Evropská unie v září otestuje stabilitu evropských bank v takzvaném zátěžovém testu. Ten má ukázat, zda banky mají dostatek finančního kapitálu, aby přestály případné další zpomalení hospodářství. S odvoláním na důvěryhodné zdroje o tom informovala agentura Reuters.
Zátěžové testy podle zdroje provedou národní regulátoři, v Česku tedy Česká národní banka. Budou se přitom řídit stejnými pravidly a metodologií, které připraví Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS).
"Rozhodnutí (o testu) přijali ministři financí EU. Rozhodli se, že požádají Výbor evropských orgánů bankovního dohledu, aby uspořádal zátěžovou zkoušku," uvedl zdroj agentury Reuters. Podle něj nepůjde o test jednotlivých bank jako ve Spojených státech, ale o hodnocení celého bankovního sektoru.
V reakci na zavedení testů i v Česku uvedl mluvčí UniCredit Bank Tomáš Pavlík, že jejich bance tyto testy nevadí. "Pokud tato situace nastane a budou známy detaily jak a co by mělo být v České republice realizováno, jsme následně připraveni poskytnout detailnější vyjádření."
Zátěžové testy v Evropě se daly čekat
První informace o tzv. zátěžových testech v Evropě se objevily již minulý týden, kdy s návrhem na Ecofin přišel finský ministr financí Jyrki Katainen. "Je nutné prověřit banky, chceme-li obnovit důvěru ve finanční sektor a v hospodářský růst v době, kdy zažíváme nejhorší propad od konce druhé světové války," prohlásil Katainen.
Jeho návrh podpořil vzápětí i spolkový ministr financí Peer Steinbrücka. "Podporuji zavedení zátěžových testů v evropských bankách s tím, že se zveřejněnými výsledky by se mělo nakládat opatrně, aby nebyly dotčené banky poškozeny," citovala ho před týdnem agentura Bloomberg.
Podle ekonomů by mohla být zátěžová zkouška bank v Evropě jedině ku prospěchu. "V případě evropských bank je situace poněkud vážnější než u bank amerických, tudíž pro uklidnění trhů by to bylo dobré," řekl pro iHNed.cz ekonom David Marek.
Americké banky obstály
Cílem zátěžových zkoušek v USA bylo zjistit, zda by největší banky obstály, pokud by se nynější krize zhoršila. Výsledky ukázaly, že deset z 19 největších amerických bank potřebuje 74,6 miliardy dolarů (1,5 bilionu Kč) jako dodatečný kapitál k posílení rezerv.
Testy také ukázaly, že pokud by se recese dále zhoršovala, ztráty 19 testovaných institucí by v letech 2009 a 2010 mohly dosáhnout celkem 600 miliard dolarů. Při nejhorším scénáři, který při testu simuloval nejhlubší recesi, by součet ztrát za období od poloviny roku 2007 do roku 2010 představoval až 950 miliard dolarů.
Banky, které potřebují dodatečný kapitál, nyní musejí do 8. června vypracovat plán a předložit ho regulátorům. Do půl roku pak musejí plán uvést do života. Mezi banky, jež kapitál potřebují navýšit, patří například Bank of America, Wells Fargo & Co. či Citigroup.
Někteří analytici ale vyjádřili pochyby, zda zátěžový test byl dostatečně tvrdý a domnívají se, že banky budou potřebovat větší kapitálový polštář, než jaký vzešel z testu.
