Evropská komise ve středu vyzvala Slovensko, aby zavedlo právně závazné výdajové stropy pro veřejné finance. Od příštího roku by také mělo zajistit konsolidaci veřejných rozpočtů.
Výkonný orgán EU to uvedl v hodnocení slovenského stabilizačního programu, které analyzuje stavu veřejných financí.
Zavedení výdajových stropů by mělo podpořit úsilí konsolidovat slovenské veřejné finance a snižovat od příštího roku výdaje. Opatření by mělo pomoci tomu, aby vládní sektor zajistil fiskální disciplínu i za horších časů, kdy kvůli hospodářským potížím není možné čekat takové příjmy do státní kasy.
OECD: Česko čeká další pád, HDP má klesnout o 4,2 procenta - čtěte ZDE
Poločas krize: Strašák rostoucí nezaměstnanosti zabíjí naději na oživení - čtěte ZDE
Damoklův meč veřejných financí: prudký propad ekonomiky
Očekávané schodky stanovené v minulých programech se Slovensku podle komise dařilo naplňovat díky tomu, že tamní ekonomika rostla rychleji, než se předpokládalo. Avšak výdajové plány ve střednědobých rámcích byly vždy překročeny a následně revidovány směrem nahoru. Kvůli tomu je podle komise účelné zavést právně závazná výdajová pravidla, aby se i v horších časech zajistila fiskální disciplína.
Evropskou i světovou ekonomikou nyní cloumá nejhorší hospodářská krize v poválečné historii. Její dopady tvrdě dopadají i na Slovensko. Tamní ministerstvo financí před několika dny zveřejnilo novou prognózu vývoje ekonomiky, podle níž se slovenské hospodářství letos propadne meziročně o 6,2 procenta. Do té doby přitom úřad počítal s růstem hrubého domácího produktu o 2,4 procenta.
"Národní rozpočtové pozice v EU i jinde se v loňském roce výrazně zhoršily a budou se zhoršovat ještě víc v letošním roce," uvedl eurokomisař pro měnovou a hospodářskou politiku Joaquín Almunia. Důvodem jsou balíky finanční pomoci ekonomikám zasaženým krizí.
Klíčové pro to, aby se omezily náklady dluhů pro současné i budoucí generace, je podle eurokomisaře to, aby vlády začaly konsolidovat veřejné finance, jakmile se začne hospodářství dostávat z nejhoršího. Postupné oživování evropské ekonomiky je pak prý možné čekat od příštího roku.
Slovensko nemá být střídmé samo
Kromě Slovenska se ve středu EK zabývala hodnocením stavu veřejných financí v některých dalších státech unie a vyjádřila se také k nadměrným deficitům přesahujících kýženou hranici tří procent. Udržení se pod tímto limitem je mimo jiné podmínkou pro přijetí eura.
V doporučeních pětici zemí - Maďarsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Maltě - dala jeden až tři roky na to, aby své veřejné finance pod tuto hranici opět dodaly.
V případě Polska je to do roku 2012, u Rumunska a Litvy do roku 2011 a u Malty do příštího roku. V případě Maďarska, vůči němuž už kvůli přílišnému deficitu zahájila právní kroky, komise posunula hranici z roku 2009 na 2011.