Ministři zemědělství zemí Evropské unie v pondělí schválili prodloužení stávající podpory producentům mléka. Novinářům to sdělil český ministr Jakub Šebesta. Evropská komise již od letošního března od zemědělců nakupuje máslo a sušené mléko, které se jim nepodařilo prodat. Platnost tohoto opatření by měla skončit 31. srpna, ale EU rozhodla o prodloužení do konce února příští roku, s možností dalšího prodloužení o jeden rok.

Unie navíc začíná uvažovat o rozšíření podpory pro producenty sýrů. Zatím na vývozní podporu dosáhnou jen výrobci nejdražších sýrů především z Francie a Nizozemska. Nově by tato podpora mohla být zvýšena a rozšířena i na levnější výrobky, přičemž by na unijní dotace dosáhli nejspíš i Češi. Evropská komise má nyní připravit návrh, který rozšíření podpory zajistí. "My to zcela jistě využijeme," dodal Šebesta.

"Zemědělci tento krok vítají, protože to může částečně napomoci k řešení problematiky mléka," komentoval krok EU viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla. Podle něj je však prodloužení intervenčních nákupů jen částečným řešením problémů na mléčném trhu. Ten trápí již několik měsíců nízké výkupní ceny suroviny.

"Podle našeho názoru by pomohlo, kdyby se zmrazily kvóty, popřípadě, kdyby se vyhlásila minimální cena mléka," zopakoval Šnejdrla požadavek, který v posledních měsících již několikrát ze strany farmářů zazněl.

Snižte kvóty, ať nám vzrostou ceny

Požadavek na snížení mléčných kvót, které určují, kolik mohou jednotlivé unijní země ročně vyrobit, jde proti současné politice EU. Kvóty totiž aktuálně naopak rok od roku narůstají a v roce 2015 by měly být zrušeny úplně. Zemědělci tvrdí, že to snižuje výkupní ceny mléka a je pro ně likvidační. Pokud by výrobní kvóty byly nižší, snížilo by se množství mléka na trhu a došlo by ke zvýšení jeho ceny, uvádějí.

Na posledním summitu EU v červnu unijní lídři komisi nařídili, aby vypracovala analýzu, která by se mimo jiné týkala marží velkých nákupních řetězců. Na jejich regulaci tlačí zejména Polsko, které má podporu také dalších členských států. Není však známý mechanismus, jak by unie mohla proti maržím obchodních řetězců legálně zasáhnout. Více by mohlo být patrné z připravované analýzy komise.

Farmáři nicméně dlouhodobě usilují o snížení kvót na produkci mléka, což by podle nich vedlo k růstu výkupních cen. Na trhu by totiž bylo méně mléka, a tím by rostla i jeho cena. Tento požadavek ovšem unie zemědělcům téměř se stoprocentní jistotou nesplní. Summit EU se v červnu zavázal k tomu, že bude dodržovat ustanovení poslední "minireformy" společné zemědělské politiky, takzvaného health-checku. Ten mimo jiné počítá s tím, že kvóty se budou každý rok zvyšovat a v roce 2015 budou úplně zrušeny.

Až 2000 lidí v Česku bez práce

Zemědělce v současnosti trápí právě především nízké výkupní ceny mléka. Čeští farmáři dokonce na protest proti vývoji na trhu s mlékem nedávno zablokovali dopravu na několika místech země. Pokud by se ceny v nejbližších měsících nezvedly, může podle Agrární komory v ČR přijít o práci zhruba 2000 lidí a zároveň může být vybito asi 20.000 krav.

Podle šéfa Agrární komory Jana Veleby letos utrží zemědělci kvůli cenám mléka o 4,5 miliardy korun méně než loni. Nyní se cena mléka pohybuje v Česku kolem šesti korun za litr, před rokem to bylo více než devět Kč.
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru