Politici se na čtvrtečním londýnském summitu zemí G20 dohodli na hluboké reformě finančních trhů, na jejich přísnější regulaci jako prioritě G20, na regulaci hedgeových fondů. Skupina G20 vynaloží zhruba bilion dolarů (přibližně 20 bilionů korun) na boj s hospodářskou a finanční krizí.
Do budoucna chtějí zakročit i proti daňovým rájům a G20 navýší kapitál Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 500 miliard dolarů, jehož zdroje se tak ztrojnásobí. Dalších 250 miliard dolarů je určeno na rozšíření programu zvláštních práv čerpání v rámci MMF, na podporu obchodu je vyčleněno rovněž 250 miliard dolarů.
Sledovali jsme on-line summit G20 přímo v Londýně - čtěte ZDE
BLOGY: Ekonom Marek: Cesta do pekel a atlantická propast - čtěte ZDE
Na dotazy čtenářů serveru iHNed.cz, jestli tato opatření v boji se světovou finanční krizí zaberou, jaké další kroky by měly následovat a kdy by mohla krize odeznít, odpovídal hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Online rozhovor
Dobrý den, pane Marku.
Nemyslíte si, že jde zase jen o plýtvání peněz daňových poplatníků, kteří doplácejí na to, že si finančníci chtěli akorát namastit kapsy, a proto je teď taková krize? Děkuji, hezký víkend.
Všem přeji hezký den a redakci iHNed.cz děkuji za pozvání k diskuzi.
K první otázce: V případě opatření přijatých na summitu G-20 nejde o sanaci finančního sektoru. Navíc není dobré nechat se zmást ciframi jako 5 bilionů nebo 1,1 bilionu dolarů. Ve skutečnosti byla skutečně dohodnuta opatření v objemu zhruba 100 miliard dolarů, což je v celosvětovém měřítku relativně malá částka.
Dobrý den. Myslíte si, že akciové trhy ještě zažijí nová minima? Jak se díváte na problém krytí ztrát z úvěrů na kreditních kartách, které se ještě v USA plně nepromítly do bilance bankovních domů.
Ačkoli se oči upírají na výsledky summitu G-20, klíč k řešení krize a definitivnímu úspěchu ve skutečnosti leží v úspěchu plánu ministerstva financí USA na stabilizaci tamního bankovního sektoru. Prozatím akciové trhy věří slovům Timothy Geithnera. Pokud se podaří plán úspěšně spustit, akciové trhy se podle mého názoru již nebudou pokoušet o nová minima.
S recesí samozřejmě přichází i zhoršení splácení spotřebitelských úvěrů, půjček z kreditek, úvěrů na auta apod., prozatím se banky v USA tváří, že v oblasti provozních výsledků se jim letos i přesto docela daří.
Dobry den,
Prosim o komentar. Co s vaseho ohledu v praxi bude znamenat vic penez v svetovym obehu?Bude to na nas vyzsi inflace? Jako Polak Vas zaptam skomentujte prosim take co teto vysledek G20 s Londynu bude znacit pro nas - stredoevropsky region. Ochrani nas to pred hlubokim propadem ekonomiky?
Dekuju
Dobrý den a zdravím v Polsku.
Nejdříve k inflaci. Nejsou peníze jako peníze. Zatímco měnová báze v USA, UK i eurozóně roste velmi rychle díky téměř nulovým/nízkým úrokovým sazbám případně kvantitativnímu uvolňování, širší měnové agregáty buď rostou podstatně pomaleji či klesají. Dokud se neobnoví multiplikace peněz v obvyklém rozsahu (tj. nezprůchodní úvěrové kanály), potom prazatím tištění peněz není proinflační. Až se tak stane, budou muset Fed, Bank of England, Bank of Japan a další velmi rychle obrátit kormidlem, aby nehrozila vysoká inflace nebo bublina v cenách některých aktiv.
K druhé otázce: Posílení kapitálu MMF, dohodnuté na summitu G-20, je pozitivní zejména pro rozvíjející se ekonomiky. Řadu z nich výrazně postihly následky finanční krize a jejich imploze by dále prohloubila problémy globální ekonomiky. Například hlubší problémy zemí střední a východní Evropy by se přenesly do západoevropských bank. Nyní mají větší naději, že v případě problémů bude mít MMF dostatek prostředků jim pomoci.
A kdo to nakonec všechno zaplatí? Pochybuji, že Obama a spol....
Světem létají po summitu G-20 obrovské sumy, prozatím je ale reálně dohodnuto relativně málo. Konkrétně k summitu G-20, nejednalo se o národních fiskálních stimulech, ale krocích MMF. Pokud se jedná o prostředky z MMF, podílí se na jeho základním kapitálu země podle svého kvóty u MMF. Zároveň bylo rozhodnuto o zvýšení objemu SDR ekvivaletního 250 miliardám USD bez kontribuce členkých zemí, což není nic jiného než kvantitativní uvolňování v globálním měřítku.
Dobrý den,
pane Marku, myslím, že patřte mezi ekonomy, který ví, že lékem na krizi není nasypat do ztrátových bank a podniků miliardy (sypána byly i před sumitem). Proš myslíte, že to ti politici dělají. Oni přece také musejí mít informace, které máte vy. Je možné, že to dělají jen pro udržení se "na slunci" a riskovat tak mnohem větší problémy, které nás teprve čekají. jen proto, že žít chtějí tzv. teď?
Zdraví Pavel Šimon Jeseníku
Dobrý den,
opravdu si nemyslím, že je správným řešením dotovat podniky jako General Motors, kde veřejné prostředky téměř doslova shořely. S bankami je to jiné. Bez fungujícího bankovního systému by ekonomika musela projít velmi hlubokou recesí. Proto se mluví o tom, že ta či ona banka je příliš velká či propojená na to, aby padla. A proto se také mluví o zpřísnění dohledu a regulace. Nicméně stát nemůže stát za bankéři a hasit za ně každý problém na úkor veřejných prostředků. Bylo by dobré vymyslet mechanismus, aby i velká špatně řízená banka mohla skončit, aniž by s sebou strhla lavinu.
Dobry den, pane Marek.
Snad prijmete pochvalu za objektivni ek. analyzy, ktere si od Vas vzdy rad prectu. ;-)
Myslite, ze ten "koordinovany" optimismus ze zacatku brezna podporeny vystoupenim sefu Citi a BoA skutecne prinesl obrat? Nebo muzeme cekat otestovani noveho minima DOW kolem 6000? Dekuji a preji sily v praci i blogovani.
Hezký den,
díky za pochvalu.
Slova Citi a BoA bych bych bral s rezervou. Týkaly se pouze provozního hospodaření, nikoli odpisů dalších ztrát. Ve finančním sektoru stále zůstavají toxická aktiva, jejichž ztráty se počítají na stovky miliard (a možná i více). O tom, zda je obrat definitivní či nikoli, rozhodne, jak úspěšný bude program U.S. Treasury na odkup zmíněných aktiv fondem privátního a veřejného kapitálu. Naději dává ochota společností jako BlackRock nebo PIMCO účastnit se tohoto plánu. Současný optimismus stojí na předpokladu, že bude plán úspěšný a stanoví tak dolní hranici dalších ztrát bankovního sektoru, což by mělo vést k obnovení úvěrové aktivity s pozitivním dopadem na ekonomiku a samozřejmě akciový trh.
Dobry den pane Marek,
1 bilion dolaru na zachranu ekonomiky, to je hodne penez. Kde se vezme 1 bilion dolaru, respektive cim jsou tyto penize podlozeny (praci lidu, zlatem?)?
Kdo bude rozhodovat co lide chteji nakupovat, respektive ktere podniky dostanou dotaci od MMF a kde dohledam informace pro prave tyto podniky dotaci obdrzely?
Dekuji za odpoved
Už jsem to zde psal. Lídři G-20 si dali velkou práci komunikovat megalomanskou cifru bilion (přesněji 1,1 bilionu USD). Nicméně ve slutečnosti se prozatím dohodli na 100 miliardách USD, které navíc byly projednány ještě před summitem G-20.
Penize, které používá MMF pochazí z příspěvku jednmotlivých zemí a nově se uvažuje o emisi takto nekrytých SDR
Dotaci od MMF nedostávají firmy, ale vlády. O tom, co budou lidé nakupovat, doufam, nebude rozhodovat ani MMF ani vláda.
Dobrý den pane Marku, chtěl bych se zeptat jak budou současní věřitelé USA kontrolovat hodnotu svých peněz půjčených USA? Ve chvíli spuštění velké inflace ze strany USA si dokáže USA snížit uměle svůj dluh a počítám, že to se věřitelům líbit nebude.... Zajímají mě jejich současné nástroje, když neprošla myšlenka jedné referenční měny nahrazující USD. Předem děkuji
Jediná kontrola je nákup a prodej T-bills a T-bonds. V okamžiku, kdy se zahraniční investoři opravdu začnou obávat znehodnocení své investice inflací, začnou prodávat. Při emisi by U.S. Treasury muselo nabídnout větší výnos, případně více spoléhat na inflačně indexované dluhopisy.
Do kontextu vaší otázky zapadají i obavy Číny, největšího věřitele USA, vyslovené před několika dny na adresu vlády USA.
Řídit zeměkouli neumíme i když kanditátů u nás máme dost, proto dovolte dotaz na domácí téma. Pan Jahn nedávno uvedl 10 důvodů proč z hlediska podnikatelů, firem a výrobců přijmout € co nejdříve. Můžete z hlediska finančních kruhů oponovat. Napadají mne pouze tyto 4 důvody. 1. Banky mají příjemný celkem jistý zisk z konverzí CZK na € a zpět. 2 bankovní sféra je v rukou zahraničního kapitálu proč si tak trochu nepřivydělat na spekulativních nákupech, když mám tu sílu chod věcí ovlivňovat. 3. Firmy se musí zajišťovat, což je jistota dobrého a berizikového příjmu bank. 4. Tlačení firem ke zdi, které krizi nijak nezpůsobili je pro banky výhodné, firmy musí více a déle využívat kontokorenty a jiné formy bankovních půjček, což znamená pro banky vyšší zisk. Samozřejmě je tu nebezpečí krachu firmy, ale vyšší riziko znamená i vyšší úroky a vyšší zisk.
V podstatě jste si odpověděl sám. Nemohu oponovat, protože si myslím, že škodlivost volatility kurzu na malou otevřenou ekonomiku ČR, ukázala, že bychom měli k euru směřovat spíše rychleji než pomaleji. Diskuse o přijetí eura dnes není stejná jako před rokem či dvěma. Jazýček vah se podle mého názoru posunul směrem k euru.
Dobry den, pane Marek. Vzdy rad ctu Vasi nazory na Patria. Omluvam se za lomanou cestinu. Chci se zeptat na Vas nazor o budocnosti MBS a CDO trhu. Je jasny ze trh se shroutil a navrat uz neni mozny nebo ted vidime jak administrace Obamy koupi te spatny aktiva a vecirek bude pokracovat dal? A pokud to tak neni, tak co podle Vas museji ted delat banka kdyz uz nebude mozne zabalit vse a prodat a tim padem to bude uz zalezitosti bakovneho ustavu spravovat ten uver az do doby nez bude (pokud bude) splacen? A samozrejme co si myslite o tom ze spoustu analitiku predvida dalsi vlnu krize - neshopnost podniku splatit uvery a credit card crunch v USA? Dekuji.
Trh se strukturovanými kreditními produkty na určitou dobu prakticky zemřel. Poud začne fungovat fond na odkup těchto cenných papíru, měl by se opět rozhýbat. Dlouhodobě se ale patrně nevrátí na úroveň před finanční krizí. Oddělení originace úvěrů a obchodování s nimi se dělá téměř všude na světě (i v ČR), jen se při tomto procesu nesmí ztratit informace o riziku
Dobry den, v souvislosti se srotovnym a stimulem pro ceskou ekonomiku ktery to nepochybne prineslo. Neni lepsi ukazky toho ze takove ruzne stimuly funguji ? Vcera jsem cetl rozhovor s nemeckym ministrem financi, ktery vysledky "umwelt premie" pochvalil a potvrdil zajem nemecke vlady pokracovat az do konce roku. Vypocet jasne potvrdil ze i po 2000 Eur dotace stat stale vydela na danich nehlede na neplaceni podpor pro ty kteri nejsou doma ale v praci. Nemeli bychom v CR uz taky prestat jen tlachat a neco delat jako ostatni ? Zatim celkem plati ze nas z problemu vzdy tahaji jini. I z tohoto duvodu je videt ze potrebujeme jeste silnejsi EU. Co myslite ?
Jednoduchá odpověď: Jak se budete tvářit na šrotovné, když budete manažerem továrny na televizory, které budou lidé méně nakupovat, protože se kvůli šrotovnému vrhnou na auta? A navíc v budoucnosti vy a i vaše firma zaplatíte šrotovné daněmi? Jinými slovy šrotovné nemá jen důchodový efekt, ale také substituční efekt, který není tak vidět, protože se rozprostře do zbytku ekonomiky.
Souhlasím s tím, že nemusíme v ČR za každou cenu hledat vlastní cestu, ale šrotovné není efektivní cesta. Například zrychlení odpisů pomůže každé firmě, nejen automobilkám.
Dobry den,
mam 2 dotazy:
1) jsou zname historii priklady hromadnych financnich injekci v krizovych casech, kdy se poptavka snizuje, nebo je to jenom pilot a nikdy se nic takoveho, ani v mensim meritku, nedelalo? Pokud ano, jake dusledky meli tyto injekce - doopravdy splnili vsechny kladene na ne ocekavani? Pokud ne - proc?
2) bude podle Vas financovani tohoto projektu v EU probihat stejne jako v USA - rekordnim zadluzenim?
Dekuji!
Larysa
Takové příklady tu jsou (např. Japonsko v 90. letech), nicméně nikoli v měřítku, o němž je dnes řeč. Musíme ovšem rozlišovat finanční injekce v podobě sanace bankovního sektoru a finanční injekce v podobě fiskálních stimulů. Úspěch ať těch či oněch injekcí byl v různých zemích větší či menší, ale vždy bylo výsledkem větší veřejné zadlužení (příkladem budiž opět Japonsko).
K Evropě: nebude, už pokračuje, stačí se podívat na projekce deficitů státních financí letos a příští rok.
Dobrý den pane Marek.
V podstatě nemám ani dotaz ale je to pro mne zajímavé téma. Jestli se nepletu tak vliv rozhodnutí G20 na finanční trhy bude velmi minimální, ano je možné že jako mnohokrát po takovýchto projevech stoupne cena akcií, viz. včerejší růst které porostou ještě dnes ale přes víkend investorům dojde jaká je to blbost a okolo úterý se dá předpokládat opět propad. Ekonomiku není možné zachraňovat neustálým pumpováním aktiv do ztrátových podniků, jak to vidíme u nekonkurenceschopných automobilek v USA. Takováto podpora má smysl pouze do společností jež mají ještě šanci na restrukturalizaci ale i sebelepší krizový management nedokáže restrukturalizovat společnost bez razantního propouštění zaměstnanců jak si přejí politici. Bohužel a doufám že se mílím součastná krize ještě žádnou krizí není a součastné jedno rozhodnutí za druhým od politiků jenom přilévá olej do ohně. A dalším a další pumpováním peněz do ekonomik se stejně nic nevyřeší. Rozhodnutí G20 o regulaci offshore mě připadá jako velmi úsměvné gesto od politiků jejichž země mají z offshore letité zkušenosti. A nemyslím si že pokud mluví představitel Velké Británie o regulaci offshore myslí tím Britské Panenské Ostrovy, ostrov Man, Jesrsey, Gibraltar , Irsko, Nizozemí nebo některé státy USA. A to samé je regulace hadgeových fondů, alespoň ne těch které půjdou na ruku právě těmto hlupákům. Ale přece jenom na závěr položím jednu otázku. Jako analytik finanční trhů doporučíte dneska seriózně investovat na finančních trzích pro malé soukromé investory. Nemyslím krátkodobé spekulativní obchody typu short ani pákové nebo opční obchody.
Dobrý den,
podle mého názoru má smysl investovat na finančních trzích, říkal bych to, i kdybych nepracoval v makléřské společnosti. Nicméně narovinu dodávám, že bych neinvestoval do instrumentů a titulů, kterým nerozumím. Pokud nemá být investování ruleta, musí se do něj vložit určité úsilí a čas. Zároveň je potřeba akceptovat rizika s investováním spojená.
Přeju dobrý den.
Dohodu G20 chápu jako politický signál a deklaraci odhodlání krizi řešit. Říká i něco o principech řešení a je dobře, že G20 tyto principy věřejně deklarovala. Poněkud v pozadí zůstávají některé z kořenů - "Rozmařilý život na dluh" a jistý druh "finančního gamblerství". Život na dluh stojí u neustálého posilování spotřeby. Finanční gamblerství je obsaženo v samotných základech US GAAP (v protikladu s Evropskou praxí). Myslíte si, že někdy bude politická ochota změnit i tyto principy? Nakonec košile bližší kabátu a o obsazení křesel rozhodují voliči té každé země.
Přesně jste pojmanoval jedny ze základních příčin. Jsem optimista a doufám, že se ochota změnit zmíněné principy najde. Čím dříve, tím lépe.
Dobry den,
Nedavno jsem cetl zpravu z roku 1999, ktera se zabyvala resenim krize v Azii. V zminene zprave byly obsazeny recepty ministru financi a guverneru narodnich bank zainteresovanych statu na reseni krize. Zarazilo me, ze tehdejsi navrhy byly velmi podobne tomu, na cem se G20 dohodlo v Londyne. Dovolim si citovat: "Recommendations for trengthening the transparency and accountability of the private sector, national
authorities and the international financial institutions (IFIs) were strongly welcomed,
but many interested parties felt that further steps were needed. Calls for greater
transparency at the IMF were especially prominent."
10 let od vydani teto zpravy tady mame dalsi krizi a dalsi navrhy jejiho reseni. Nebojite se, ze az se krize prevali, navrhy na zpruhledneni financnich instituci atd budou vzapeti zapomenuty a za deset let tady budeme mit dalsi krizi?
Takové riziku tu opravdu je. MMF potřeboval reformu ještě před současnou krizí. Nyní se ukazuje, že jsou změny opravdu potřebné. Bylo by chybou neučinit potřební změny teď a nereflektovat příčiny současné finanční krize. Ale ani to nevylučuje, že se v budoucnosti neobjeví další krize s jinými příčinami v jiných oblastech.
Dobrý den,
znáte knihu od De Soto o bankovnictví? Vypadá to, že všichni v politice a kolem ní ji ignorují hlavně proto, že by nemohly bohatnout na úkor bezbranných lidí jako jsem já.
Myslím si, že všechna opatření situaci ještě zhoršují, protože neustále narušují už narušenou koordinaci mezi lidmi z důvodu porušování starých dobrých právních principů (spravedlnosti).
Dobry den pane Marek,
Zajimalo by me co si myslite o aktualni zmene ucetnich standartu v U.S., kde se chystaji celit krizi predstiranim ze neexistuje a ocenovanim aktiv virtualnimi hodnotami jakou by mely kdyby krize nebyla. Tedy jestli to dobre chapu, akcie napriklad GM (a spousta dalsich) ktere jsou naprosto bezcenne se budou vykazovat jako mnohonasobne vetsi aktiva z doby pred krizi. Pripadne se ohodnoti jeste vys, kreativni ucetni muze tvrdit ze nebyt krize tak by mezitim jeste vyrostly. Kdyz uz blahobyt nemame, budeme si na nej aspon hrat. Az do vcerejska podobne pocinani v podstate byl trestny cin...
Jak je mozne ze autori takovychto opatreni se normalne volne pohybuji na svobode a nejsou internovani v psychiatricke lecebne?
Důležité téma. Akcií jako GM se týkat nebude, neboť jejich cenu určuje likvidní trh. V případě MBS je ovšem likvidita na trhu natolik malá, že nelze řící, že by cena odrážela tržní podmínky. Možnost vlastního ocenění může omezit další ztráty bank. Problémem je, že nikdo neví, jaká je skutečná hodnota takto oceněných aktiv, což může snižovat důvěryhodnost těch, kteří je drží ve svých bilancích. Zároveň může toto opatření omezit účinnost plánu U.S. Treasury na vytvoření fondu, který by v aukcích vykupoval toxická aktiva.
Dobry den pane Marek,
1 bilion dolaru na zachranu ekonomiky, to je hodne penez.
Kde se vezme 1 bilion dolaru, respektive cim jsou tyto penize podlozeny (praci lidu, zlatem :)?)?
Kdo bude rozhodovat co lide chteji nakupovat, respektive ktere podniky dostanou dotaci od MMF a kde dohledam informace proc prave tyto podniky dotaci obdrzely, kolik obdrzely, na jake ucely penize pouzily?
Dekuji za odpoved
Dobrý den,
doufám, že odpovědi naleznete u předcházejících dotazů, resp. odpovědí k nim.
Pane Marku, jedním z důvodů současné krize bylo překrucování čísel, nadhodnocování aktiv a to vše posvěcováno konzultanty, auditory apod. Nemáte trochu černé svědomí, že i vy jste v Patria vydávali falešná doporučení k nákupům nehodnotných akcií? Viz. např. ORCO bylo u vás doporučováno v ceně přes 3tis. Kč
Dobrý den,
na české akciové tituly jsem doporučení nikdy nedával a v ostatních případech (kurzy, úrokové sazby, ekonomická data) jsem postupoval vždy poctivě. Samozřejmě musím nést část odpovědnosti za celou společnost. Jediné, co k tomu mohu dodat, je že ani mí kolegové nevydávají analýzy a doporučení pod žádným tlakem ani falešným úmyslem.
