Stejný problém, stejný verdikt. Ústavní soud ani napodruhé nezasáhl proti vytěsňování menšinových akcionářů majoritními vlastníky. Soudci v úterý odmítli návrh Městského soudu v Praze na zrušení sporné části obchodního zákoníku.
Podobný návrh už soud jednou zamítl, tehdy ho podala skupina senátorů. Transakce přezdívaná squeeze-out je podle řady menšinových akcionářů protiústavní.
Podle sporné novely obchodního zákoníku, která vstoupila v platnost v roce 2005, mohou k vyplacení menšinových akcionářů přistoupit držitelé devadesátiprocentní majority ve firmách. Možnosti transakce dosud podle dostupných údajů využily stovky firem, a to mnohdy proti vůli menšinových vlastníků, kteří si stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie a na to, že jsou oproti majoritním vlastníkům v nevýhodné pozici.
Squeeze-out ústavním soudcům nevadí
Problematiku vytěsňování soud detailně zkoumal a letos v březnu zamítl podobný návrh skupiny senátorů. Squeeze-out podle tohoto rozhodnutí není protiústavní, ačkoliv byla zákonná úprava přijata poněkud nevhodným způsobem - prostřednictvím pozměňovacího návrhu.
Podle obhájců normy je vytěsnění menšinových akcionářů prospěšné v tom, že zjednodušuje rozhodování akciových společností, a tím v důsledku pomáhá ekonomice. Vláda už před časem avizovala, že problematiku výkupu účastnických cenných papírů v připravovaném novém obchodním zákoníku upraví jiným způsobem.
Nebude se měnit ani občanský soudní řád
Soud zároveň zamítl návrh na zrušení části občanského soudního řádu, podle které soudy musejí provést některé zápisy do obchodního rejstříku bez vydání rozhodnutí. Jde například o zápisy z valných hromad akciových společností.
