PlynRusko-ukrajinský spor o zemní plyn pokračuje a stále hrozí narušení dodávek do Evropy, včetně České republiky a Slovenska. Za "vydírání" označil ve středu ruský plynárenský koncern Gazprom sdělení ukrajinské společnosti Naftogaz, že v případě přerušení ruských dodávek od Nového roku může dojít ke konfiskaci plynu určeného pro evropské zákazníky.

"Jde o nejhrubší porušení podepsané a platné dohody o přepravě ruského plynu do západní Evropy. Jde prostě o ukrajinské vydírání nejen Ruska, ale i západoevropských zemí," prohlásil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.

Čtěte také

"Jinak než vydíráním nelze ukrajinské stanovisko nazvat. Nemá to precedens v historii plynárenského trhu," dodal zástupce šéfa Gazpromu Alexandr Medveděv.

Sporným bodem je ukrajinský dluh

Gazprom kvůli nesplacení ukrajinského dluhu za dřívější dodávky a neuzavření nových dohod s Kyjevem hrozí přerušit dodávky od Nového roku. Takový krok by mohl narušit tranzit plynu odběratelům ve střední a západní Evropě, podobně jako se to stalo počátkem roku 2006. Přes Ukrajinu do Evropy putuje 80 procent ruského plynu, což představuje asi pětinu evropské spotřeby. Gazprom je důležitým dodavatelem zemního plynu i do České republiky, která dovozem z Ruska kryje více než 80 procent spotřeby suroviny.

Kyjev tvrdí, že už splatil celou částku, kterou dlužil za ruský plyn. Gazprom však namítá, že peníze ještě nedostal a spor urovnán není. Jednání stále pokračují, stejně tak však i přípravy Gazpromu na přerušení dodávek Ukrajině.

Podle dřívějšího prohlášení mluvčího Naftogazu Valentyna Zemljanského má být Gazpromu převedeno jen 1,5 miliardy dolarů, to znamená dluh bez penále; Gazprom ovšem vyčísluje ukrajinský dluh na 1,7 miliardy dolarů a penále na 450 milionů.

Ukrajina by za plyn příští rok měla platit výrazně více

Obě strany se také musí dohodnout na podmínkách dodávek na příští rok, zejména na ceně. Ukrajina letos platila za ruský plyn 179,50 dolaru za 1000 krychlových metrů, necelou polovinu toho, co platí evropští zákazníci. Gazprom však chce pro příští rok cenu podstatně zvýšit, na 418 dolarů.

Obě strany mají nyní kvůli globální finanční krizi těžké problémy. Ukrajinská ekonomika je krizí těžce zasažena a Kyjev se musel obrátit s žádostí o pomoc na Mezinárodní měnový fond. Ani Gazprom však na tom není finančně nejlépe, protože musí novými a dražšími úvěry refinancovat vysoký zahraniční dluh a propad světových cen ropy znamená i budoucí pokles cen jeho plynu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru