Průmyslová výroba v eurozóně se v lednu meziročně propadla o rekordních 17,3 procenta. Jde o vůbec nejhlubší pokles od roku 1990, odkdy se tato data sledují. V rámci všech 27 členských států Evropské unie průmyslová výroba klesla o 16,3 procenta. Informoval o tom v pátek evropský statistický úřad Eurostat.

Data jsou horší, než odhadovali analytici. Ti totiž očekávali, že se průmyslová výroba v eurozóně sníží o 15,5 procenta. Hlavní podíl mají na tak prudkém propadu dopady světové finanční krize. Podniky jsou totiž nuceny v rámci snižování nákladů zavírat továrny, omezovat pracovní dobu a odkládat investice.

Lídrem propadu jsou Lotyši a Portugalci

Meziměsíčně pak průmyslová výroba v eurozóně klesla o 3,5 procenta, přičemž jde už o pátý měsíční pokles v řadě. Analytici v tomto případě očekávali propad větší, a to o rovná čtyři procenta. V celé EU se výroba oproti prosinci snížila o 2,9 procenta.

Nejprudší propady v rámci celé EU zaznamenalo Lotyšsko a Portugalsko, kde se průmyslová produkce meziměsíčně propadla o 11,2 procenta, respektive 9,8 procenta. V Německu průmyslová výroba meziměsíčně klesla o 7,5 procenta, přičemž šlo o nejprudší propad od sjednocení Německa v roce 1991, kdy se data za celou zemi začala sledovat. Meziročně německý průmysl v lednu oslabil o 19,1 procenta.

Nejvíce postiženi jsou výrobci nářadí, součástek a dílů pro jiné výrobce a výrobci zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily a domácí spotřebiče. Utrpěla ale také výroba energií a běžné spotřební zboží, jako jsou například potraviny.