O členství v nově založeném občanském sdružení SOS ČSOB projevilo zájem několik desítek klientů ČSOB, kteří se cítí být poškozeni postupem banky při jejich investicích do dluhopisů na Islandu. Novinářům to ve čtvrtek řekla předsedkyně SOS ČSOB Božena Flegelová, která zároveň požaduje po ČSOB náhradu škody v desítkách tisíc dolarů.
Stejný postup prý hodlá doporučit i dalším klientům, kteří údajně doplatili na investice do islandských dluhopisů. ČSOB tvrdí, že nepochybila.
Členové sdružení byli dlouhodobými klienty ČSOB a na radu bankéřů investovali do dluhopisů na Islandu, který se ale na podzim ocitl na pokraji státního bankrotu. Poslední nákup islandských cenných papírů se podle sdružení na doporučení ČSOB uskutečnil v červnu 2008, kdy prý již islandská ekonomika trpěla vážnými problémy.
V říjnu 2008 potom na Islandu nastaly ekonomické potíže, banky zmrazily účty a vše vyvrcholilo vyhlášením moratoria. "O tak závažném problému jsme byli informováni až v polovině ledna roku 2009," uvádí zpráva sdružení SOS ČSOB.
Tři největší české banky musely kvůli krizi odepsat 15,1 miliardy Kč - čtěte ZDE
Erste bank přiznala, že má 300 milionů eur vázáno v islandských bankách - čtěte ZDE
SOS ČSOB připravuje demonstraci před pražským sídlem ČSOB u stanice metra Radlická a v Praze 4 na Pankráci před pobočkou banky. Demonstrace byla ohlášena podle zákona, termín bude upřesněn. Účelem protestu by mělo být i upozornění na údajně nedostatečnou státní kontrolu bank a ochranu jejich klientů.
Banka: Islandské dluhopisy byly ve své době špičkové
Advokát Flegelové Jiří Šimeček míní, že ČSOB svým klientům při investování do islandských dluhopisů dostatečně neporadila a včas je neupozornila na možná rizika spojená s těmito finančními operacemi. "ČSOB měla povinnost v zásadě jednat vůči klientům s odbornou péčí a měla je informovat o všech aspektech toho, co ta investice pro ně znamená. My jsme přesvědčeni, že ČSOB tuto svoji povinnost nesplnila," prohlásil Šimeček, podle kterého jsou nyní islandské dluhopisy, do kterých Flegelová investovala, bezcenné. "Z
toho vyplývá i požadavek na odškodnění vůči ČSOB," uvedl Šimeček. Dodal, že náhrada škody by měla odpovídat výši znehodnocené investice.
ČSOB s názorem SOS ČSOB a jejího advokáta nesouhlasí. "ČSOB je přesvědčena, že v dané době postupovala podle všech právních i jiných pravidel a v souladu s tehdy platnou nejlepší praxí oboru," uvedl ve středu mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Jak doplnil, islandské dluhopisy měly v portfoliích jen klienti privátního bankovnictví, kde je dolním limitem vstupu deset milionů korun. Žádný z klientů ČSOB navíc neměl většinu majetku v islandských dluhopisech, ty tvořily vždy jen menší část investic.
Podle ČSOB islandské dluhopisy patřily ve své době ke špičkově hodnoceným investičním instrumentům. Například samotný rating Islandu byl vyšší, než rating České republiky. "Myslím, že podle údajů, které přicházely, dluhopisy v nabídce neměly být. Byly tak vysoce rizikové, že klientům, kteří se prezentují jako konzervativní, neměly být nabízeny a prodávány," podotkl Šimeček.
ČNB: Pochybení na straně ČSOB jsme nenašli
Mluvčí ČNB Marek Petruš ČTK sdělil, že ČNB nezjistila v souvislosti s dluhopisy islandských bank žádný případ porušení odborné péče obchodníka s cennými papíry. "A to s přihlédnutím k zásadě, že při posuzování jednání s odbornou péčí nelze vycházet z toho, jak se určité jednání jeví zpětně (se znalostí minulého vývoje na kapitálových trzích), ale je třeba ho posuzovat výhradně vzhledem ke konkrétní situaci a podmínkám existujícím v příslušné době," upozornil Petruš.
Podle zjištění ČNB byly dluhopisy emitované islandskými bankami až do října roku 2008 hodnoceny ratingovými agenturami jako velmi kvalitní a nízce rizikové. Pokud tedy obchodníci s cennými papíry doporučovali v červnu 2008 nákup těchto dluhopisů, respektive nedoporučovali až do října 2008 jejich prodej, bylo jejich jednání vzhledem k tehdy dostupným informacím v souladu s požadavky kladenými na odbornou péči, uvedl Petruš.
