Polsko se stalo druhou zemí po Mexiku, která usiluje o přístup k novým úvěrům od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Polský premiér Donald Tusk v úterý ve Varšavě uvedl, že Polsko hodlá požádat MMF o napojení k flexibilnímu úvěru v hodnotě 20,5 miliardy dolarů (zhruba 410 miliard korun).
Informoval o tom v úterý na svých webových stránkách MMF s tím, že jeho výkonná rada zároveň brzy zváží žádost Mexika o úvěr ve výši 47 miliard dolarů (zhruba 940 miliard korun).
Zlotý reagoval prudkým posílením
Nová úvěrová linka poskytuje zemím, které splní požadované podmínky, přístup k penězům, které mohou buď okamžitě čerpat, případně se o ně opřít jako o garanci pro případ zhoršení situace. MMF zavedl nový typ úvěru pro dobře hospodařící nové tržní ekonomiky, které tak získají snadnější přístup k půjčkám na pomoc proti dopadům krize, v březnu.
Polsko uvažuje o odstoupení od letošního vstupu do ERM-2 - čtěte ZDE
MMF: České hospodářství klesne letos o 1,3 procenta - čtěte ZDE
"Jsem velmi potěšen touto pozitivní reakcí Polska. Polsko má v záloze řadu spolehlivých ekonomických strategií. Pilíře polské politiky jsou silné a polská vláda bude pokračovat v jejich udržování. Mám nicméně v úmyslu co nejrychleji najít podporu k napojení Polska k úvěru," uvedl šéf MMF Dominique Strauss-Kahn.
Po zprávě o žádost o napojení k flexibilnímu úvěru od MMF reagoval polský zlotý okamžitým posílením zhruba o dvě procenta na 4,285 za euro.
Výhled pro letošní rok
Polské hospodářství je v porovnání s dalšími rozvíjejícími se ekonomikami, jako je Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko, v relativně dobrém stavu. Postihl jí však odliv kapitálu vlivem úvěrové krize a obavám o finanční a ekonomické zdraví regionu.
Hrubý domácí produkt Polska v loňském roce vzrostl o 4,8 procenta. Většina analytiků předpokládá, že růst letos zpomalí na 1,2 procenta, přesto si ale Polsko povede lépe než většina bývalých komunistických států ve střední Evropě i zemích platících eurem, které čekají nižší růst, či dokonce pokles ekonomického růstu.
