Pouhý nástroj, jímž se může betonářská a energetická lobby dostat k stamiliardovým zakázkám, nebo dlouho očekávaný plán, bez něhož je strategická výstavba dálnic nebo elektráren v Česku nemyslitelná?

Až mezi takovými extrémy se pohybuje hodnocení dokumentu Politika územního rozvoje, který v pondělí schválila vláda. Kritický pohled je ovšem také namístě. Vždyť materiál zároveň nabízí do budoucna šanci na státní zakázky, jež v součtu dosáhnou stovek miliard korun.

Ale nejprve uveďme příklad, který prospěšnost takového dokumentu jasně potvrzuje: Nedávnou kauzu pozemků u ruzyňského letiště. Pokud by obdobná Politika územního rozvoje platila už před lety, ušetřili by daňoví poplatníci jen v tomto případě bezmála čtyři miliardy korun.

Kauza Ruzyně varuje

Oč v Ruzyni šlo? Až letos stát konečně získal parcely, které Letiště Praha pro výstavbu nové rozjezdové plochy nezbytně potřebuje. S další ranvejí, nebo přinejmenším možností její výstavby, přitom získá letiště i na ceně při chystané privatizaci.

V transakci s pozemky ovšem osvědčila svoji chytrost jen slovensko-česká investiční společnosti Penta. Většinu pozemků v uplynulých letech totiž vykoupila od soukromých majitelů, a nakonec je za zhruba čtyři miliardy korun státu prodala. Jenže stát tyto peníze promrhal zcela zbytečně. Původně totiž pozemky byly státní, ovšem Pozemkový fond je prodal soukromníkům.

Nikdo ze státních úředníků za tuto ztrátu nebyl potrestán. Fond ani letiště prý neměly informace, že se na daném místě má letiště rozšiřovat. O předpokládané výstavbě nové ranveje si sice štěbetali vrabci po všech střechách, ale nic nebylo "černé na bílém". Úředníci se proto mohli na svoji nevědomost úspěšně vymluvit.

Velké plány: Země protkaná rychlostní železnicí, silné letiště i nezávislost
(článek pokračuje pod tabulkou)

Vysokorychlostní železnice

Jedna rychlodráha z Prahy tunelem do Berouna a dál přes Plzeň na německou hranici, druhá z Prahy směrem na Drážďany. Další pak má vést přes Brno do Ostravy a na Polsko, ještě jedna z Brna na Vídeň či Bratislavu.
S tím vším chce vláda v územních plánech počítat. Zatím však jen preventivně. Není totiž dosud jisté, zda se na tyto plány najdou peníze. Navíc dráha směrem na Norimberk nemá na německé straně zatím namalované pokračování. Vláda chce, aby se zatím propočítalo, zda mají nově budované koridory vůbec ekonomický smysl.

 

Souboj se Slovenskem

České územní plány mají stále častěji evropský kontext a naznačují (a také vyžadují) přeshraniční spolupráci.
Rivalita ale vládne v plánovaných koridorech sever-jih, které mohou vést jak po ose Ostrava - Břeclav, tak o kousek na východ přes Žilinu a Bratislavu. Celostátní "územní plán" proto navrhuje aktivnější snahu o prosazení "české cesty". Aktivní přístup a úspěch při budování koridoru totiž přinese i evropské peníze.

 

Nová ruzyňská ranvej

Kapacita letiště na pražské Ruzyni již delší dobu není dostatečná a je třeba ji navýšit. Územní plán proto s novou dráhou počítá, navrhuje ale nejdříve dořešit spory s obcemi kvůli hluku. Letiště chce dráhu za zhruba devět miliard korun dokončit v roce 2014 a již dnes si i přes krizi v letecké dopravě stěžuje na přílišnou vytíženost v hlavních přepravních časech. Vládou schválený plán počítá i s rozvojem karlovarského a českobudějovického letiště, kde má být posílena mezinárodní doprava. Pro karlovarské letiště se počítá s prodloužením a rozšířením stávající vzletové a přistávací dráhy.

 

Náklad z kamionů na vlaky

Program rozvoje počítá s budováním logistických center. Ta by měla fungovat jako překladiště mezi jednotlivými druhy dopravy tak, aby se co nejvíce ulehčilo silniční síti.

Vhodná území proto budou pro tento účel blokovaná.

 

Více elektrického vedení

Jednotný evropských trh s elektřinou a nové elektrárny si žádají adekvátní změny přenosové soustavy. Kvůli plánovanému rozšíření Temelína má být postaven nový vysokonapěťový koridor směrem na Vysočinu. Posílí také soustava v Ústeckém kraji, kde má vzniknout několik nových elektráren. Nové kabely povedou i do Německa, Rakouska a na Slovensko.

Pozor, tady se staví!

Právě takovým excesům může nový vládní plán zabránit. Hlavní význam schválené Politiky spočívá právě v tom, že "blokuje" místa, kde stát v budoucnu uvažuje o strategické výstavbě. Stát tak dává na vědomí byznysmenům, obyvatelům, obecním i státním úřadům: Pozor, pokud se bude stavět "nový Temelín" nebo dálnice z Prahy na jih, bude to tam a tam. A nepočítejte s výstavbou rodinných domků tam, kde by mohlo být jednou úložiště jaderného odpadu... Stát přitom doslova nařizuje úřadům, aby příslušná místa nechaly pro možné využití volná.

Diskuse nekončí

Výhrady k schválenému dokumentu mají ekologové i někteří starostové. "Jsem zásadně proti jakékoliv výstavbě jakéhokoliv energetického zdroje," říká například starosta Jeseníku nad Odrou Tomáš Machýček, když v souladu s tamními spoluobčany odmítá případnou novou jadernou elektrárnu v blízkých Blahutovicích.

Na celostátní úrovni pak kritici, například Ekologický právní servis, vyčítají kabinetu přílišnou konkrétnost. Vláda podle nich měla spíše jen konstatovat, že je potřeba ukládat někde jaderný odpad, nebo postavit dálnici z Prahy na jih - ale neměla již určovat konkrétní lokality.

Ovšem jaký smysl by mělo jen obecně konstatovat, že je dobré postavit víc dálnic a energetických zdrojů?

Dokument se týká prakticky všech nejdůležitějších záměrů, které stát hlavně v energetice a dopravě má. O některých se přitom hovoří už řadu let, o jiných (plavební kanál, jaderná elektrárna) dokonce desetiletí. Vláda přitom ani včera nerozhodla, že se ta která elektrárna nebo dálnice bude stavět. Nicméně mít aspoň plán, kde můžeme napříště stavět elektrárny, těžit uhlí, kudy vést dálnice a železniční koridory, je pro každou zemi spíše plusem. Ani kritická diskuse o budoucích strategických stavbách a trasách včerejším schválením plánu nekončí - ale může už být především věcná. I stát už teď hraje s odkrytými kartami.

To, že s Politikou územního rozvoje přišla právě úřednická a dočasná vláda Jana Fischera, může být ovšem její slabinou.

V zákulisí se sice diskutuje o tom, že to byl záměr nejsilnějších stran ODS a ČSSD. Jednak v tuto chvíli nejsou ve hře zelení, kteří mají vůči gigantickým stavebním plánům ostré výhrady. Jednak teď političtí lídři ODS ani sociálních demokratů nemusejí občanům vysvětlovat, proč v době recese otvírají dveře stamiliardovým investicím.

Ale zároveň právě proto, že dokument schválila jen nestranická vláda, budou ho moci po volbách "straníci" snáze revidovat. Lépe řečeno, přizpůsobit aktuálním lobbistickým požadavkům.

"Obávám se, že právě tohle bude nakonec největším problémem celé Politiky. Totiž to, že další vláda podlehne tlaku lobbistů bez ohledu na to, co je ve schváleném návrhu rozumné a co ne," tvrdí úřadující šéf Strany zelených Ondřej Liška.

Velké změny: jádro, kanály, plynovody

Do roku 2015 by mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu se Správou úložišť radioaktivního odpadu vybrat dvě nejvhodnější místa, kde by mohl být v budoucnu uskladněn odpad z jaderných elektráren. Šest kandidátů je známo řadu let - Lubenec, Budišov, Pluhův Žďár, Božejovice, Rohozná a Pačejov. A ještě před dvěma týdny v návrhu byli - ale na poslední chvíli jejich jména Ministerstvo pro místní rozvoj stáhlo a v návrhu je jen obecná zmínka o potřebě dvou finalistů. Podle ředitele správy Vítězslava Dudy je to kosmetická změna kvůli tomu, že všechny zmíněné obce proti tomu, aby u nich byl uložen jaderný odpad, protestují a mnohokrát se proti tomu vyslovily i v referendech. Vláda již před pěti lety veškeré geologické práce v uvedených lokalitách pozastavila. "My budeme stále usilovat o to, abychom v jichž vybraných místech získali povolení k hlubinnému průzkumu," říká Duda. Správa nicméně ještě dodatečně vybrala dvy bývalé vojenské újezdy Boletice a Hradiště, které zkoumanou šestici rozšíří. Na vybodování samotného úložiště je čas až do roku 2065.

 

Dokument Politika územního rozvoje počítá i s řadou kontroverzních staveb - například celoročním zplavněním Labe od Pardubic až po státní hranici pro nákladní dopravu či výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ten v dokumentu sice není přímo zmíněn kvůli odporu ministerstva životního prostřední, ale ministerstvo dopravy si k němu nechalo zadní vrátka. Do usnesení vlády prosadilo bod, že území, které je dosud pro kanál v plánech vyčleněno má i nadále zůstat pod ochranou. "Aby se nestalo, ža tam obce postaví třeba domy a pak za pár let, až by se o kanálu definitivně rozhodlo, tak by se muselo draze vykupovat," vysvětluje náměstek ministra doprava Pavel Škvára. To, zda je propojení tří evropských rozvodí, o kterém se mluví už od sedmdesátých let, skutečně potřebné, ovšem musí ministerstvo dopravy ještě doložit ve spolupráci s okolními evropskými státy. Předběžné náklady se odhadují na nejméně150 miliard korun. "Pokud se kanál začně stavět, nebude to dřív než za patnáct, dvacet let," podotýká Škvára. Současně doufá, že se mu podaří přesvědčit ekology a ministerstvo životního prostředí, aby nebránili zvýšení hladiny Labe na Děčínsku.

Nové skladovací prostory pro případ výpadků dodávek a větší propojení českých produktovodů s evropskou sítí - tak vidí vláda rozvoj v oblasti přepravy ropy a zemního plynu. Závislost na Rusku by se tak měla o něco snížit. Vláda tak například plánuje "vyblokovat" několik koridorů pro případnou stavbu plynovodů. Jedním z nich by měl být koridor od jihočeského Záboří k česko-rakouské hranici. Další koridor by měl umožnit stavbu propojovacích plynovodů na Moravě - z Dunajovic na Břeclavsku k česko rakouské hranici. Třetím příkladem je koridor pro umístění plynovodu, který má vést z okolí obcí Hora Svaté Kateřiny a Brandov v Ústeckém kraji do okolí obcí Rozvadov v Plzeňském kraji a Waidhaus na hranici ČR-Německo. Jde se o projekt "Gazela", jehož realizace se předpokládá v roce 2010. Tento projekt navazuje na projekt Nordstream na českém území.