V minulosti Češi vždycky mysleli na zadní kolečka, ale letos si ukládají do bank ještě víc. Od začátku roku do konce dubna přiteklo na bankovní účty dalších téměř 75 miliard korun.

Celkový objem úspor Čechů se přiblížil sumě 1,5 bilionu korun a v meziročním srovnání se zvýšil skoro o 12 procent. Je to vůbec nejvíc za posledních deset let.

Rychlejší nárůst bankovních vkladů má na svědomí hlavně podzimní panika na finančních trzích, která přiměla mnoho investorů stáhnout investice z finančního trhu. Od podzimu si Češi odnesli z fondů zhruba 43 miliard korun. Statistika, kolik z těchto peněz šlo na bankovní účty, neexistuje, podle odhadu šéfa Asociace prokapitálových trhů Josefa Beneše mohlo jít o polovinu. Tato injekce do vkladů se podle něj začala projevovat až letos.

Růst vkladů potvrzují všchny tuzemské banky

»Peníze vytažené z fondů si nechávali Češi doma nebo v bankovních sejfech. Teprve když se situace na přelomu roku uklidnila, začali je dávat na bankovní vklady," vysvětluje Beneš.

"V turbulentních dobách hledají lidé produkty, které jsou bezpečné, jednoduché a kterým rozumějí. A těmi jsou bankovní vklady,« říká i Martin Techman, manažer rozvoje obchodů České spořitelny. Výrazný nárůst vkladů potvrdily HN všechny významné tuzemské banky.

Úspory v bankách

75 miliard korun, o tuto sumu se zvýšily v období od začátku ledna do konce dubna vklady českých domácností.

1,448 bilionu korun měli Češi ke konci dubna naspořeno v tuzemských bankách.

1,299 bilionu korun byl objem vkladů českých domácností v dubnu předchozího roku.

Podle bankéřů je za tím i obava Čechů z dopadů ekonomického útlumu. "V době krize mají lidé strach ze ztráty zaměstnání a víc spoří," tvrdí Jan Bureš z ČSOB. Po úterním zveřejnění údaje o tříprocentním růstu spotřeby domácností v 1. čtvrtletí je ale vývoj vkladů ještě překvapivější.

Lidé čekají na další propady cen

"Růst mezd se prakticky zastavil a my více utrácíme a zároveň více spoříme? To nemá logiku," říká například Aleš Michl z Raiffeisenbank. Pavel Sobíšek z UniCredit Bank se domnívá, že vklady bobtnají penězi z fondů a odkládanými nákupy nemovitostí: "Lidé čekají, až ceny spadnou a peníze drží na vkladech."

Chuť lidí spořit každopádně banky hodně podpořily. Od loňského podzimu si banky mezi sebou prakticky nepůjčují. Vklady jsou pro ně jediným zdrojem, jak se dostat k penězům na delší půjčky.

Boom spořicích účtů a termínovaných vkladů, na kterých se dá při vyšších částkách dosáhnout roční zhodnocení kolem tří procent, pokračuje proto i letos. A to přesto, že ČNB snížila svou základní sazbu na 1,5 procenta.

Výhodnější spoření zavedla například od dubna Raiffeisenbank, která zvedla úroky na Efektkontu z jednoho a půl na tři procenta. Od minulého měsíce se zvýšilo i úročení některých vkladů v České spořitelně. Ta přitom chystá další návnadu. O července spustí takzvané Šikovné spoření. "Chceme klienty motivovat k pravidelnému měsíčnímu ukládání sumy, na které se s námi dohodnou. Získají výhodnější úrok než na jednorázovém vkladu a budou mít kdykoliv k penězům přístup," říká Techman.

Netermínované vklady na celkových úsporách domácností tvoří stále víc než polovinu. "Dlouhodobé spoření s garancí vyšších úroků se ale teď pro klienty stává zajímavější,« tvrdí Martina Lambert z LBBW Bank. Termínované vklady banky podporují vyššími úroky, aby si zajistily kapitál na delší dobu.