Daňový ráj již využívá skoro devět tisíc českých firem

Kdo vlastní jednu z nejvýznamnějších strojírenských firem Škodu Holding, přední chemičku Spolchemie, ve svém oboru největší Moravský lihovar Kojetín, nebo dopravní firmu Viamont? Konkrétní majitelé těchto i řady dalších významných firem jsou neznámí. A podle české společnosti Akont, která se zprostředkováním anonymity vlastnictví živí, počet zájemců o její služby stále roste.

Už loni rostl zájem firem o skrytí nejlépe do nějakého daňového ráje o stovky případů. V cizině mají už sídlo vlastníci téměř devět tisíc českých podniků.

Podle České kapitálové informační agentury (Čekia) již 8990 vlastníků českých společností sídlí na místech považovaných za takzvané daňové ráje. Představuje to takřka 3 procenta všech firem působících v tuzemsku. Jen v loňském roce stoupl zájem o daňový ráj o devět procent, tedy o 740 firem.

Zájem českých firem o přesun sídla do daňově výhodnějších míst pokračuje, přestože daňové zatížení v Česku klesá. Nejčastěji jde o společnosti, které podnikají v oblasti nemovitostí. K nejatraktivnějším patří Nizozemsko, Kypr, Lucembursko, Jersey, Kajmanské ostrovy, Panama nebo Seychely.

Tajemní vlastníci nahrávají spekulacím

Ačkoliv se za svoji práci nijak nestydí, volí lidé z branže pro utajení jména vlastníka onen jemný termín: ochrana majetku. "Jde samozřejmě o zcela zákonný postup. I v současné krizi je o naše služby v ochraně majetku zájem - stejně jako o daňovou optimalizaci," potvrzuje Michal Friedberger, daňový analytik Akontu.

Proč chtějí lidé tajit, že nějakou firmu vlastní? Důvody jsou různé: od pouhé snahy nebýt obtěžován závistivými známými nebo šťouravými novináři, až po úsilí vyhnout se policejnímu vyšetřování. Pokud významný podnik tutlá vlastníka, hned se začnou rojit spekulace.

Ta zatím poslední se týká Škody Holding, strojírenské firmy, která má mnohamiliardové zakázky i od státních Českých drah. Stále se vynořují zvěsti, že za Škodovkou stojí šéf ČEZ a jeden z nejbohatších manažerů v zemi Martin Roman. ten Škodovku řídil v době, kdy ji stát prodal, a zná se dobře i se současnými šéfy podniku. Škodu Holding oficiálně ovládá společnost Appian Group - již podle jednoho z jejích manažerů Marka Čmejly vlastní "skupina českých i zahraničních investorů".

"Já ve Škodě Holding ani v Appian Group žádné podíly nemám," odmítá spekulace rázně šéf ČEZ Martin Roman.

Podobné pozornosti se těší dopravní firma Viamont a exministr dopravy Aleš Řebíček. Údajně měl na firmu, v níž působil před vstupem na ministerstvo, stále vliv, a ze své funkce mu mohl pomáhat. "Nic s Viamontem nemám, jsou to jen spekulace," tvrdí Řebíček. Když ho premiér odvolával z funkce ministra, žádný důvod neuvedl. Šéf představenstva Viamontu Luděk Peleška na dotaz, kdo firmu ovládá, lakonicky sdělil: "Akcionáři". Ti ale samozřejmě známi nejsou.

Z vězení, i na útěku

Už klasickou ukázkou určitého typu anonymity vlastnictví je působení podnikatele Tomáše Pitra, jenž se už měsíce skrývá před nástupem pětiletého vězení za daňové delikty.

Již v minulých letech Pitr připouštěl, že "má vliv" na řadu firem, například Marilu. Přes kyperské fondy ovládal i Setuzu, a zřejmě stále má Moravský lihovar Kojetín nebo elektrárnu Energy v Ústí nad Labem. Nikdy se však k vlastnictví nehlásil oficiálně.

Pitr už před časem prohlásil, že své aktivity "bude umět řídit i z vězení." Tam se však zatím nedostavil. Údajně za něj jeho podniky nyní řídí přítelkyně Pavla Činátlová. "Jsou to jen spekulace," odmítá Činátlová o věci hovořit.

Šéf kojetínského lihovaru Jan Stiebitz pouze konstatuje, že firmu vlastní kyperské fondy, a bankám to nijak nevadí.

Stát se zatím nevzrušuje

Na jednu stranu mají zastánci "ochrany majetku" pravdu - majitelé mají právo na anonymitu. Jenže tajuplné firmy často mají co do činění se státem, a pak je dobře vědět, kdo za nimi skutečně stojí - volají zase odpůrci anonymity.

Například Viamont dostával státní dotace, Setuza také. Firmy ze skupiny Appian mají zakázky od státních Českých drah i pražského Dopravního podniku.

Státní úředníci a politici si s tím ale hlavu příliš nelámou, viz loňský případ privatizace nákladní dopravy ČSA. "Je pro nás důležité, jakou jsme za cargo českých aerolinií dostali cenu - a ne, kdo společnost koupil," prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek k tomu, že kupcem byla do té doby zcela neznámá firma, která měla adresu v bytě v paneláku. Spekulace o tom, že za kupcem stojí Kalouskův známý, zbrojař Richard Háva, nakonec utichly.

Teď se vláda chystá privatizovat celé ČSA, i strategické Letiště Praha. Zda kupci budou řádně "průhlední" vláda zatím nesdělila.