Ještě do loňského září se banky firmám s půjčkami vnucovaly, dnes jsou ale podstatně opatrnější. Bojí se, aby firma nezbankrotovala a aby o půjčené peníze nadobro nepřišly.
Už teď se bankám zvyšuje počet nesplácených úvěrů a jsou nuceny tvořit větší rezervy na úkor zisku. A bankéři se obávají, že ve druhém pololetí se kondice českých firem ještě zhorší. Průmysl, páteř české ekonomiky, i vývoz klesají dvouciferným
tempem a podniky se dostávají do platební tísně.
Podle exkluzivního průzkumu Hospodářské komory pro HN mezi 763 firmami se více než polovině z nich v posledním půlroce
ztížil přístup k půjčkám. Téměř dvě třetiny společností potvrdily, že banky zpřísnily nároky na vyřízení úvěru.
Průzkum pro HN: Firmy mají těžší život. Banky se jim bojí půjčovat - čtěte ZDE
První náznak tání v bankách, ale jen mírný. V dubnu vzrostl počet úvěrů - čtěte ZDE
Mírné tání v chování bank naopak naznačila firma Czech Credit Bureau (CCB), podle které objem nových bankovních úvěrů byl v dubnu vyšší než v březnu. Meziměsíční tempo růstu úvěrů se zmírnilo, ale bylo vyšší než v lednu a únoru. Hodnota nebankovních úvěrů naproti tomu v dubnu v porovnání s březnem kvůli odklonu klientů od finančního leasingu poklesla.
Je situace u českých firem opravdu tak vážná, že banky nechtějí půjčovat? Co by mohlo tento nepříznivý trend zlomit? Má šanci do této situace nějakým způsobem promluvit centráln banka? A jsou opravdu české banky tak zdravé, jak naznačila nedávno ČNB?
Na tyto i další otázky odpovídal Josef Tauber, výkonného ředitele České bankovní asociace.
Online rozhovor
V úterý se psalo,že firmy splácejí později již každý desátý úvěr. Není tedy opatrnost bank na místě? Jaké zlo / dobro simají banky vybrat podle Vás:
a) být opatrné s úvěrováním a tímale nepomáhat nastartování ekonomiky
b) otevřít se více firmám a poskytovat jim prostředky na rozvoj,který pomůže celé ekonomice
Dobrý den, právě jste popsal dilema bankéře v době krize. Bankéř se však musí ohlížet ještě na jednu věc a dokonce se na ni musí ohlížet primárně. Je jí skutečnost, že nespravuje své, ale cizí peníze, především peníze vkladatelů. Proto musí svou činností pokrývat rizika obchodů, což má vliv na cenu a občas i na to, že prostě někdy peníze půjčit nelze. Celkově se ale banky snaží vycházet vstříc, kde není co financovat, když třeba nejsou zakázky, tam to samozřejmě není možné. Někdy se trochu zapomíná, že když klesá produkce, tak prostě provozních financí není třeba.
Co se musí stát, aby se krize neobjevila znova?
V tuto chvíli je celý svět v situaci, kdy všichni hodnotí bedlivě rizika, na něž možná někteří včera zapomínali. V Evropě lze říci, že zajisté z části selhala regulace bank. Abychom se vyhnuli budoucím krizím, je nastartována řada projektů v oblasti regulace a dohledu na celosvětové a národní úrovni, které by měly vést k tomu, aby ekonomický vývoj byl lépe předvídatelný, necyklický a stabilní. Krize je očistný proces, bohužel bolestivý, který nás vrací k normálu. Vystřízlivění z předchozích opojných let celosvětového bezinflačního růstu bude mít dlouhodobý očistný účinek.
Když se zamyslím nad tím, co čtu v posledních letech, tak buďto banky půjčují moc a je to špatně, anebo málo a je to taky špatně. Jak vlastně ovlivňují ekonomiku, co mohou udělat pro ekonomický rozvoj, pro růst v krizi? Děkuji za odpověď.
Banky by měly půjčovat přesně tolik, kolik optimálně ekonomika potřebuje, přičemž jejich schopnost a ochota půjčovat je vždy korigována ohledy na riziko a, a to především, ohledy na bezpečnost vkladů. To nejlepší co banky musí v krizovém období dělat je obezřetně podnikat, aby nezvýšily ohrožením sama sebe drama krize.
Dobry den,
zrovna v hospodarskych novinach se tusim objevila zprava, ze firmy maji problem ziskat uvery. ale zarovne se tam pise, ze se situace lepsi. tak jak to tedy je? jak se muze situace lepsit, kdyz je konec krize stale v nedohlednu?
