Pii Cramon Jensenové je 36 let a celý svůj život prožila v jihozápadní – převážně zemědělské – části Dánska. Byla více než 12 let zaměstnána v továrně firmy Lego. V roce 2006 firma Lego, zdaleka největší zaměstnavatel v této části Dánska, ohlásila program restrukturalizace spojený s postupným propuštěním několika set zaměstnanců. Program nebyl zcela naplněn, protože firma dosáhla v roce 2008 nečekaně dobrých výsledků, přesto přijatá opatření narušila poklidný život některých zaměstnanců.

Program FITS – z průmyslu do služeb

K řešení těchto a dalších podobných problémů přijala dánská vláda program nazvaný FITS (From Industry To Service – z průmyslu do služeb), který získal podporu Evropské unie.

Paní Jensenová popisuje, jak program fungoval v jejím případě: „Byli jsme pozváni na schůzi a řekli nám, že vzhledem k nejistým vyhlídkám našich pracovních míst máme možnost přihlásit se do týdenního kurzu zaměřeného na posouzení pracovní způsobilosti. Nikdy jsem ničím takovým neprošla a rozhodla jsem se, že to zkusím.

Napřed jsme navštívili některé potenciální zaměstnavatele v oblasti. Není jich mnoho – vedle Lega a zábavního parku Legoland je zde letiště Billund a areál vodních sportů Lalandia. Fascinovalo mě letiště, ale nepomyslela jsem si, že budu mít možnost tam pracovat. Když jsem však absolvovala zkoušky, ukázalo se, že má angličtina a němčina jsou na dostatečné úrovni a že se budu moci o práci na letišti ucházet. Chtěli hlavně zjistit, jestli mi nevadí pružná pracovní doba. Řekla jsem, že ne, a byla jsem přijata. Často však musím nastoupit do práce ve dvě hodiny ráno. Mám ale auto a zvládnu to.“ Teď tedy paní Jensenová již nemaluje obrázky na kostky lega, ale kontroluje pasažéry v rámci bezpečnostního systému letiště.

JobinVest posuzuje pracovní kompetence

Program FITS umožňuje firmě Lego pomáhat pracovníkům, kterým hrozí ztráta zaměstnání. V parku Lalandia a na letišti byla volná místa pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Volná místa existovala také v oblasti veřejných služeb. Vznikl proto projekt JobinVest s cílem usnadnit komunikaci uchazečů o práci s potenciálními zaměstnavateli. Jeho součástí se stalo posouzení pracovních kompetencí. U mnohých zaměstnání v sektoru služeb jsou důležité rysy osobnosti, které nejsou nikde dokumentovány, například vnímavost, ochota spolupracovat. Při posuzování pracovních předpokladů dochází někdy k překvapivým výsledkům. Například 39letá matka dvou dětí, která pracovala po řadu let v kovoprůmyslu, zjistila, že by jí lépe vyhovovala péče o staré lidi. Nyní již nevyrábí radiátory a prochází příslušným výcvikem.

Komponenty projektu FITS byly využity i ve Španělsku, Německu, Francii a Itálii a přizpůsobeny různým potřebám.

Dánsko má se změnami na trhu práce bohaté zkušenosti

Z historických důvodů je Dánsko dobrým příkladem pro studium iniciativ týkajících se přizpůsobení na trhu práce. V 60. a 70. letech probíhaly přesuny lidí ze zemědělství do průmyslu. Uplatnění nízkokvalifikovaných pracovníků ze zemědělství v průmyslových oborech se neobešlo bez obtížných situací v mnoha dánských rodinách – před 20 lety převyšovala nezaměstnanost v Dánsku 10 procent. Za této situace se sociální partneři rozhodli, že budou spolupracovat na nápravě.

Nyní opět dochází ke změně trendu v důsledku přesouvání výrobních kapacit a automatizace. Ukazuje se, že i cesta ke společnosti založené na znalostech má četná úskalí. Východiskem pro lidi s nízkou kvalifikací se zdá být sektor služeb.

