Obavy lidí ze ztráty zaměstnání se v České republice zvyšují. Až 60 procent ekonomicky aktivních Čechů má strach z nezaměstnanosti. Nynější systému podpor a sociálních dávek demotivuje podle 70 procent lidí nezaměstnané v hledání práce. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM z prvního březnového týdne mezi 1 276 lidmi.

Ve srovnání s předchozími lety je tak vidět jasný posun. Obavy z nezaměstnanosti dnes totiž sužují 60 procent lidí, tedy o 10 procentních bodů více než loni. "Žijeme v době finanční a hospodářské krize a lidé se pochopitelně mnohem více než dříve bojí o svou práci. Zcela bez obav o ztrátu zaměstnání je přibližně každý desátý člověk," uvádí se v průzkumu STEMu.

O své místo se obává 72 procent dělníků

Nezaměstnanosti se nejvíce obávají méně kvalifikovaní a manuálně pracující lidé (dělníci 72 procent, provozní pracovníci 66 %), relativně nejméně obav mají odborní pracovníci či osoby samostatně výdělečně činné. Obavy z nezaměstnanosti významně souvisí s nejvyšším dokončeným vzděláním. Zatímco z lidí vysokoškolsky vzdělaných se nezaměstnanosti obává 44 procent, lidé se základním vzděláním nebo vyučení občané by se dali označit jako nezaměstnaností nejvíce ohrožené skupiny, když se nezaměstnanosti obává přes 60 procent z nich.

Obavy ze ztráty zaměstnání mají stejné muži i ženy. Nevyšší míru obav o ztrátu zaměstnání, a to až 68 procent, mají lidé ve věku mezi 30 a 44 lety. O něco méně se nezaměstnanosti obávají lidé starší 45 let (bez důchodců, 58 %) a 52 procent lidí do 29 let.

Míra obav z nezaměstnanosti také výrazně souvisí s majetkovým zázemím lidí a s jejich politickou orientací. Rozdíly mezi stoupenci levice a pravice odrážejí do jisté míry jejich sociální postavení - k levici se častěji hlásí hůře situovaní lidé. Strach ze ztráty zaměstnání vyjadřují častěji lidé s horším materiálním standardem (81 % z nich) a levicově či středově smýšlející (shodně 66 procent z nich).

Současný systém podpor podle 70 procent spíše demotivuje nezaměstnané hledat si práci a zajistit si tak dostatečné příjmy výdělečnou činností. Od roku 2005, kdy byla tato otázka ve výzkumu položena poprvé, je ve výsledcích vidět významný zlom, který se udál mezi roky 2007 a 2008. Ještě loni na jaře se současného systému podpor a sociálních dávek zastával vyšší podíl lidí.