Evropská komise (EK) ve středu navrhla jednu z největších změn v regulaci finančních trhů v Evropské unii. Představila kontroverzní plán, který má zabránit opakování finanční krize, počítá především s přísnější regulací bank. Ty by se měly do budoucna vyvarovat obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivní finanční pomocí jako v posledním roce.
Dva kontroloři nade všemi
Základem návrhu EK je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a monitoring finančních trhů v unii. Nejdůležitější je ESRC (European Systemic Risk Council) a mají ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři. Jejich úloha bude především monitorovací a mají unii varovat před případnými riziky na finančním trhu. Tento nový orgán bude sedět na vrcholu regulační pyramidy a evropského systému finančního dohledu, který by měl být funkční již od roku 2011. Kontroverzní návrh Evropské komise k regulaci samostatnosti bankovní sféry podle listu Guardian vyvolal v celé Evropské unii všeobecný rozruch.
Druhým orgánem má být takzvaná ESFS (European System of Financial Supervisors). Úkolem této instituce bude zprůhlednění aktivit a dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci.
ESFS bude navíc koordinovat práci tří dalších institucí, které nově vzniknou z již existujících unijních výborů. Jedna instituce přitom bude mít na starost banky, druhá pojišťovny a třetí penzijní fondy.
Dlouhá cesta ke schválení
Návrh komise, který nyní ještě čeká dlouhá cesta ke schválení členskými státy a Evropským parlamentem, vychází z takzvané Larosierovy zprávy, kterou nedávno představili finanční experti vybraní právě EK. Celou skupinu vedl bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Jacques de Larosier.
Lepší dohled na přeshraničními finančními trhy je klíčový z ekonomického i etického hlediska. Dnešní komisní návrh by měl pomoci k obnově důvěry a měl by EU chránit před dalšími krizemi," řekl novinářům předseda Evropské komise José Barroso.
Otázkou ovšem zůstává, jak se návrh změní během následujících jednání. "Kamenem úrazu" by mohla být především snaha posílení přeshraniční regulace. Některé státy přitom proti podobným principům v minulosti protestovali a patřila mezi ně i Česká republika. Její finanční sektor je totiž tvořen téměř výhradně bankami se zahraniční účastí a ministerstvo financí se v minulosti obávalo, že podobná reforma by mohla vést ke ztrátě pravomocí České národní banky či právě MF na úkor celounijních institucí.
Ke vzniku jednotného evropského regulátora má nicméně nový návrh EK ještě daleko, přestože po jeho vzniku volají někteří evropští politici. "V tuto chvíli není realistické, že by desítky tisíc finančních institucí mohly být regulovány na celoevropské úrovni. Pro přeshraniční instituce by přesun odpovědnosti za dohled na úroveň EU znamenal i vysoké administrativní náklady, což rovněž není realistické," uvedla EK v tiskové zprávě.
