Růst inflace v eurozóně v březnu výrazně zpomalil na 0,6 procenta z únorových 1,2 procenta. Březnová inflace v zemích, kde se platí eurem, je tedy vůbec nejnižší od počátku jejího měření v roce 1996. Informoval o tom v úterý evropský statistický úřad Eurostat.

Inflace v eurozóně tak zpomalila mnohem více, než očekávali analytici oslovení agenturou Bloomberg. Ti totiž odhadovali snížení růstu inflace na 0,7 procenta. Inflace polevuje především v důsledku nejhorší ekonomické recese, s jakou se Evropa potýká od druhé světové války, což nutí podniky snižovat výdaje a škrtat pracovní místa.

Riziko deflace se zvyšuje

Březnová inflace zvyšuje pravděpodobnost poklesu úrokových sazeb v eurozóně, protože inflační cíl Evropské centrální banky pro letošek činí dvě procenta. Evropská centrální banka (ECB) už naznačila, že je připravena úrokové sazby dále snižovat. Všeobecně se tak očekává, že ECB sníží tento týden úrokové sazby na rekordní minimum jedno procento. Zvyšují se také spekulace, že kromě toho banka oznámí další doplňující opatření na podporu ekonomiky.

Čím dál více se totiž projevují deflační tlaky. Deflace představuje absolutní meziroční pokles spotřebitelských cen. S potřebitelé by sice díky snížení cen mohli ušetřit v obchodech, ale deflace by se mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které trpí celou řadou problémů. Podniky jsou pak nuceny šetřit náklady, což může mít vliv na nezaměstnanost.

"V současné chvíli nečelíme žádné hrozbě inflace a ECB by se proto měla zaměřit na deflaci," uvedl pro agenturu Bloomberg před čtvrtečním jednáním ECB o dalším nastavení měnové politiky ekonom banky Natixis ve Frankfurtu Sylvain Broker. Podle něj by kolem poloviny letošního roku mohlo dojít k poklesu inflace mírně pod nulu.

Hrubý domácí produkt eurozóny klesl v posledním loňském čtvrtletí o 1,3 procenta ve srovnání se stejným obdobím předloňského roku. Oproti předcházejícímu čtvrtletí loňského roku klesla ekonomika eurozóny o 1,5 procenta, tedy nejvíce v její historii.