Celkově v penzijních fondech podle výpočtů HN chybí asi 5,9 miliardy korun. V některých případech dokonce závazky vůči klientům převyšují majetek fondů.
"Znamená to, že kdyby se najednou všichni klienti rozhodli svoje peníze vybrat, šest miliard by v systému chybělo," vysvětlila náměstkyně ministra financí Klára Hájková.
Vklady střadatelů ale ohroženy nejsou. Klientům zákon garantuje, že se jim v nejhorším případě vrátí alespoň to, co do systému vložili, plus státní podpora (maximálně 150 korun měsíčně). Klientům ale na druhou stranu hrozí, že se jejich peníze v dalších letech prakticky vůbec nezhodnotí. Fondy totiž budou chtít zalepit díru v hospodaření právě omezením výnosů, které klientům připisují.
Výnosy za loňský rok jsou už teď nejnižší v historii českého penzijního spoření. Například Penzijní fond AXA nepřipsal klientům za loňský rok nic, Fond ING jen čtyři setiny procenta a tři další fondy zhodnotily vklady o méně než procento.
Deficit je tajný
Přesnou výši deficitu Asociace penzijních fondů odmítla prozradit. "Pohyboval se v řádu miliard korun, ale domluvili jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, aby si ji lidé špatně nevykládali. Děláme všechno pro to, abychom situaci napravili," řekl šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.
Jak bezmála šestimiliardová díra v českých penzijních fondech vznikla? Kromě ztrát z obchodů, hlavně na akciových trzích, ji mají na svědomí vysoké provize, které fondy v minulosti vyplatily finančním poradcům za uzavření smlouvy s novým klientem. Ty dosahují i několika tisíc korun na klienta.
Stát přidá penzistům tři stovky - čtěte ZDE
Paroubek řekl, čím chce vyhrát podzimní volby: Hitem bude 13. důchod - čtěte ZDE
Blog Jana Macháčka: Důchodci a důchody, Janota a smutní Japonci - čtěte ZDE
Výnosy penzijních fondů se budou pravděpodobně ještě snižovat. Fondy se totiž připravují na vznik zcela nového systému penzijního spoření a chtějí do té doby deficit vymazat – a to právě snížením výnosů pro klienty. "Chceme, aby se co největší část deficitu rozpustila, než zákon začne platit," potvrdil Jiří Rusnok.
Hospodaření fondů zneklidňuje i centrální banku, která s Asociací jedná o zavedení větší kontroly. ČNB například podle Rusnoka chce, aby fondy vytvářely rezervy k rizikovým obchodům, jako jsou investice do akcií či nemovitostí. Chce také přesně stanovit pravidla, podle kterých by akcionáři penzijních fondů měli povinnost doplňovat kapitál.
Už vloni akcionáři na podnět ČNB vložili do fondů kapitál ve výši 6,3 miliardy korun. Zda budou muset dolívat peníze znovu, není zatím jasné. V prvním čtvrtletí to musel udělat jenom fond AEGON, protože se jako jediný propadl do účetní ztráty.
