Finanční krize a hospodářská recese změnily úvěrové chování tuzemských bank. Hlavním rozdílem mezi nynější situací a stavem před krizí je skutečnost, že banky při rozhodování o přidělení úvěrů ve větší míře přihlížejí k hrozícím rizikům, což zcela neodvratně vede k vyšším úrokovým sazbám půjček.

V mnoha případech banky zpřísnily také své hodnotící modely, jejichž účelem je v prvé řadě ztížit přístup k úvěrům. Uvedl to partner oddělení audit společnosti Deloitte Mike Jennings.

Banky budou mít se splácením přidělených úvěrů větší problémy než dříve. "Z rozhovorů s vedoucími pracovníky řady českých bank, kteří odpovídají za oblast řízení rizik, je zřejmé, že obecně očekávají růst úvěrových ztrát, a to nejméně v letech 2009 a 2010," podotkl. Zhoršení postihne celé úvěrové portfolio, tedy od spotřebitelů přes malé a střední podniky až po velké podniky.

Odhadovat rozsah tohoto zhoršení je v současnosti velmi obtížné. "Banky musejí nyní v prvé řadě zajistit dostatek kvalifikovaného personálu v odděleních vymáhání pohledávek a dodržování efektivních procesů při určování priorit a řízení zvýšené pracovní zátěže," upozornil. Jak dodal, banky totiž v době, kdy se jim dařilo, počet pracovníků v odděleních vymáhání pohledávek snižovaly a dnes mají nedostatek personálu na to, aby se vyrovnaly s rostoucím počtem případů vymáhání nesplácených úvěrů.

Následující dva roky budou složité

České banky utrpí úvěrové ztráty, ale na druhou stranu se začínají zajímat o možnosti snižování nákladů. Stále přetrvává jejich zaměření na trh a snahy najít příležitosti ke zvyšování výnosů z úvěrů nebo nových produktů.

"Odhaduji, že roky 2009 a 2010 budou pro české banky z pohledu celkové ziskovosti velmi složité, ale myslím, že naše instituce by se nemusely potýkat se stejnými problémy jako banky na západě. Vždyť přece i v loňském roce, kdy některé banky hlásily ztráty z toxických cenných papírů a islandských pohledávek, byla celková ziskovost dobrá," mínil.

Objem úvěrů a vkladů v České republice nadále poroste, pokud nedojde k dalšímu nečekanému zhoršení finanční krize. "Lidé budou nadále ukládat své peníze do českých bank a i v budoucnu je budou od investování do investičních fondů odrazovat související rizika," předvídal.

Na počátku finanční krize, zhruba loni v září a říjnu, začala bát řada bank při schvalování úvěrů velmi opatrná kvůli nejistotám z délky trvání a rozsahu nové situace. "Povaha bank jako taková předurčuje tyto instituce k tomu, aby se zaměřovaly na řízení rizik, a mnohé proto přistoupily k omezení poskytování úvěrů až do chvíle, kdy bude k dispozici více aktuálních informací o dalším vývoji," vysvětloval.

Dalším důvodem zvýšené ostražitosti tehdy byla obava o likviditu českého bankovního trhu. Mnoho bank se obávalo, že nebude mít přístup k dostatečnému objemu mezibankovních finančních prostředků k financování poskytnutých úvěrů. "Řada českých bank naštěstí vykazuje přijatelný poměr úvěrů ke vkladům (pod 100 procent), a je tudíž schopna financovat poskytování půjček přímo ze spravovaných vkladů," doplnil.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru