Čínské úřady překvapily sdělením, že Čína má v rezervách asi 1054 tun zlata. Proti roku 2003 se tak objem rezerv zvýšil asi o tři čtvrtiny a zároveň se potvrdily spekulace, že Čína potichu skupuje drahý kov a diverzifikuje skladbu rezerv. Cena zlata se po zprávě začala na světových trzích okamžitě zvyšovat.

Šéf státního úřadu pro správu devizových rezerv (SAFE) Chu Siao-lien agentuře Nová Čína řekl, že objem rezerv se ze zhruba 600 tun v roce 2003 zvýšil o 454 tun. Čína stav zlatých rezerv naposledy aktualizovala právě v roce 2003.

Na trhu se zlatem se dlouho spekuluje, že Čína drahý kov už léta nakupuje. Číně s růstem ekonomiky a díky obchodním přebytkům prudce rostou devizové rezervy, které jsou největší na světě. Dlouho tato výsada patřila japonské centrální bance, její rezervy ale za těmi čínskými už výrazně zaostávají.

Spekulace, že Peking skupuje zlato, se objevily krátce po tom, co se prohloubila finanční a hospodářská krize. Hrozilo totiž, že se sníží hodnota devizových rezerv, které Čína drží. Nabízela se tedy otázka, jestli země část rezerv nepřevádí do zlata.

Cena zlata na světových trzích začala růst hned, jakmile se zpráva objevila v agenturách. Proti předchozímu závěru se zvýšila asi o procento na téměř 911 dolarů za troyskou unci (oz; 31,10 gramu). Pokud se použije tržní cena zlata, pak hodnota zlatých rezerv, kterými Čína disponuje, činí podle propočtů agentury Reuters asi 30,9 miliardy dolarů (přes 635 miliard Kč).

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru