Guvernér České národní banky Zdeněk TůmaSerióznější debata o stanovení termínu přijetí eura v ČR se uskuteční z ekonomických i politických důvodů spíše až příští rok, řekl guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma (na snímku) na úterním Žofínském fóru. Tůma by sám nyní termín přijetí jednotné evropské měny nestanovoval, a to mimo jiné s ohledem na současnou světovou financí krizi.

Tůma: Krize mluví pro i proti euru

"Není jasné, jak moc zpomalí světová ekonomika a jaký dopad bude mít na Česko. Ani dobrý plavec nevstupuje do rozbouřených vod," upozornil Tůma. Zároveň připomněl, že na počátku prosince by vláda měla projednat společný materiál centrální banky a ministerstva financí o připravenosti ekonomiky na euro. Nedávno uvedl i premiér Mirek Topolánek, že pokud vláda stanoví termín přijetí eura, stane se tak příští rok.

Světová finanční krize je podle Tůma argumentem jak pro zastánce rychlého přijetí eura, tak i odpůrce. Odpůrci argumentují tím, že není jasné, jaký bude dopad krize na hospodářský cyklus. Navíc země s nezávislou měnovou politikou může nezávisle reagovat. "Na druhou stranu není pochyb, že některé země by měly větší problémy, pokud by dnes v eurozóně nebyly," upozornil Tůma.

Více čtěte ZDE: Euro a střední Evropa

K pozdějšímu přijetí eura vede Čechy podle guvernéra ČNB především posilování koruny. Lidé tak podle něj čistě z psychologického hlediska preferují korunu, i když by bohatli tak jako tak. Pokud by se ovšem ekonomická úroveň neblížila eurozóně díky sílící koruně, bylo by to přes rozdílnou míru inflace, uvedl guvernér. Posilování koruny přitom podle něj do budoucna zpomalí.

Rozdíly mezi ČR a Slovenskem jsou podle guvernéra ČNB například ve stupni provedených reforem důchodů a zdravotnictví, ve kterých ČR zaostává. To je podle Tůmy vidět na dlouhodobých odhadech vývoje vládního dluhu. Zatímco ČR by podle dnešních odhadů měla vládní dluh v roce 2030 na 76 procentech HDP a v roce 2050 na 282 procentech, Slovensko by mělo dluh 32, respektive 116 procent. Limit pro přijetí eura je dnes stanoven na 60 procent HDP, což dnes Slovensko i ČR bez problémů plní.

Určení vstupu do eurzóny později

"Existují ale členské země s horšími ukazateli než má Česká republika nebo Slovensko. Rozhodnutí o vstupu je politickým rozhodnutím," dodal Tůma.  Datum přijetí eura neobsahuje ani vládou schválená aktualizovaná verze Konvergenčního programu. Ten je základním dokumentem země pro přijetí eura.

Opoziční sociální demokraté považují za reálné datum zavedení evropské měny 1. leden 2012. O tomto termínu ještě loni uvažovalo ministerstvo financí, později však svůj návrh stáhlo. Nyní kabinet termín eura odmítá určit s tím, že je nejdříve nutné provést ekonomické reformy a stabilizovat veřejné finance.

Tůma prohlásil, že Česko by zatím kvůli finanční krizi nemělo stanovovat termín vstupu do eurozóny, již před několika dny v Senátu. Jednotnou měnou by do čtyř let měli platit všichni sousedé Česka. V Německu a Rakousku se euro používá již několik let, Slovensko ho zavede od ledna příštího roku.

Polská vláda na konci října schválila harmonogram vstupu země do eurozóny od 1. ledna 2012. Ze zemí bývalého východního bloku už platí eurem Slovinsko, celkem ho nyní ze 27 států EU používá 15.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru