Jako obhajoba protikrizových opatření ruské vlády vyznělo pondělní vystoupení premiéra Vladimira Putina v parlamentu. Ruské banky a rubl se podařilo zachránit před kolapsem a ekonomika loni vzrostla, avšak letošní rok bude i podle Putina "velmi těžký". Na protikrizová opatření proto míní z rozpočtu vynaložit 1,4 bilionu rublů (více než 820 miliard Kč).

"Veškerá světová ekonomika prožívá těžké období... Problémy nevznikly u nás, a nikoliv z naší viny, o tom není sporu, ale dotkly se i nás," uvedl Putin. Ruská ekonomika však podle něj dokázala odolat úderům, jako byl odtok kapitálu ze země a prudký pokles cen hlavních vývozních komodit na světových trzích. Vláda také musela finančními injekcemi zachránit bankovní systém a stabilizovat rubl. "Podařilo se zabránit nejhoršímu scénáři. Úder krize byl změkčen," zdůraznil šéf ruské vlády.

V kontrastu s potížemi jiných zemí vyčíslil Putin loňské úspěchy Ruska, kdy hrubý domácí produkt vzrostl o 5,6 procenta, o více než desetinu se zvýšily reálné mzdy, postavilo se rekordních 64 milionů metrů čtverečních obytné plochy a narodilo se 1,717 milionu novorozenců, nejvíce od začátku 90. let. I to podle premiéra svědčí o tom, že kvalita života v Rusku se mění k lepšímu.

Připustil však, že letošní rok bude "velice těžký". Kromě uvolnění 1,4 bilionu rublů na protikrizová opatření hodlá Moskva pokračovat ve výstavbě nových plynovodů a ropovodů a v přípravě zimní olympiády, která se má uskutečnit v Soči v roce 2014.

Nová povinnost premiéra

Putin poprvé vystupoval před členy zákonodárného sboru po loňských změnách v ústavě, které zavedly povinnost skládání účtů šéfa vlády. V čele kabinetu stojí Putin od odchodu z prezidentského křesla loni v květnu, v parlamentu se může opřít o spolehlivou většinu. Účast byla téměř úplná, ze 450 poslanců dolní komory si projev vyslechlo 437 zákonodárců.

Ruská vláda letos očekává pokles ekonomiky o 2,2 procenta. Světová banka ale koncem března předpověděla ruskému hospodářství pokles o 4,5 procenta a varovala před hrozbou sociálních nepokojů. V loňském roce hospodářský růst v Rusku podle předběžných údajů zpomalil na 5,6 procenta z 8,7 procenta v roce 2007.

Problém s levnou ropou

Ruská ekonomika je silně závislá na vývozu ropy a na ceně, za kterou se tato surovina prodává na světových trzích. Vzhledem k tomu, že cena ropy se od loňského července prudce snížila, muselo Rusko přepracovat státní rozpočet na letošní rok.

Návrh, který má nyní schvalovat parlament, počítá s poklesem příjmů o dvě pětiny na 6,7 bilionu rublů, zatímco výdaje mají vzrůst o 700 miliard na 9,7 bilionu rublů. Rozpočtový deficit se tak má pohybovat okolo osmi procent hrubého domácího produktu.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru