Jednání ministrů dopravy o revizi směrnice, která přináší změny do řízení letového provozu a především kratší letové trasy, skončilo v Bruselu neúspěšně. Dohoda totiž už po několikáté ztroskotala na více než třísetletém sporu Velké Británie a Španělska o Gibraltar. Španělé totiž s návrhem nesouhlasí, pokud z něj nebude vyloučen Gibraltar, Britové jej zase naopak chtějí do směrnice zahrnout.
V současnosti na území o rozloze necelých sedmi kilometrů čtverečních přistává denně jen několik letů z Velké Británie. Španělská letadla mají přistání na unikátním letišti, přes nějž vede místní komunikace, zakázané. Letadla, která z Gibraltaru vzlétnou, navíc musí udělat poměrně ostrý obrat, aby se vyhnuly španělskému leteckému prostoru, kam nesmí vstoupit.
Krach jednání, o nichž se diplomaté ještě před pár dny vyjadřovali poměrně optimisticky, však nepřináší zklamání jen pro pasažéry, ale i pro aerolinky. Ty už delší dobu upozorňují na přetížení leteckého prostoru nad Evropou, což je do značné míry způsobeno i nejednotností řízení leteckého provozu. Letové trasy jsou tak v průměru o 49 kilometrů delší, což stojí letecké společnosti nemalé finanční prostředky.
Jde o efektivitu
Hlavní prioritou návrhu Evropské komise je přitom právě větší efektivita leteckých tras, což má vést nejen k úspoře paliva, ale i ke snížení objemu emisí oxidu uhličitého, který letadla při letu vypouštějí stejně jako například automobily. Komise předpokládá, že objem vypouštěných škodlivin by díky nové reformě měl poklesnout o desetinu u každého letu a aerolinky by měly ušetřit palivo asi za tři miliardy eur (zhruba 75 miliard korun).
Brusel ovšem nechce zefektivnit letecký provoz jen na nebi, ale i na zemi. Nedostatečný počet rozjezdových a přistávacích drah je spolu s nedostatečným vybavením letišť největší překážkou ve větší plynulosti letecké dopravy.
Jednání o změnách v řízení letového provozu nicméně nekončí a budou pokračovat i za českého předsednictví EU. Evropské unii v současnosti v podstatě nic jiného ani nezbývá. Letový provoz nad Evropou by se totiž měl do roku 2020 zdvojnásobit, což je podle odborníků za současných pravidel nemyslitelné.