Současná situace v ekonomice znamená, že pro banky je půjčování složitější, protože roste riziko. Zároveň s klesajícím výkonem ekonomiky se také snižuje objem výroby, takže lidově řečeno nelze půjčovat, jestliže se nevyrábí a logicky je tedy poptávka po úvěrech nižší. I tak se pouze snižuje tempo růstu úvěrů, ale stále vidíme růst, byť pomalejší. Kdy skončí krize, je těžké odhadnout. Banky se přeci též snaží svým klientům vycházet vstříc, například jim prodlužují splatnosti nebo hledají alternativní formy financování apod. Pro banky je přeci důležité, aby se chod ekonomiky nezastavil, protože by byly podstatně omezeny ve svém podnikání.
Zdravím pane Taubere,
stále se spekuluje o pohybu úrokových sazeb centrální banky, ale má to vůbec vliv na trh s úvěry, když mezibankovní trh je zamrznutý? Děkuji předem za odpoveď.
Opatření ČNB v oblasti monetární politiky mají nezpochybnitelný signální význam, a to pro podnikovou i bankovní sféru a koneckonců i pro obyvatelstvo. Jestliže v ekonomice vzrostlo riziko, musí se to nutně projevit v ceně úvěrů. Proto se může jevit pokles sazeb ČNB a vývoj sazeb z komerčních úvěrů jako rozpor. Centrální banky se snaží odlehčit systému na straně zdrojů a jejich aktivita ve smyslu snižování sazeb byla a je logická a významná. Samozřejmě, české banky mají díky své univerzálnosti řadu primárních zdrojů také z vkladů, které dnes převažují nad úvěry. Vysoká míra vlastní likvidity, která vyplývá z objem vkladů, jim umožňuje fungovat bez ohledu na mezibankovní trh.
Je bankovní systém, kde vše garantuje stát (daňoví poplatníci) dlouhodobě udržitelný? Když do bank bylo dosypáno ze společného jednou bude se to opakovat. Jak konkrétně systém změnit, aby se do budoucna předešlo morálnímu hazardu?
Patrně máte na mysli zásahy americké a některých evropských vlád. Samozřejmě se jedná o nesystémový a netržní zásah, který fungování trhu pokřivuje. Proto tvrdíme, že návrat k standartním tržním formám je žádoucí nejen co nejdříve, ale vždy s předem danou strategií exitu. Toto není případ České republiky. Máte pravdu, excesivní ochranná opatření mohou pouze posilovat morální hazard vedený vědomím nižší odpovědnosti. Proto musí být dočasná.
Dobrý den,
mám dotaz, jestli může ČBA nějak přispět ke snížení sazeb, nebo co je vlastně jejím úkolem? Není to jen na efekt?
Díky za dotaz. Asociace poskytuje servis bankám v ředě technických odborností jako je platební styk, regulatorika, bezpečnost, legislativních změny a mnoho dalších. Je navíc příznačné, že asociace má svůj hlas, hovoří nejen za celou bankovní komunitu, ale i sama za sebe, za svůj expertní pohled. Jsme aktivní v oblasti finančního vzdělávání. Nesmírně důležitá je také spolupráce s nadnárodními finančními federacemi, jimiž jsme členy. O úrokových sazbách nijak nerozhodujeme.
Jak se vám líbí státní zásahy do ekonomiky v době krize? Vždyť banky vždycky volaly po tržním prostředí, tak proč neprotestují teď?
Nelíbí... viz výše.
České bankovnictví čeká finanční krize z nesplácení úvěrů. Je tu tolik různých (zahraničních) bank a kampeliček. Kdo bude platit ztráty, aby banky nepadaly jak domečky z karet? Je pravda, že to dlouhodobě zaplatí držitel korun znehodnocením kurzu anebo inflací?
Krizi z nesplácení úvěrů nic nenasvědčuje, což potvrdila i nedávná Zpráva o finanční stabilitě zveřejněná Českou národní bankou. Ta uvedla, že banky jsou připraveny zvládnout i nejhorší modelovaný scénář. České banky jsou dostatečně zdravé, aby byly schopny pokrýt eventuální výpadky z nesplácených úvěrů svými rezervami.
Otázka kurzu a inflace má širší souvislosti a velmi záleží na vývoji v eurozóně a nakonec i v dolarové zóně.
Vynucené peníze jsou instrumentem, jehož použití vynutily státy. Bankovní soustava může nafouknout dluhovou bublinu, tedy poskytnout tolik úvěrů, kolik centrální banka umožní. Dluhová bublina je nafouknuta, hrozí nesplácení a to vede k deflaci. Je takový systém nestabilní? Pokud není dle vašeho názoru nestabilní, proč? Pokud nestabilní je, jak ho změnit, aby nestabilita byla odstraněna?
