Členské státy Evropské unie by měly z peněz daňových poplatníků napumpovat více peněz na podporu ekonomiky, pokud si to mohou dovolit. Uvedl to ve středu uvedl šéf Evropské komise José Barroso.

"Tohle (finanční injekce) bude fungovat a funguje to. Jestliže členské státy jsou v pozici, že mohou udělat víc, měly by to udělat," uvedl Barroso. Dodal, že EU sice už na záchranu ekonomiky podle politiků vydala až čtyři procenta hrubého domácího produktu (zhruba 500 miliard eur), do této sumy se ale počítá i sanace finančního sektoru.

Apel od Krugmana a USA

Barrosova slova tak korespondují s úterním vyjádřením laureáta Nobelovy ceny za ekonomiku Paula Krugmana. Ten totiž označil záchranný balíček na podporu ekonomiky EU za nedostatečný. Nositel Nobelovy ceny z loňského roku míní, že k nastartování ekonomiky je třeba ročně vydat zhruba čtyři procenta HDP.

K vyšším výdajům na boj s ekonomickou recesí dlouhodobě vyzývají Spojené státy americké, které chtějí, aby i ostatní země pumpovaly čím dál více peněz do pochroumaných ekonomik. Evropa ale začátkem minulého týdne tuto výzvu ze zámoří odmítla. Před summitem ministrů financí skupiny zemí G20, který se má konat 2. dubna, se tak začínají ve společné politice boje s krizí tvořit trhliny.

Šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský ministr financí Jean-Claude Juncker však odmítl názor, že by fiskální politika evropských vlád nebyla dost agresivní.

Celková podpora ze strany fiskální politiky v letošním a příštím roce byla podle dokumentu ministrů financí odhadnuta na tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu Evropské unie. V Obamově balíčku na letošní a příští rok je 787 miliard dolarů a činí zhruba 5,5 procenta HDP Spojených států amerických.

Barrosovo vyjádření tak přišlo těsně před začátkem klíčového summitu EU k hospodářské krizi, který ve středu a ve čtvrtek povede český premiér Mirek Topolánek jako zástupce předsednické země EU.