Polská centrální banka snížila ve středu hlavní úrokovou sazbu o 25 basických bodů na rekordní minimum 3,75 procenta. Trhy tento krok centrální banky, která se tím snaží podpořit polské hospodářství v době prohlubující se světové finanční krize všeobecně očekávaly. 

Měnový výbor Polské národní banky snížil od loňského listopadu úroky už o 2,25 procentního bodu. Na polské ekonomice se totiž výrazně podepisují dopady krize, protože výrazně klesá poptávka po polském zboží v recesí sužované eurozóně. Zpomalující polské hospodářství se výrazně podepisuje i na kurzu zlotého, který letos ztratil vůči euru už zhruba 10 procent.

Polská závislost na vývozu

Polská ekonomika v posledních měsících kvůli finanční krizi ztrácí na tempu a zpomaluje. Tamní průmyslová výroba v lednu meziročně klesla o 14,9 procenta, nezaměstnanost se v lednu vrátila nad deset procent. Míra inflace zmírnila na 3,1 procenta, přesto je i nadále nad cílem polské centrální banky, který je 2,5 procenta.

Na Polsko výrazně dopadá prohlubující se krize, protože je velmi závislé na vývozu do dalších zemí Evropské unie, v čele s Německem, které se už nacházejí v recesi. Polské ministerstvo financí zatím pro první čtvrtletí odhaduje růst hrubého domácího produktu o 1,5 až 2,0 procenta. Loni polská ekonomika rostla o 4,8 procenta, v posledním čtvrtletí však již jen o 2,9 procenta.

Ve středu snížila klíčovou úrokovou sazbu také norská centrální banka, a to o 50 basických bodů na rovná dvě procenta. Bankovní rada České národní banky (ČNB) 5. února snížila úrokové sazby o 50 basických bodů na 1,75 procenta a sazby jsou nyní nejníže od října 2005. Analytici předpokládají, že kvůli horšící se ekonomické situaci bankovní rada může ještě úrokové sazby snížit.