Co jsou vynucené peníze? Centrální banka velice pečlivě sleduje, kolik peněz teče do ekonomiky, sleduje měnové agregáty, a pokud se zdá být množství peněz neúměrné možnostem, např. zvýší své úrokové sazby, čímž omezí úverovou aktivitu. Kromě toho hlídá kvalitu úverových portfolií bank, vytváření opravných položek a kapitálovou vybavenost. Nastane-li problém, musí banka navýšit kapitál. Nestabilita může být způsobena špatným rozhodnutí bankéřů či špatnou regulací emitentů cenných papírů, což se do jisté míry stalo v USA. Jak vidno, české banky se poučily z devadesátých let, stejně jako regulátor, a nyní je naše bankovnictví jedno z nejstabilnějších ve světě.
Dobrý den. Slyšel jsem, že jednou z možností řešení současné krize je uvolnění financí a spuštění vysoké inflace. Komu inflace pomůže? Akorát dlužníkům. Kdežto nám zodpovědným lidem co nemáme dluhy, ale máme úspory inflace ukradne značně úspor. Já nechci ze svých úspor dotovat naše zadlužené hypotékaře a různé snoby co si pořizují na dluh nová drahá auta. Proč by se měli podporovat přes inflaci dlužníci a okrádat lidé spořiví?
Co se snaží dělat naši politici a bankéři? Chtějí udržet ekonomiku v chodu za cenu vyšší inflace? Nebo jsou pro ně přednější úspory vlastních obyvatel a budou udržovat inflaci na nízké úrovni? Děkuji za odpověď.
Všimněte si, že česká vláda se velmi zdrženlivě staví k dodatečnému zadlužování státu, které za určitých okolností může vést ke zvýšení inflačních tlaků. Nejsme však ostrovem, jsme otevřenou a malou ekonomikou, což neznamená nic jiného, že se nás vždy více či méně silně dotknou vnější vlivy. Banky přímo nejsou těmi, kteří by svými rozhodnutími měly vliv na růst inflace. Jinými slovy, velmi záleží na odpovědném jednání národních vlád a národních bank, v našem kontextu i evropských, aby rizika inflace zůstala pod kontrolou.
dobrý den,
zajímá mě Váš názor na vývoj úrokových sazeb u hypotečních úvěrů - budou se zvyšovat, když ČNB sazby v posledních obdobích snížila?
děkuji.
Pro nejbližší období nepředpokládám výraznější pohyb úrokových sazeb nejen u hypotečních úvěrů. Teď nelze předvídat téměř nic, vyčkejme dalšího vývoje v ekonomice.
Tvrdíte, že nespravuje své, ale cizí peníze, především peníze vkladatelů. To jaký směšný úrok dávají české banky těm kdo u nich mají účty nazýváte správou peněz vkladatelů?
Kdy se změní česká bankovní politika- ždímání svých klientů pomocí všemožných poplatků a nízkých úroků - na evropský standard??
To, že spravujeme peníze vkladatelů netvrdíme, to je fakt. Dalším faktem je obecně nízká úroková míra v České republice (viz výše měnová politika ČNB). Banky jsou komerční subjekty, které jsou vystaveny enormním rizikům, které musí, pokud se materializují, nést v případě České republiky samy nést, bez pomoci státu. Jinými slovy, pokud nechceme, aby stát na náklady daňových poplatníků banky sanoval, musí si tyto banky na pokrytí rizik vydělat. Jak bezpečně byste se cítil, pokud byste měl peníze v bance, která prodělává?
(1) K čemu povede kvantitativní uvolňování ze strany ECB? (2) Zopakuje se ztracená dekáda Japonska i v Evropě? (3) Co může obyčejný člověk čekat, aby uchoval kupní sílu svých peněz?
1. ECB musí emitovat přesně tolik zdrojů, kolik systém potřebuje. Přílišný exces by měl samozřejmě negativní, pravděpodobně inflační důsledky.
2. Existují značné systémové rozdíly mezi Evropou a Japonskem, nemyslím, že Evropa bude kopírovat osud japonské ekonomiky.
3. Je to jedna z nejtěžších otázek. Nejsme investiční poradci. Je na Vás, jak se budete rozhodovat v inflačním nebo deflačním prostředí. Záleží na Vašich životních cílech. Nelze radit generelně.
Dobrý den, v jedné z odpovědí píšete, že budou nové regulace bank a tím dojde k omezení cyklovitosti ekonomiky, to si opravdu myslíte, že je to možné? Podle mě to takhle ploše prostě fungovat nemůže a to co se děj teď je toho jasným důkazem.
Omezení cykličnosti je jedním cílů ke kterým směřuje nová architektura bankovního dohledu a regulace. Jak bude fungovat nám ukáže až budoucnost.
Děkuji všem za dotazy a přeji hezký den!