Na hrozbu propouštění ve firmě Lego byla uplatněna regionální iniciativa. Šlo však o relativně malou oblast s málo obyvateli a málo zaměstnavateli. V oblasti na sever od Kodaně byl zvolen odlišný přístup.

Velkorysý přístup firem motivuje zaměstnance

Firma Coloplast vyrábějící kosmetické přípravky uvolnila v lednu letošního roku 142 pracovníků. Proces restrukturalizace byl zahájen již loni v souvislosti s přesunem části produkce. Celkem zruší firma 500 pracovních míst z celkového počtu 7 500.

Jak vysvětlit lidem, že někteří musí odejít, když firma relativně prosperuje?

Carsten Bentzen vykonává funkci odborového předáka již 12 let. Pracuje jako skladník a zastupuje 1 000 nekvalifikovaných pracovníků. Říká: „I v Dánsku, kde lidé nepovažují ztrátu zaměstnání za osobní selhání a kde systém sociálního zabezpečení zaručuje každému slušný příjem, znamená výpověď vždy dramatickou událost. O tom, kdo bude propuštěn, rozhoduje zaměstnavatel. S odbory se radí a existují určitá pravidla. Neplatí zásada, že kdo byl naposled přijat, bude první propuštěn, ale například jste-li osamělý rodič, nebudete propuštěn a platí to také o rodinách, kde manžel nebo manželka jsou nezaměstnaní. Jako zástupci odborů se snažíme vyjednat co nejlepší podmínky pro uvolněné pracovníky. Firma si uvědomuje, že velkorysý přístup jí ušetří možné spory. Je to také motivace pro zaměstnance, kteří zůstanou, když se mohou spolehnout na to, že firma s nimi bude za všech okolností slušně zacházet. Například když ztratíte zaměstnání, budete mít k dispozici určitou částku, kterou můžete využít na odborný výcvik a různé kurzy, které vám pomohou najít nové zaměstnání. Nyní se například několik lidí školí na řízení autobusů.“

Důraz na zvyšování kvalifikace

Carsten Bentzon zdůrazňuje, že mezi firmou a pracovníky existuje vazba přispívající k dobrému pracovnímu prostředí. Jedním z jejích projevů je péče o zvyšování kvalifikace. Každý rok mají málo kvalifikovaní pracovníci nárok na dva týdny výcvikového kurzu. Výsledkem toho je, že ze 142 pracovníků propuštěných v lednu letošního roku 20 procent našlo během jednoho měsíce jinou práci. Na otázku, jak to ví, odpovídá Carsten Bentzon: „Požádal jsem je, aby mě informovali, a řekli mi to. Nejsou vyhozeni jen tak, staráme se o ně. Často jim můžeme nějak pomoci.“

Uvedené příklady jsou ilustrací a neplatí pro všechny případy a všechny dánské firmy.

Na čem je postaven dánský systém flexicurity?

Označení „flexicurity“ vzniklo spojením slov „flexibility“ a „security“. Jedná se tedy o strategii, která současně posiluje pružnost a jistotu na trhu práce. Je zaměřena na tři hlavní úkoly:

- pružnost v přijímání a propouštění;
- systém sociální ochrany poskytující jistotu příjmu a zdravotní péči;
- aktivní politiku zaměstnanosti.

K hlavním rysům dánského modelu také mj. patří:

- vysoká úroveň mobility – téměř čtvrtina dánských pracovních sil mění každý rok zaměstnání;
- vysoká úroveň zvyšování kvalifikace všech pracovníků;
- nízká úroveň nezaměstnanosti (v březnu 2009 to bylo 2,6 %);
- minimum sporů mezi odbory a zaměstnavateli;
- nezaměstnaní mají „právo a povinnost“ účastnit se aktivit pomáhajících k nalezení nového zaměstnání.

Zdroj: MPSV

Související