Lídři členských států Evropské unie se na summitu předběžně dohodli na reformě finančního dohledu. Ta by měla zabránit opakování finanční krize z loňského roku, kdy vlády vydaly stovky miliard eur z veřejných peněz na záchranu bank. ČTK to řekl diplomatický zdroj.

Konkrétní detaily reformy ale Evropská komise zveřejní až na podzim a státy o nich budou dále jednat.

Podle toho, co je o plánu známo, půjde o jednu z největších změn v regulaci finančních trhů v Evropské unii. Plán je hodnocen do značné míry jako kontroverzní, počítá především s přísnější regulací bank. Ty by se měly do budoucna vyvarovat obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivní finanční pomocí jako v posledním roce.

Dva kontroloři nade všemi

Základem návrhu, jak ho představila v kvěntu Evropská komise, je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a monitoring finančních trhů v unii. Nejdůležitější je ESRC (European Systemic Risk Council) a mají ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři.

Jejich úloha bude především monitorovací a mají unii varovat před případnými riziky na finančním trhu. Tento nový orgán bude sedět na vrcholu regulační pyramidy a evropského systému finančního dohledu, který by měl být funkční již od roku 2011. Kontroverzní návrh Evropské komise k regulaci samostatnosti bankovní sféry podle listu Guardian vyvolal v celé Evropské unii všeobecný rozruch.

Druhým orgánem má být takzvaná ESFS (European System of Financial Supervisors). Úkolem této instituce bude zprůhlednění aktivit a dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci.

Dlouhá cesta ke schválení

Návrh komise, který nyní ještě čeká dlouhá cesta ke schválení členskými státy a Evropským parlamentem, vychází z takzvané Larosierovy zprávy, kterou představili finanční experti vybraní EK. Celou skupinu vedl bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Jacques de Larosier.

Lepší dohled na přeshraničními finančními trhy je klíčový z ekonomického i etického hlediska.

Některé státy přitom proti podobným principům v minulosti protestovali a patřila mezi ně i Česká republika. Její finanční sektor je totiž tvořen téměř výhradně bankami se zahraniční účastí a ministerstvo financí se v minulosti obávalo, že podobná reforma by mohla vést ke ztrátě pravomocí České národní banky či právě MF na úkor celounijních institucí.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru