Spekulacím o výsledcích zátěžových testů v 19 velkých amerických bankách odzvonilo. Ministerstvo financí a americká centrální banka (Fed) totiž ve čtvrtek zveřejnily oficiální výsledky. Deset z 19 největších amerických bank potřebuje 74,6 miliardy dolarů jako dodatečný kapitál k posílení rezerv.

Nejhůře v těchto testech dopadla Bank od America (BoA). Ta totiž bude potřebovat navýšit kapitál nejvíce ze všech zkoumaných bank, a to 33,9 miliard dolarů, aby byla schopna přestát problémy oslabující ekonomiky. Generální ředitel BoA Kenneth Lewis už v reakci na spekulace, že banka bude potřebovat navýšit kapitál o 34 miliard dolarů (zhruba 682 miliard korun), přislíbil akcionářům, že zotavení banky se obejde bez další injekce z amerických fondů, které již dosáhly 45 miliard dolarů.

Wells Fargo bude podle výsledků potřebovat 13,7 miliard dodatečného kapitálu. Ten bude potřebovat i banka GMAC a Citigroup. Prvně jmenovaná 11,5 miliard dolarů, Citigroup pak 5,5 miliard dolarů. Naopak žádné peníze navíc nebudou potřebovat banky Goldman Sachs, Morgan Stanley, American Express, JPMorgan, Bank of New York Mellon.

Posílení důvěry v bankovní sektor

Výsledky zátěžových testů 19 předních amerických bank by měly podle šéfa americké centrální banky (Fed) Bena Bernankeho posílit důvěru v bankovní sektor. On sám je výsledky těchto testů potěšen a celý proces testu podle něj byl vyčerpávající a poctivý.

"Musí se posílit dohled nad bankovním systémem, který by zabránil budoucím finančním krizím. Regulátoři by ale neměli posílit svůj dohled jen nad jednotlivými bankami, ale také hodnotit finanční systém jako celek. Tím by se odhalila rizika, která by mohla ohrozit běžný tok úvěrů, tržních operací a obchodu," uvedl Bernanke ještě před zveřejněním výsledků testů.

"Všichni Američané mohou být klidní, protože zkoumané instituce jsou životaschopné i do budoucna," řekl už ve středu americký ministr financí Timothy Geithner.

Vládní experti v USA strávili nad zátěžovými testy bank tři měsíce, aby určili jejich příjmy, ztráty a kapitálové potřeby, pokud by se ještě zhoršily celkové ekonomické podmínky. Banky, u kterých testy prokázaly nedostatek kapitálu, budou mít šest měsíců na jeho doplnění ze soukromých zdrojů. Jiné budou muset přijmout další injekci veřejných peněz, čemuž se však řada z nich brání.

Kritika "stres testů"

Tyto zátěžové testy ale mají i velké kritiky z řad odborníků. Výsledky zátěžových testů nebudou podle vyjádření profesorů na New York University Stern School of Business Matthewa Richardsona a Nouriela Roubiniho znamenat začátek konce finanční krize. Podle nedávné studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Roubiniho společnosti RGE Monitor je bankovní sektor ve vážných problémech a testy jsou dělány na příliš optimistické bázi. Studie MMF odhaduje ztráty amerických půjček a cenných papírů na 2,7 bilionu dolarů, Roubiniho RGE Monitor to vidí ještě hůře, když ztráty odhaduje na 3,6 bilionu dolarů.

"Vláda by měla především ukončit poskytování kapitálu, záruk za půjčky a financování bez podmínek s tím spojených. Měla by se chovat stejně jako banky při poskytování úvěrů pro podniky v problémech," zdůraznili ve Wall Street Journal Richardson a Roubini.

Podle nich je bez ohledu na zátěžové testy velmi pravděpodobné, že se některá z velkých bank dostane do platební neschopnosti. "Vláda by měla přijít se systematickým plánem na řešení potíží těchto institucí. S plánem, který nespočívá jen v bezedných propastech na státní peníze," dodali.

Analytici Goldman Sachs ve svém odhadu uvedli, že banky budou letos potřebovat dalších 130 miliard dolarů (zhruba 2,6 bilionu korun).

Zátěžové testy zavedlo v únoru americké ministerstvo financí. Jeho šéf Timothy Geithner to odůvodnil tím, že by měly přispět k růstu důvěry v klíčové americké bankovní ústavy a v obnovení stability finančního trhu. Geithner tehdy testy přirovnal k zátěžovým testům používaným lékaři k ohodnocení zdraví pacienta.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru