Svůj hlas mohlo odevzdat 3,1 milionu oprávněných voličů. Rozhodovali o rozdělení 140 křesel v zákonodárném sboru na příští čtyři roky. Evropská unie a další mezinárodní instituce se už předem nechaly slyšet, že volby ukážou, zda a jak je Albánie připravena na vstup do sedmadvacítky. Přihlášku do unie podala tato chudá balkánská země letos v dubnu v Praze. O pár týdnů dřív se stala členem NATO.
Budoucnost Albánie
"Tyto volby jsou rozhodující pro budoucnost naší země," uvedl albánský prezident Bamir Topi. Také Berisha a Rama vyzývali voliče, aby svým čestným přístupem "dokázali, že jsou pro EU zralí".
Albánie v Praze oficiálně podala přihlášku do EU - čtěte ZDE
ČEZ se rozrůstá do Albánie. Koupí 76procentní tamního distributora - čtěte ZDE
Podle albánské volební komise se volby odehrály bez potíží. Větší nesrovnalosti nezaznamenali prý ani zahraniční pozorovatelé, kterých na odevzdávání hlasů dohlíželo kolem 500. Násilí ale provázelo předvolební boj. V posledních dvou měsících před hlasováním byli v Albánii zavražděni tři politici. Pár dnů před otevřením volebních místností se odehrály násilné střety, při nichž zahynuli dva lidé.
Rozhodne třetí vzadu
Předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj mezi Demokratická stranou Albánie (PDSh) současného premiéra a levicovou Socialistickou stranou Albánie (PSSh) starosty z Tirany. Každá z nich vyhrála za dobu po pádu komunistického režimu v roce 1991 už třikrát. Spolu s nimi se o přízeň voličů nyní ucházely ještě dvě další menší koalice. Pomyslným jazýčkem na miskách vah mezi oběma nejsilnějšími rivaly by se mohlo podle DPA stát od socialistů odštěpené Socialistické hnutí pro integraci (LSI), kterému odhady výsledků přiřkly pět až devět procent.
Ministerstvo vnitra krátce před volbami oznámilo, že svůj hlas nebude moci odevzdat kolem 15 procent oprávněných voličů. Včas si totiž nevyzvedli nové občanské průkazy. Opozice naopak tvrdila, že ministerstvo vydávání dokladů zdržovalo. Socialisté navíc uváděli, že demokraté chystají volební podvody.