Skoro 430 tisíc lidí bez zaměstnání hlásí za únor úřady práce. Za poslední měsíc si pro podporu přišlo třicet tisíc nových nezaměstnaných. Na jedno volné místo dnes připadá skoro sedm uchazečů, zatímco ještě v srpnu to bylo něco málo přes dva. A bude hůř. Na konci roku by totiž podle pesimistických odhadů mohlo být bez práce i více než půl milionu lidí.

Na Českou republiku tak dopadá stále více tíha světové hospodářské krize, přičemž ekonomové neskrývají obavy, že to nejhorší máme stále ještě před sebou.

 

Petr Šrámek (33), manažer HR marketingu LMC

Ve společnosti LMC se již dva roky věnuje personálnímu marketingu, kde je zodpovědný za projekty zaměřené na budování značky zaměstnavatele. Dříve pracoval ve společnostech Raiffeisenbank a Axios v HR pozicích. Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, obor psychologie práce a organizace.

Na dotazy čtenářů odpovídá Petr Šrámek ze společnosti  LMC.

Tématem bude chování lidí v době vzrůstající nezaměstnanosti. Jak hledat práci v době, kdy firmy propouštějí? Které obory jsou více perspektivní, pokud sháníte práci? Zažívají personální agentury nápory lidí bez práce? Může nějak pomoci lidem stát? Co by naopak pomohlo podnikům?

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, mám hypotéku, dělal sem v automob. prumyslu. Našel sem si sice uz novou praci ale mam o 10 000,- cisteho méně. Chtěl sem se zeptat, jestli ten byt mam prodat a jestli to vubec jde, kdyz ho splacim pomoci hypoteky? Jedině mam prenechat hypoteku? Nebo jak to udelat. A ma vubec smysl ten byt prodavat a radsi pockat az krize prejde, kdyz zatim zvladam splacet? Bude hůř, že mě vyhodi i z nynější práce a já tak nebudu mit schopnost to splacet? Prosim o odpoved. Dekuji. Co byste delal na mem miste Vy?
Petr Šrámek
Dobrý den všem čtenářům. K Vašemu dotazu, Martine: Nejsem v oblasti finančního plánování expert, a doporučil bych Vám schůzkus dobrým finančním poradcem, který by dokázal poradit. Vycházel bych z toho, že ekonomická situace se začne zlepšovat nejdřívě v roce 2010, a to spíše v druhé polovině, tudíž musíte "přežít" minimálně rok a půl s perspektivou menšího příjmu a možné ztráty zaměstnání. Konkrétní kroky bych ale nechal na finančním poradci.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, Jak by se měli zachovat ti, kterých se propouštění týká? Děkuji.
Petr Šrámek
Dobrý den, prvním krokem je uvědomit si, že se nejedná o tragédii, a naštěstí máme takový sociální systém, který umožní přežít. Dále je potřeba vyřídit si všechny potřebné formality. Od nahlášení na pracovní úřad, přes pojšťovnu a pod. Pak nastává chvíle sednout si v klidu a podrobně rozebrat své možnosti a ambice. Chtěl jste někdy dělat něco jiného? Teď máte šanci to vyzkoušet. Chtěl jste se přestěhovat? V tuto chvíli můžete. Výsledkem by mělo být rozhodnutí, čemu se dále věnovat a za jakých podmínek. A pak nastává hledání práce, které může být i docela dlouhé. Je potřeba nepropadat panice a neustále měnit své požadavky či nerezignovat. Nakonec uspějete. Přeji hodně štěstí.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, mám dotaz z trochu jiného soudku, přesto se tématu podle mého názoru úzce týká. V loňském roce jsem začal ve společnosti, pro kterou pracuji, dělat na několika poměrně strategických projektech. Bylo mi slíbeno, že po jejich dokončení mohu očekávat kromě prémií i zvýšení platu. Bylo mi však naznačeno, že vzhledem k současné situaci na trhu se s podobným motivačním systémem mohu rozloučit. Poradíte mi, jak vyzrát na zaměstnavatele v tomto ohledu, zvláště domnívám-li se, že na zvýšení platu mám (vzhledem k významu projektů) zcela oprávněný nárok? Díky za odpověď.
Petr Šrámek
Toto je velmi těžká otázka. Firmy sice poměrně zřídka přistupují ke snižování platů, ale nechtějí odměny navyšovat. Současně si nemyslím, že by bylo dobré na zaměstnavatele "vyzrát", jste na jedné lodi a měli byste dojít k oboustraně výhodnému řešení. Co doporučuji: 1. víte, jaká je ekonomická situace firmy? Pokud se potácí na hraně insolvence, tlačit na zvýšení platu je kontraproduktivní. 2. pokud je situace stabilizovaná, jaké jsou finanční přínosy Vašich projektů? Pokud je ROI dobré, měla by odměna přijít, protože firmě vlastně vyděláváte peníze. 3. projděte si ještě jednou projektové plány a business case. Nenajdete tam úspory, či vylepšení? Pokud ano, proveďte je, a máte další argument pro vyplacení odměny. 4. odměna nemusí mít podobu zvýšení platu, ale třeba vyplacení určitého procenta z dosažených úspor nebo zisku. Buďte flexibilní v jednání o konkrétní podobě odměny, aby bylo jasné, že se nepromítně negativně do nákladů firmy.
Čtenářský dotaz
ČSSD navrhuje prodloužit podporu v nezaměstanosti na delší dobu než je to nyní. Je to dobrý krok pro boj s narůstající nezaměstaností. Nevyplatí se pak spíše lidem opradu nedělat?
Petr Šrámek
Osobně se nedomnívám, že navýšení odměny v nezaměstnanosti přinese pozitivní efekt pro kohokoliv. Doporučoval bych spíše investovat peníze například do veřejně prospěšných prací, kde mají nezaměstnaní možnost neztratit pracovní návyky, obce, města a jejich okolí budou hezčí a peníze se stejně dostanou do oběhu.
Čtenářský dotaz
Analytici tvrdi, ze mira nezamestanosti poroste k 9 procentum, odbory odhaduji 10, obcas az 15 procent. A dnesni index Manpower naopak rika, ze nejvetsi vlna propousteni jiz je za nami a pocet nezamestanych jiz poroste jen mirne. Kde je tedy pravda?
Petr Šrámek
Obávám se, že pravdu nikdo nezná. V našich statistikách pozorujeme menší poklesy inzerovaných pozic, je třeba si ale uvědomit, že zatím nepřišlo větší propouštění ve službách a hodně firem čeká, který směrem se obrátí křivka vývoje ekonomiky po prvním čtvrtletí. A vzhledem k poslední zprávám Světové banky bych spíše věřil analytikům. Předpokládám, že další vlna propouštění přijde kolem poloviny roku a nezaměstnanost se vyšplhá téměř k 10%. Na druhou stranu si prosím uvědomme, že nezaměstnanost na úrovni 7% tady byla v únoru 2007, a současná situace ani zdaleka není tragická. V porovnání s většinou světa jsme na tom velmi dobře.
Čtenářský dotaz
Existují ještě nějaké obory, kdy by poptávka po pracovní síle převyšovala nabídku? Nebo jde spíše o pokles v lepším případě stagnaci? Díky
Petr Šrámek
Takový obor neregistrujeme. Nejlépe je na tom z hlediska rovnováhy nabídky a poptávky obor IT. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí převahu poptávky po pracovní síle v oboru technických tvůrčích pracovníků (projektanti) a pak obsluhy strojů a kvalifikovaných dělníků. Při podrobnější analýze narazíme na regionální nerovnováhu, která ukazuje na neochotu Čechů stěhovat se za prací. Plus je nutné zvážit, že možná ne všichni zaměstnavatelé hlásí změny v potřebě náboru tak rychle, jako se v současnosti odehrávají.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, o jaké pracovníky bude zájem i v době krize? Cítíte nedostatek kvalifikovaných prac. sil v nějaké části trhu práce?
Petr Šrámek
Obecně o kvalifikované odborníky ve všech oborech. Firmy se snaží za stejnou odměnu nabrat pracovníka s vyšší kvalifikací a produktivitou. Konkrétně můžeme zmínit prodej a obchod, IT a farmacii.
Čtenářský dotaz
opravdu se lidé bojí o práci? Nebojí se spíše o snížení toku finančních prostředků? Existuje nějaká šance jak jako pracovník / zaměstnanec na krizi vydělat?
Petr Šrámek
Ano, lidé se opravdu o práci bojí, a oprávněně. K propouštění reálně dochází. U financí dochází spíše ke stagnaci, ale vzhledem k nízké inflaci to není tak negativní jev. Jako zaměstnanec na krizi můžete vydělat v té chvíli, kdy jste natolik kvalifikovaný a výkonný, že jste schopen/schopna nahradit několik nevýkonných kolegů. V poslední dvou letech firmy přijímaly prakticky kohokoliv, protože bylo hodně práce a málo lidí. V současnosti dochází k obratu, velkému tlaku na co nejlepší výkony, a pokud je firmě přinesete, zaplatí Vás.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Jak by se podle Vás vyvíjela nezaměstnanost v případě neexistence rigidity mezd směrem dolů? Jak moc odbory dřívějším tlakem na růst mezd přispěly k růstu nezaměstnanosti dnes? Děkuji, hezký den
Petr Šrámek
Dobrý den. Dovolím si odpovědět v obráceném pořadí. 1. Tlak na zvyšování mezd nebyl jen ze strany odborů. Firmy z mého pohledu přeplácely, protože pracovní síly byl velký nedostatek. A všichni lidé, nejen odboráři, vyšší mzdy logicky vyžadovali, protože měli příležitost je dostat. Nůžky mezi náklady a produktivitou se tak rozevřely, a nyní se zase zavírají. 2. Osobně bych tu rigiditu mezd neviděl tak jednoznačně. Relativně hodně firem používá zkrácení pracovní doby jako prostředek úspory nákladů, protože snížením mzdy a držením pracovníků v závodu, kde nemají co dělat, by dosáhli naprosto stejné produktivity a lidé by byli nespokojenější. Jinak možnost snížení mezd by se mohla na nezaměstnanosti částečně projevit, ale nečekal bych to v řádu procet, spíše setin, maximálně desetin procenta. Hlavním problémem ekonomiky totiž nejsou vysoké mzdy, ale celosvětový nedostatek zakázek. Ani snížení nákladů (mezd), doprovázené snížením ceny, je proto nedokáže získat.
Čtenářský dotaz
Dobry den pane Sramku, jaka je struktura propoustenych (a naopak nove vnikajicich pracovnich mist)? Dotyka se ubytek volnych pozic i IT a vyvoje software nebo tento obor i nadale roste? Jak se turbulence projevuji a v prubehu celeho (pripadne i pristiho) roku budou projevovat na vysi platu (opet me zajima zejmena vyvoj software)?
Petr Šrámek
Dobrý den. IT je dle našich statistik nejméně postiženým oborem, i když i tam došlo k poklesu (například mezi zářím 2008, kdy byl vrchol poptávky, a únorem 2009 ubylo 24% pozic zveřejněných zaměstnavateli a o 16% se zvedl průměrný počet odpovědí). Jinak turbulence v IT myslím ještě můžeme očekávat, pokud nedojde k oživení poptávky po novém software v následujících měsících. K platům - nečekal bych výrazný pokles, spíše daleko větší důraz na kvalitu lidí a jejich orientaci na výkon. Java programátoři hned po absolvování školy, nastupující za 35 000,- bez zkušeností, jsou myslím na nějakou dobu minulostí. Dobrý programátor si ale slušně placenou práci najde.
Čtenářský dotaz
Nevyplatí se v době krize spíše nepracovat, resp. omezit pracovní "nasazení" na úkor "honby" za vzděláním a zvýšením kvalifikace? (to se může hodit při další, nebo delší krizi, ne? :o)
Petr Šrámek
To je hodně zajímavá otázka. A podle mne na ní neexistuje jasná odpověď. Jednoznačně doporučuji v případě ztráty zaměstnání pojmout jako příležitost změnit obor, rozšířit kvalifikaci a nebo vyzkoušet si podnikání. Úmyslně ale omezit pracovní nasazení, tím se vystavit nebezpečí propuštění - to bych zcela jistě nedoporučoval. Nikdo neví, jak dlouho bude krize trvat, a v jakém stavu se z ní dostaneme. A vysoká kvalifikace bez praxe zas tak dobrá není, jak by mohla potvrdit řada absolventů...
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru