

 

60 000 tun

Nejhojnějším během sledovaného období byl pro houbaře a sběrače lesního ovoce rok 1995. Tehdy nasbírali téměř 60 000 tun lesních plodů, v průměru si jich z lesů ročně přinesou 38 600 tun. Co se týče finančního vyjádření, dopadl pro sběrače nejlépe rok 2007, kdy si z tuzemských hájů domů přinesli úrodu za více než pět miliard korun.

Více než polovinou se na každoročních sběrech podílejí houby, kterých Češi nasbírají v průměru více než 20 000 tun, v peněžním vyjádření za téměř 1,9 miliardy korun.

Sběrači si každý rok z lesů dále přinesou v průměru přes 9000 tun borůvek, více než 3000 tun malin, 2000 tun ostružin a stejné množství bezinek. Brusinek ročně nasbírají téměř 1000 tun. Průměrná česká domácnost si tak každý rok svůj jídelníček zpestří více než 10 kilogramy lesních plodů.

Sběr lesních plodů je východoevropskou specialitou. Konkurovat v něm mohou Čechům, kromě Slováků, Poláci, Ukrajinci či Rusové, naopak v západní Evropě se tato činnost velké oblibě u populace netěší.

Letos rostou, ale zatím jen průměrně

Ani ideální klimatické podmínky nezaručují, že zejména houby porostou. Přestože by aktuální teplé počasí s dostatkem srážek mělo být pro houbaře téměř ideální, výskyt hub je velmi nerovnoměrný, řekl minulý týden Jaroslav Landa z České mykologické společnosti. Plné košíky prý lidé přinášejí z oblastí jihovýchodně od Prahy až po Rokycansko, naopak například v Orlických horách houby naopak zatím příliš nerostou.

"Vláhy je dost, teploty také, je spíše s podivem, že houby rostou pouze průměrně," konstatoval mykolog. Podle něj se však dá čekat vývoj k lepšímu.

Ne vždy se sběrači při svých výpravách do hvozdů chovají k přírodě uctivě a zejména česači borůvek dokážou v lesích napáchat veliké škody. Správa Krkonošského národního parku od pondělka omezila kvůli ochraně hor před nájezdy sběračů borůvek, zejména z Polska a Ukrajiny, vstup do některých částí Krkonoš.

Úroda lesních plodin následně výrazně ovlivňuje také návštěvnost lesa. Do něj každý Čech v dlouhodobém průměru zavítá zhruba dvacetkrát do roka. Loňské nízké produkci lesních plodů odpovídala také návštěvnost lesů. Průměrný obyvatel Česka loni les navštívil přibližně třináctkrát, což bylo nejméně ve sledovaném období.

Podle Vorlíčka se na loňském poklesu návštěvnosti lesů nepodílely krizové jevy v ekonomice. Dle dosavadního počasí lze prý letos očekávat podstatně vyšší objem sběru lesních plodin než v loňském roce, i to, že budou Češi letos častěji vyrážet do lesů.

Návštěvnost lesů je také výrazně ovlivněná blízkostí velkých měst. Nejvyšší je dlouhodobě ve Středočeském kraji, do jehož hájů vyrážejí nejen za sběrem lesních plodů zejména Pražané.

Sběr hlavních lesních plodin a návštěvnost lesa se zjišťuje prostřednictvím dotazníkových průzkumů domácností v reprezentativním vzorku obyvatel. Česká republika je dle ministerstva jednou z mála zemí, kde se tyto údaje zjišťují.

Související