Euro.jpgJeště před několika měsíci se v Rakousku vedl politický spor o to, zda dosáhnout vyrovnaného rozpočtu již v tomto, nebo až v příštím roce. Dnes se v důsledku finanční a hospodářské krize diskutuje o tom, zda vůbec usilovat o dodržení maastrichtského kritéria, které stanoví pro rozpočtový deficit hranici tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Celková výše státního dluhu pak činí v Rakousku momentálně 57,7 procenta HDP a blíží se tak stanovené hranici 60 procent.

Designovaný kancléř a předseda sociální demokracie (SPÖ) Werner Faymann se už nechal slyšet, že maastrichtská kritéria "nejsou nic posvátného" a že v obtížných dobách je třeba myslet v první řadě na pomoc ohroženým odvětvím a na zabránění výrazného růstu nezaměstnanosti. Ta je v současné době pod hranicí 200 000 osob, ale podle odborníků by se mohla během nejbližších dvou let zvýšit až o dalších 100 000 lidí bez práce.

Faymannův potenciální partner v budoucí vládní koalici, lidovec Josef Pröll, sice namítl, že napřed je třeba hledat možnosti splnění kritérií a teprve potom uvažovat o jejich překročení, analytici však spíše soudí, že by bylo úspěchem, kdyby se deficit veřejných rozpočtů podařilo udržet pod hranicí čtyř procent.

Přijatá opatření ve výši 100 miliard eur mohou enormně zvýšit deficit

Varují ale, že již přijatá opatření v sociální oblasti a zejména bankovní záruky ve výši 100 miliard eur, které vláda i parlament už schválily, mohou rozpočtový deficit snadno a rychle vyhnat do netušené výše. Záležet bude především na tom, v jakém rozsahu budou skutečně čerpány prostředky z bankovního záchranného balíčku.

Více o tématu - čtěte ZDE

Politici se nějakou dobu utěšovali tím, že tyto peníze zůstanou z větší části nevyužity a budou sloužit spíše jen jako uklidňující rezerva. Poslední vývoj však tento předpoklad vyvrací - dvě menší banky už bylo třeba zachraňovat před bankrotem, nejméně půl miliardy si vyžádá částečné oddlužení topící se letecké společnosti AUA, o pomoc žádá automobilový průmysl a o státní příspěvek ve výši 2,7 miliardy eur si právě dnes řekla i údajně silná a stabilizovaná bankovní skupina Erste Group.

Pokud by byl přislíbený bankovní balíček vyčerpán byť jen zčásti, tedy zhruba v rozsahu 15 miliard eur určených na přímé vstupy státu do bank, může rozpočtový deficit klidně vyletět až na deset procent HDP. A kdyby bylo použito všech 100 miliard eur, mohlo by to znamenat astronomické zvýšení deficitu až ke 30 procentům, varují odborníci.

Související