Vývoz vojenského materiálu a zbraní z Česka v roce 2008 meziročně vzrostl o 15,6 milionu eur na rekordních 189,6 milionu eur (4,9 miliardy korun). Informoval o tom mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.

Tuzemské firmy loni exportovaly nejvíce tohoto zboží v historii České republiky. MPO další podrobnosti zveřejní poté, co zprávu o exportu vojenského materiálu a zbraní projedná vláda.

Naopak dovoz vojenského materiálu a zbraní do ČR loni podle MPO prudce klesl, a to o 86 milionů eur ze 193 milionů eur (pět miliard korun) v roce 2007 na necelých 107 milionu eur (2,8 miliardy korun). Na předloňském importu zbraní mělo hlavní podíl Švédsko. Česká armáda tehdy totiž koupila nové protiletadlové zbraně švédské výroby RBS-70.

V roce 2007 české firmy nejvíce exportovaly vojenský materiál do Indie, která se na celkovém vývozu tohoto zboží z Česka podílela pětinou. Následovalo Slovensko s podílem 12 procent a Gruzie (7,6 procenta).

Pokvete černý vývoz zbraní, varují odborníci - čtěte ZDE

Českému obchodu se zbraněmi v rámci EU ubude "papírování" - čtěte ZDE

České zbraně prý mohou sloužit nepřátelským režimům - čtěte ZDE

 

Orientační hodnota prodeje vojenského materiálu z ČR do zahraničí
(v mil. eur)

Rok    hodnota
1987   602
1988   496
1989   443
1990   239
1991   177
1992   133
1993   148
1994   172
1995   136
1996   103
1997   161
1998    92
1999    90
2000    87
2001    60
2002    77
2003    83
2004    90
2005    88
2006    92,9
2007   174

2008   189,6


Zdroj: MPO

Z Česka bylo předloni do zahraničí vyvezeno například 30.410 revolverů a pistolí, 1724 pušek a karabin, 3356 samopalů, 51.258 samočinných pušek, 2647 lehkých a 208 těžkých kulometů, 600 protitankových raket RPG, šest tanků, tři velkorážové dělostřelecké systémy, pět proudových letadel MIG-21 a L-29 a šest vrtulníků Mi-17 a Mi-24.

Obrat tuzemského zbrojařského průmyslu včetně výroby a prodeje zbraní a zařízení pro obranný průmysl loni podle údajů Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu činil zhruba pět miliard korun. Letos by se měl pohybovat na stejné úrovni.

Krize si vybírá daň všude

U některých zbrojařských firem se ale letos projevila hospodářská krize. Například Vojenský opravárenský podnik (VOP) v Novém Jičíně zaznamenal pokles výroby pro civilní sektor o 30 až 50 procent a propustil čtvrtinu zaměstnanců. Kopřivnická Tatra pak mimo jiné zmrazila mzdy pro letošní rok a podle březnových odhadů firmy očekává pokles zakázek až o dvě pětiny.

Podle údajů asociace zaměstnávají firmy v obranném průmyslu sdružené v asociaci 27.000 lidí. Před rokem 1989 pracovalo v tomto sektoru 150.000 lidí.

Výdaje na zbrojení ve světě v posledních devíti letech podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) vzrostly o 45 procent. Loni se na vojenské účely vydalo už celkem 1,46 bilionu dolarů.

Světová finanční krize se ale podle SIPRI podepisuje i na obchodu se zbraněmi. Objednávek prý ubývá a zisky klesají. Zbrojařské koncerny budou čelit tomu, že vlády budou škrtat své vojenské výdaje, aby dál neprohlubovaly rozpočtové schodky. Ruské firmy se už dostaly do potíží a dostávají státní pomoc, upozornil ústav.