Fosilní ostatky připisované "prvním Evropanům", které vědci objevili ve španělské lokalitě Atapuerca, odhalily, že tito pravěcí lidé byli kanibalové, jimž obzvláště vyhovovalo maso dětí a dospívajících. Napsala to agentura AFP.

"Víme, že praktikovali kanibalismus," říká José María Bermudez de Castro, který se podílí na vedení projektu Atapuerca. Toto naleziště patří k nejvýznamnějším v Evropě a od roku 2000 je zapsáno mezi památky světového dědictví UNESCO.

Hlavně se najíst

Zkoumáním ostatků archeologové rovněž zjistili, že pravěcí lidé praktikovali kanibalismus, aby se nasytili, nikoli kvůli rituálním účelům. Své nepřátele jedli poté, co je zabili a jako potrava jim sloužili především děti a adolescenti. "Toto je první případ dobře zdokumentovaného kanibalismu v dějinách lidstva, což ale neznamená, že je nejstarší," řekl Bermudez de Castro na základě předběžných informací, které už jsou o výzkumu k dispozici.

Homo antecessor, který žil před Homo neanderthalensis a Homo sapiens, se v jeskyních Atapuerky usadil zhruba před 800.000 let patrně po dlouhé migraci z Afriky. Tuto oblast si nevybral náhodou, severní část Iberského poloostrova na soutoku dvou řek měla příjemné klima a byla bohatá na faunu i floru, vysvětluje Bermudez de Castro.

Pralidé tu měli dostatek vody i jídla, mohli lovit divoké medvědy, koně, jeleny, což podle něj znamená, "že nepraktikovali kanibalismus z nedostatku jídla". Ovšem pokud zabili nepřátele, jejich maso využili, dodává.

Jak se v nalezišti Atapuerca ve Španělsku hledá cesta za počátky člověka
(reportáž agentury AFP čtěte ve skrolovacím boxu):

V dřepu těsně nad zemí pokračují desítky badatelů v mravenčí práci na archeologickém nalezišti Atapuerca ve Španělsku, které umožnilo v roce 2007 historický objev fosilií "prvního Evropana", napsala agentura AFP.

Tito nadšenci, většinou dobrovolníci, všichni vybavení žlutou přílbou a štětcem, se v letošní sezoně účastní vykopávek, které právě začaly a budou pokračovat až do konce července.

Všichni, doktoři archeologie, geologie či paleontologie a také studenti, sní o podobném velkém objevu jako byl ten, který proslavil toto naleziště nedaleko Burgosu, jedno z nejvýznamnějších v Evropě.

Atapuerca nedávno oslavila třicátiny a v roce 2000 byla zanesena na seznam Světového dědictví UNESCO.

José María Bermudez de Castro a Eudald Carbonell, kteří projekt společně řídí, vzpomínají na významné etapy výzkumu této velmi bohaté lokality, která přinesla významné poznatky o způsobu života prehistorických lidí.

Podle těchto vědců si první obyvatelé Atapuerky, kteří sem přišli před více než milionem let, nevybrali tuto oblast na severu Španělska, která se rozkládá na ploše asi 13 kilometrů čtverečních, náhodně.

Měli zde příznivé podmínky: jeskyně, příjemné klima a přírodu bohatou na rostlinstvo a živočišstvo na soutoku dvou řek.

První zmínka o jeskyních v Atapuerce spadá do konce 19. století, kdy byl v horách vyhlouben výkop při stavbě železnice.

"Tehdy však ve Španělsku neexistovaly dostatečné vědecké poznatky k tomu, aby byl zahájen výzkum," vysvětluje Carbonell.

První vykopávky se uskutečnily v roce 1978, pak v roce 1984. "Nalezli jsme 150 menších lidských ostatků, to byl dobrý výsledek, měl však větší emotivní než vědeckou hodnotu a podnítil nás k dalšímu bádání," uvádí de Castro.

"V roce 1992 jsme nalezli nedotčené a ucelené ostatky, včetně lebky, nejkompletnější, jaká kdy byla v případě člověka starého více než 300.000 let objevena," pokračuje.

O dva roky později archeologové objevili ostatky starší více než 800.000 let, odpovídající prvním identifikovaným evropským lidem, které pojmenovali Homo antecessor.

V roce 2007 nalezli v místě označovaném jako Sloní jáma čelist starou asi 1,2 milionu let, nejstarší lidský ostatek, jaký byl kdy v Evropě objeven. Tento objev se dostal na první stranu amerického vědeckého časopisu Nature pod titulkem "První Evropan?".

V lokalitě, která má 450 nalezišť, bylo celkem objeveno na 7000 lidských fosílií. Ty se po sezoně vykopávek po celý rok studují v laboratořích, jež poskytují cenné údaje.

"Například víme, že Homo antecessor byl kanibal," zdůrazňuje de Castro. "Po fyzické stránce nebyl o mnoho menší než my a měl velmi charakteristické rysy, zároveň archaické i moderní.

Nalezeny zde byly rovněž ostatky Homo sapiens i jeho předchůdce Homo heidelbergensis.

"Doufáme, že letos nalezneme stopy spadající do doby před 130.000 lety a tak budeme mít ostatky z celého lidského vývoje, od doby před 1,3 miliony lety až dosud," prohlašuje Carbonell.

Práce zdaleka neskončila: "Nyní pátráme po neandertálci," z doby asi před 300.000 až 30.000 lety, doplňuje.

Související
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru