Ústavní soud (ÚS) ve čtvrtek zrušil jednu větu v insolvenčním zákoně, která za výjimečných okolností mohla komplikovat situaci dlužníkům. Nedávala jim možnost bránit svá práva u odvolacího soudu. Návrh směřující proti insolvenčnímu zákonu podal Vrchní soud v Olomouci.

Zrušené ustanovení působilo problém například v situaci, kdy dlužník, jemuž soud předtím povolil oddlužení, z nějakého důvodu nepřijde na schůzi věřitelů.

Insolvenční soud pak neúčast automaticky hodnotí jako zpětvzetí návrhu na oddlužení, což takzvaně "vezme na vědomí" a rozhodne o prohlášení konkurzu. Proti tomu se dlužník nemohl odvolat - právě kvůli napadenému ustanovení insolvenčního zákona. Vrchní soud měl na stole například případ muže, který na schůzi věřitelů nepřišel kvůli náhlému a prokázanému zhoršení zdravotního stavu.

Insolvenční zákon se mění, pomůže víc zaměstnancům - čtěte ZDE

Insolvenční řízení končí většinou rozprodejem firmy - čtěte ZDE

BLOG - Michal Donné: Úpadek, aneb průvodce podnikatelským zásvětím - čtěte ZDE

BLOG - Radek Pokorný: Změnil nový insolvenční zákon temnou realitu konkurzů? - čtěte ZDE

Soudci v nálezu uvedli, že zrušená část zákona omezovala právo na spravedlivý proces. Neumožňovala ani nápravu chyby, která se může v práci soudu vyskytnout, například když se dlužník předem omluví, ale soudní úředníci omluvu založí do jiného spisu.

Návrh olomouckého Vrchního soudu však uspěl jen z poloviny. Druhé napadené ustanovení, jež se týká pořádkových lhůt, ponechali ústavní soudci beze změn. ČTK to řekl mluvčí ÚS Michal Spáčil. 

Protiústavní je i další části, platí dál

Ústavní soud zároveň konstatoval, že "zjevně protiústavní" je také další ustanovení insolvenčního zákona. Jde o ustanovení, kvůli kterému soud považuje neodůvodněnou neúčast dlužníka automaticky za zpětvzetí návrhu na oddlužení.

Ústavní soud ovšem nemohl tuto část normy zrušit, protože to Vrchní soud v Olomouci nenavrhoval.

Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošla počátkem dubna novela insolvenčního zákona, kterou vláda připravila v reakci na ekonomickou krizi. Cílem novely je ochránit podniky postižené krizí a jejich zaměstnance. Novela také údajně zlepší možnosti oddlužení, tedy splácení dluhu ve splátkách. Část novinek se vztahuje nejen na firmy, ale i na fyzické osoby.

Související