Náklady na arbitráž mezi Českou republikou a lucemburskou společností European Media Ventures (EMV) kvůli licenci k TV 3 činily zhruba 100 milionů korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl šéf mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radek Šnábl. Zároveň ale upozornil, že obě strany sporu ještě náklady vyčíslují a o jejich uhrazení tou či onou stranou ještě bude rozhodovat arbitrážní tribunál.

Česká republika vyhrála arbitráž s lucemburskou společností EMV minulý týden. Ta požadovala po Česku zhruba dvě miliardy korun kvůli zmařené investici do regionální, nyní již zaniklé stanice TV3.

Ministerstvo financí zaplatilo do konce letošního května za právní služby související s arbitrážemi více než 1,5 miliardy korun. V samotném roce 2008 to bylo téměř 230 milionů korun proti 150 milionům v roce 2007.

Podle dřívějších statistik většinu peněz z celkové sumy vynaložené na arbitráže tvoří náklady na již ukončený spor se společností CME o televizi Nova a na ukončený spor s japonskou Nomurou. Spor se společností CME stál údajně stát 432 milionů korun. Na arbitráže s Nomurou stát celkově vynaložil za uplynulá léta zhruba 800 milionů korun.

Arbitráž s EMV: Sehnali jsme dost svědectví

Prohrané arbitráže

(řazeno podle výše částky)

10 miliard korun

Arbitráž se společností CME Ronalda Laudera, která financovala rozjezd televize Nova. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší šéf Novy Vladimír Železný rozešel ve zlém se svými zahraničními partnery. Pře vyústila ve tři arbitráže, stát figuroval ve dvou. Jednu ČR vyhrála, podle druhé ale musela společnosti CME zaplatit přes deset miliard korun za znehodnocení její investice.

8,33 miliardy korun (rozhodnutí zatím není definitivní)

ČR prohrála loni v srpnu arbitráž s firmou Diag Human, které musí zaplatit 8,33 miliardy korun. Firma požadovala po státu odškodné 14 miliard korun za to, že jí na počátku 90. let zničil její obchody s krevní plazmou. Spor vznikl, když ministerstvo zdravotnictví odmítlo firmu Diag Human ve výběrovém řízení na zpracování krevní plazmy. Spor není ukončen, obě strany se proti nálezu odvolaly.
Už v roce 1998 přiznal jiný rozhodčí senát firmě Diag Human nárok na odškodnění od ČR a veřejnou omluvu. V lednu 2003 zaplatil stát společnosti přes 326,6 milionu korun jako první část náhrady škody.

3,6 miliardy korun

Japonská společnost Nomura, bývalý vlastník 46 procent akcií zkrachovalé banky IPB, zažalovala ČR kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 miliard korun. ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB. V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky však nebyla určena. V listopadu 2006 ČR podepsala s Nomurou smír. V červnu 2008 bylo oznámeno, že ČR bance jako odškodnění kvůli prohrané arbitráži zaplatí asi 3,6 miliardy korun, které v červenci 2008 Nomuře odeslala.

700 milionů korun

Nizozemská cukrovarnická společnost Eastern Sugar B.V. chtěla po Česku 109 milionů eur (zhruba tři miliardy korun) jako náhradu za diskriminaci při přidělování produkčních kvót. V roce 2007 ČR arbitráž prohrála, náhrada byla stanovena na 25,4 milionu eur (asi 700 milionů korun). V lednu 2008 Eastern Sugar navíc zažaloval ministerstvo zemědělství u pražského obvodního osudu o téměř miliardu korun kvůli zkrácení kvóty na výrobu cukru z roku 2003.

Vyhrané arbitráže

ČR vs. William Nagel (srpen 2005)

Britský podnikatel žaloval ČR kvůli Českým radiokomunikacím (ČRa) a postupu státu při udělování mobilních licencí a požadoval v přepočtu téměř 900 milionů korun. Nagel se v ČR ucházel o licenci na provozování sítě GSM a v roce 1993 uzavřel s ČRa smlouvu o spolupráci. Ministerstvo hospodářství ale určilo, že licenci získá společný podnik radiokomunikací a subjektu vybraného na základě výběrového řízení a ČRa smlouvu s Nagelem ukončily. Nagel ČR zažaloval v květnu 2002, v srpnu 2005 Česká republika spor definitivně vyhrála.

ČR vs. Petrcíle (leden 2009)

V roce 2004 prohrála ČR arbitráž s firmou Petrcíle o akcie Nové huti a měla jí zaplatit 2,05 miliardy korun. Rozhodnutí arbitráže poté potvrdil Městský soud v Praze, jehož výnos ale zrušil vrchní soud, a vrátil tak rozhodčí řízení na začátek. Arbitrážní spor za společnost Petrcíle podal v roce 2002 podnikatel Radim Masný, který firmu poté prodal kyperské společnosti Zuglite, za níž údajně stojí finančník Pavel Tykač. V květnu 2005 podala Petrcíle druhou žalobu o téměř šest miliard korun. Letos v lednu server Aktuálně uvedl, že stát ve sporu vyhrál a nemusí platit.

Phoenix Action (duben 2009)

ČR vyhrála arbitráž s izraelskou společností Phoenix Action o zhruba jednu miliardu korun. Spor se týkal investic, které firma v Česku prováděla přes společnosti Benet Praha a Benet Group. Phoenix Action nárokovala peníze za údajně zmařenou investici do společnosti ČKD Blansko, kterou se jí nepodařilo zprivatizovat. Další peníze pak firma nárokovala v souvislosti se zmrazením účtů společnosti Benet Praha, proti níž bylo vedeno řízení kvůli celním a daňovým únikům. Pařížský tribunál podle MF kompletně zamítl nároky izraelské společnosti hned na samém počátku arbitráže. Rozhodující slyšení proběhlo 1. září 2008, konečné rozhodnutí obdrželo ministerstvo 16. dubna 2009.

Invesmart (červenec 2009)

Česká republika uspěla v arbitráži s italsko-nizozemskou společností Invesmart. Spor se týkal vyhlášení konkurzu a likvidace Union Banky. Invesmart, bývalý vlastník Union Banky, požadoval po ČR téměř sedm miliard korun.

European Media Ventures (červenec 2009)

Česká republika vyhrála arbitráž se společností European Media Ventures (EMV). Ta požadovala po Česku včetně úroků zhruba dvě miliardy korun kvůli zmařené investici do regionální, nyní již zaniklé stanice TV3.
Česku se podařilo podle Šnábla v arbitráži vyhrát i proto, že na rozdíl od řady jiných arbitráží získala svědky, kteří svědčili ve prospěch ČR. Například v arbitráži kolem Nomury odmítl svědčit tehdejší guvernér ČNB Josef Tošovský.

Na druhou stranu podle něj i jednoho z klíčových svědků bývalého místopředsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka naopak situaci komplikovaly postoje a vyjádření některých politiků, například tehdejšího místopředsedy vlády Pavla Rychetského.

Rychetský se měl jako předseda legislativní rady vlády podílet na vypracování právního posudku sporu, který byl podle Štěpánka proti zájmům ČR. Když byl požádán o svědectví, podle Šnábla si nic nepamatoval. "Bývalo by jednodušší pro ČR, kdyby mohl dotyčný vysvětlit, jak k tomu došlo a co takový názor doopravdy znamenal," uvedl Šnábl.

Negativně se podle Štěpánka podepsali na špatné pozici ČR i například bývalý ministr kultury Pavel Dostál, nebo poslankyně Hana Marvanová nebo Vlasta Parkanová. "Jestliže ústavní činitelé označují lidi předem za viníky, tak druhý den je to využíváno druhou stranou v arbitráži," upozornil Štěpánek.

K úspěchu podle Štěpánka přispěl i fakt, že se podařilo přesvědčit bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého, aby nepřistupoval s EMV na smírné řešení.

Společnost EMV podle MF vycházela ze závěrů typově obdobné arbitráže ve věci TV Nova (CME), kterou ČR prohrála a platila přes deset miliard korun. "Existuje přímá souvislost kolem arbitráže TV Nova a TV3. Prohraná arbitráž kolem TV Nova byla inspirací pro management EMV, aby se podobným způsobem pokusili získat peníze. Arbitráž kolem Novy byla infekční záležitost," uvedl Štěpánek.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru