Zástupci velkých českých tepláren ve středu celé odpoledne řešili, jak reagovat na zákon o emisních povolenkách minulý týden schválený poslanci. Nyní chtějí přesvědčovat senátory, aby normu, kterou mnozí z nich považují za likvidační, změkčili.

Na první pohled nevinný přílepek stanoví pravidla, jak se budou po roce 2013 rozdělovat českým firmám bezplatné povolenky, které Česko loni prolobbovalo v Bruselu. K bruselskému "daru" v hodnotě desítek miliard se podle lidí z branže má šanci ale dostat jen ČEZ, což ještě víc posílí jeho pozici v české ekonomice.

"Při současných termínech zvýhodňuje zákon ČEZ a prakticky žádný jiný výrobce by na povolenky zdarma nedosáhl," říká šéf tepláren Dalkia ČR Zdeněk Duba.

Největším problémem jsou lhůty, které zákon obsahuje. Bezplatné povolenky totiž získají jen ty firmy, které předloží plán investic již do konce března příštího roku a významnou část peněz utratí do konce roku 2011.

Teplárny chtějí dohodu

Hlavní hráči na tuzemském energetickém trhu

ČEZ

Z elektráren společnosti ČEZ, kterou ze 70 procent vlastní stát, pochází tři z každých čtyř megawatthodin proudu vyrobeného v Česku. Loni ČEZ vydělal 47,4 miliardy korun.

Holding J&T a PPF

Nově vznikající uskupení v čele s Danielem Křetínským čítá dvě desítky podniků s celkovými tržbami kolem 30 miliard korun. Patří mezi ně třeba Plzeňská energetika či United Energy.

Czech Coal

Druhé největší hnědouhelné doly v Česku spoluvlastní finančník Pavel Tykač. Firma usiluje i o vlastní zdroj na výrobu elektřiny. Roční tržby jsou kolem 10 miliard korun.

International Power

Britská energetická skupina v Česku vlastní elektrárnu Opatovice, mělnickou teplárnu Energotrans. Zároveň drží 48procentní blokační minoritu v Pražské teplárenské.

Dalkia

Skupina vlastní výrobní zdroje v 15 tuzemských městech. Mezinárodní koncern Dalkia ze dvou třetin vlastní francouzská Veolia. Tržby v Česku loni převýšily 10 miliard korun.

Teplárny se ve středu rozhodly, že se pokusí s firmou ČEZ dohodnout na společném postupu, aby se povinnost investic prodloužila až do roku 2015.

U největšího výrobce elektřiny mohou uspět. Ještě před týdnem sice proti lhůtám nic neměl, v úterý ale jeden z vysoce postavených manažerů ČEZ, který si nepřál být jmenován, HN přiznal: "ČEZ tato rychlost také příliš nevyhovuje. Naopak i pro nás by bylo lepší, kdyby se s tím tak nespěchalo."

Konkurenty ČEZ zaskočila také rychlost, s níž poslanci zákon přijali. Teplárny například o přísných lhůtách pro investice vůbec nevěděly. Předem dostaly jen obecný návrh, kde nebyly tyto detaily uvedeny. A s ním souhlasily.

Proč se tedy s přijetím zákona tak spěchalo, když - jak se zdá - nevyhovuje vlastně nikomu? Množí se názory, že důvodem ke spěchu byla snaha ovlivnit jeden z největších obchodů v české energetice za posledních 15 let - prodej energetické skupiny International Power, který právě vrcholí.

Exministr průmyslu Martin Říman, který byl jedním z předkladatelů zákona, ale argumentoval tím, že rychlé přijetí pomůže nastartovat ekonomické oživení.

Jenže, prodejní částka za International Power může dosáhnout podle původních odhadů až 15 miliard korun. Pokud se ale firmy nedostanou k povolenkám zadarmo, mohla by být cena o mnoho nižší.

"To je nesmysl. Pokud bych přijal argumentaci, že hodnotu International Power lze ovlivnit - což odmítám -, tak to přece ovlivní i hodnotu pro všechny a nezvýhodňuje to nikoho z jednotlivých uchazečů," říká šéf ČEZ Martin Roman.

Kdo ovládne uhlí?

Jenže pro ČEZ mohou mít elektrárny větší hodnotu než pro jiného "běžného" investora. Pokud by je koupil, získá kladivo na svého uhlavního nepřítele - druhou největší hnědouhelnou společnost Czech Coal.

Doly, které spoluvlastní finančník Pavel Tykač, dlouho usilují o vlastní zdroj. Podle zdrojů HN patří rovněž k vážným zájemcům o elektrárny International Power, jež patří k jeho velkým odběratelům uhlí.

ČEZ by ale mostecké doly Czech Coalu nejraději získal sám. Před dvěma roky za ně nabídl údajně 28 miliard korun. I přesto, že to byla velmi výhodná nabídka, s Tykačem a spol. se ČEZ nedohodl.

Nyní má Roman druhou šanci. Pokud by ČEZ (sám nebo v konsorciu s J&T) vyšel ze soutěže o International Power vítězně, může do Mělníka a Opatovic vozit místo mosteckého uhlí to z německých dolů Mibrag, které nedávno společně koupily ČEZ a J&T.

Czech Coal by tak ztratil významného zákazníka a vůle doly prodat by nejspíš rychle stoupla. A díky tomu by se ČEZ, z více než dvou třetin vlastněnému státem, otevřela cesta k získání úplného monopolu nad celým tuzemským energetickým byznysem.

Jsou ale i jiná vysvětlení pro rychlé rozhodnutí poslanců. "Stát přiznal, že by se o své peníze neuměl racionálně postarat. A proto je raději svěřil do rukou firmy, kde má většinu, a věří, že se o ně postará lépe," tvrdí například šéf Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Související