Plán zahraničních misí českých vojáků pro příští rok schválil po Poslanecké sněmovně bez problémů také Senát. Vládní návrh počítá zejména s nasazením až 550 vojáků v misi KFOR v Kosovu a až 535 vojáků v misi ISAF v Afghánistánu. Jejich vyslání podpořilo 64 z 69 přítomných senátorů, dva byli proti.
"Včasné schválení mandátu posílí i důvěryhodnost ČR jako transparentního partnera schopného včas a srozumitelně komunikovat své úmysly v rámci mezinárodního společenství," řekl senátorům ministr obrany Martin Barták. Bez souhlasu parlamentu by vojáci nemohli vyjet.
Zákonodárci totiž mise schválili s půlročním předstihem, aby se neopakovala situace z konce loňského roku. Sněmovna tehdy hlasy levice plán letošních misí na rozdíl od Senátu neschválila a účast českých vojáků byla ohrožena. Předchozí vláda Mirka Topolánka (ODS) musela plán přepracovat, sněmovna jej schválila až v únoru. Úřednický kabinet Jana Fischera proto plán pro příští rok nyní předjednal s ČSSD.
Předmětem kritiky sociálních demokratů bylo nasazení českých vojáků v misi ISAF v Afghánistánu. Vláda maximální počet vojáků proto snížila na 535, původně se počítalo na afghánskou misi až s 600 vojáky. Pracovat budou na letišti a velitelství alianční mise v Kábulu, až 110 pilotů a techniků bude obsluhovat tři transportní vrtulníky v provincii Paktíja. Největší počet vojáků se má podílet na práci Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v provincii Lógar.
Podrobnosti čtěte ZDE: Do Kosova a Afghánistánu vyrazí přes 1000 vojáků
Nejvíce vojáků - až 550 mužů a žen - bude v příštím roce pracovat v Kosovu, kde česká armáda v polovině roku převezme velitelskou odpovědnost za mnohonárodní uskupení, ve kterém působí. Další jednotlivci v českých uniformách mají působit v Čadu, na Sinajském poloostrově, nově v Bosně a Hercegovině a některých dalších pozorovatelských misích OSN či Evropské unie. Novinkou je i zapojení tří českých důstojníků do práce britského velitelství protipirátské námořní operace EU Atalanta u pobřeží Somálska.
Pro případné nasazení v silách rychlé reakce NATO by mělo být od počátku roku do 15. července 2010 vyčleněno až 220 vojáků a od 1. července do 15. ledna 2011 až 360 vojáků. O jejich konkrétním nasazení by ovšem musela ještě jednou rozhodnout česká vláda.
Zákonodárci totiž mise schválili s půlročním předstihem, aby se neopakovala situace z konce loňského roku. Sněmovna tehdy hlasy levice plán letošních misí na rozdíl od Senátu neschválila a účast českých vojáků byla ohrožena. Předchozí vláda Mirka Topolánka (ODS) musela plán přepracovat, sněmovna jej schválila až v únoru. Úřednický kabinet Jana Fischera proto plán pro příští rok nyní předjednal s ČSSD.
Předmětem kritiky sociálních demokratů bylo nasazení českých vojáků v misi ISAF v Afghánistánu. Vláda maximální počet vojáků proto snížila na 535, původně se počítalo na afghánskou misi až s 600 vojáky. Pracovat budou na letišti a velitelství alianční mise v Kábulu, až 110 pilotů a techniků bude obsluhovat tři transportní vrtulníky v provincii Paktíja. Největší počet vojáků se má podílet na práci Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v provincii Lógar.
Podrobnosti čtěte ZDE: Do Kosova a Afghánistánu vyrazí přes 1000 vojáků
Nejvíce vojáků míří do Kosova
Barták uvedl, že brzké rozhodnutí o nasazení českých vojáků v zahraničí poskytne větší prostor pro přípravu. "Včasným schválením zároveň ale také získáme jedinečnou možnost úzce koordinovat naše úsilí s ostatními členy Severoatlantické aliance, EU a OSN. Jednotný postup má potenciál zlepšit jak plánování, tak vlastní průběh operací," uvedl ministr.Nejvíce vojáků - až 550 mužů a žen - bude v příštím roce pracovat v Kosovu, kde česká armáda v polovině roku převezme velitelskou odpovědnost za mnohonárodní uskupení, ve kterém působí. Další jednotlivci v českých uniformách mají působit v Čadu, na Sinajském poloostrově, nově v Bosně a Hercegovině a některých dalších pozorovatelských misích OSN či Evropské unie. Novinkou je i zapojení tří českých důstojníků do práce britského velitelství protipirátské námořní operace EU Atalanta u pobřeží Somálska.
Pro případné nasazení v silách rychlé reakce NATO by mělo být od počátku roku do 15. července 2010 vyčleněno až 220 vojáků a od 1. července do 15. ledna 2011 až 360 vojáků. O jejich konkrétním nasazení by ovšem musela ještě jednou rozhodnout česká vláda.
