Budou se muset španělské vinice přestěhovat na vrcholky hor, aby v budoucnu odolávaly vysokým teplotám? O této možnosti vážně uvažují experti i vinaři, aby tak mohli čelit klimatickým změnám, které hrozí změnit Pyrenejský poloostrov v polopoušť, napsala agentura AFP.

Španělsko, kde se rozkládají největší vinice na světě (1,16 milionu hektarů, zatímco ve Francii to je 852.000 hektarů) a kde se pěstují taková renomovaná vína, jako je Rioja nebo Ribera de Duero, je v první linii oteplování klimatu, vysvětluje chemik Juan Francisco Cacho, expert na víno a profesor na Zaragozské univerzitě na severu Španělska.

Země, již dnes nejsušší v Evropě, je ohrožena jakousi afrikanizací klimatu a až jedna třetina jejího území je výrazně ohrožena tím, že na něm vznikne poušť, uvedlo španělské ministerstvo životního prostředí.

Příliš tepla škodí

Proto se velké vinice a Španělská federace vína sdružily kolem projektu nazvaného Demeter, jehož cílem je spojit nezbytné znalosti k tomu, aby bylo možno čelit výzvám, které před vinaře kladou změny klimatu.

Víno má rádo slunce, to vědí všichni vinaři. Příliš tepla však škodí dobrému vyzrávání hroznů, vysvětluje profesor Cacho. Vedra přeplňují hrozny cukrem, zatímco fenolové složky, které dávají vínu jeho aroma, konzistenci a barvu, vyzrávají pomaleji.

Španělští vinaři si tak musejí vybrat, zda sklízet dříve a vyrábět víno se správným stupněm alkoholu, avšak ještě "zelené", nebo sklízet později hrozny přeplněné cukrem, z nichž je dobré, avšak příliš alkoholické víno.

"Vinaři raději čekají, a proto dnes vyráběná vína často mívají 14, 15 či dokonce 16 stupňů alkoholu oproti dřívějším 12," vysvětluje Cacho.

Projekt Demeter se právě týká studia vinařských praktik, které zpomalují dozrávání, vysvětluje technická ředitelka velké španělské vinice Bodegas Torres v Katalánsku Mireia Torresová.

"Máme experimentální parcelu, kde se analyzují výsledky různých vinařských praktik ve vztahu ke klimatu," uvádí.

Jedním ze směrů, v nichž se bádá, je nadmořská výška. Ve výše položených zónách trpí hrozny méně vedrem: noci jsou zde chladnější, což umožňuje harmoničtější dozrávání plodů.

V Bodegas Pérez Pascuas v oblasti Ribera del Duero konstatují již tři generace vinařů totéž: vinice ležící ve vyšší nadmořské výšce dávají víno vynikající kvality, říká vnuk zakladatele vinice José Manuel Pérez Ovejas.

Vinaří už kupují pozemky na horách

Všechny jeho vinice leží ve více než 820 metrech nad mořem a jsou poměrně dosti ušetřeny letních veder.

"Španělské vinice leží maximálně ve výšce 800 metrů. V nadcházejících 15 letech bude třeba sázet vinice ve výšce 800 až 1000 metrů nad mořem a velké vinařské podniky již pozemky na horách nakupují," zdůrazňuje profesor Cacho.

Francouz Lionel Gourgue, expert na oblast Viñedos Alonso del Yerro v Ribera del Duero soudí, že přemístění španělských vinic do větších výšek bude jen návratem ke zdravému selskému rozumu.

"Vinice se vždy vysazovaly na stráních. V 80. letech se dělaly chyby a vysazovaly se kdekoli," vysvětluje.

To je případ zejména vinic v Kastilii-La Mancha. Zde budou vinaři možná jednou muset své vinice zavlažovat, upozorňuje Gourgue.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru