jogurt-muller-192.jpgÚřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal ve čtvrtek několik informací.

Pecinův úřad rozhodl, že německý mlékárenský koncern Müller může převzít většinu společnosti Mlékárny Pragolaktos. Zatím Müller vlastnil skoro 51 procent, teď ÚOHS povolil nákup dalších 25 procent. Müller vlastní podnik s tržbami kolem miliardy společně s firmou ALIMPEX FOOD.

Vzniklá skupina bude mít více než desetiprocentní podíl ve výkupu syrového kravského mléka v ČR a ve výrobě a prodeji konzumního mléka její tržní podíl nepřesáhne 30 procent.

Mlékárna Pragolaktos se základním kapitálem 120 milionů korun byla v roce 2006 skoro v jednadvacetimilionové ztrátě.Německý koncern přistoupil v roce 2005, kdy koupil od ALIMPEXu část firmy.

Müller je předním evropským výrobcem mléčných výrobků. V Německu a Británii zaujímá první místo na trhu s jogurty. Její roční obrat činí více než dvě miliardy eur (asi 47 miliard korun) a má přes 5000 zaměstnanců. V ČR nedávno skupina otevřela novou pobočku, a vstoupila tak na český trh. Dosud své zboží do ČR dodávala přes distribučního partnera, v Česku ale vlastní i několik dalších firem. Podle ÚOHS ale nynější fúze neohrozí český trh.

ALIMPEX FOOD patří mezi velké distributory mléčných potravin na českém trhu. V roce 2006 vykázala tržby kolem 4,5 miliardy korun.

Čtěte také:


Agrofert má podmínku, musí prodat některé firmy

andrej_babis_agrofert_192.jpgAby skupina Agrofert mohla provést fúzi s holdingem První žatecké, bude muset prodat některé své firmy v severních a středních Čechách. Jako návrh to předložil firmě ÚOHS. ÚOHS tak chce zamezit narušení trhu a poškození konkurence či zákazníků. Fúze vzbudila zájem kvůli opakovaným schůzkám šéfa ÚOHS Martina Peciny s majitelem Agrofertu Andrejem Babišem.

"Pokud Agrofert na navržené závazky přistoupí, vydáme rozhodnutí o povolení fúze s podmínkami," uvedl šéf sekce hospodářské soutěže ÚOHS Robert Neruda.

Podle něj by Babišův koncern nákupem První žatecké výrazně zvýšil svůj tržní podíl, ale jen na části území, kde podniky z Žatecké působí, tedy v severních a středních Čechách. Pokud Agrofert některé své firmy v těchto oblastech prodá, nemělo by být spojení problematické, míní úřad. Podnikatel Babiš dnes návrh antimonopolního úřadu nechtěl příliš komentovat.

"Agrofert má nadále na toto spojení (fúzi s holdingem První žatecká) jiný názor než ÚOHS," sdělil Babiš.

Podmínky k fúzím uděluje ÚOHS jen ojediněle. Za posledních pár let to bylo jen pět případů. Závazky musí plnit kabelový operátor UPC, který se před dvěma lety spojil s konkurenčním Karnevalem, a získal tak dominantní postavení. Podobně to bylo nedávno s fúzí Telefóniky O2 a Deltaxu.

Drtivou většinu fúzí by měl úřad vyhodnotit během měsíce a povoluje je bez podmínek. Ale spojení největších zemědělských a potravinářských skupin a První žatecké je podle všeho komplikovanější než většina ostatních případů z poslední doby. ÚOHS ji posuzuje od ledna. Babišův holding v minulosti skoupil řadu menších podniků a sám úřad přiznává, že někde už je postavení skupiny velmi významné. Martin Pecina, předseda ÚOHS

Ve čtvrtek jeden ze členů Agrofertu Penam oznámil, že koupil další pekárnu a také mlýn. Zároveň prodal svůj těstárenský podnik v Rosicích u Brna a chce se specializovat na mlýnsko-pekárenskou produkci. Nákupem Pekastu vzrostl podíl Penamu na pekařském trhu z 12 procent na 15 procent. Do Agroferu ale patří i řada dalších firem, celkem je jich asi 170 a loni vykázala celá skupina podle předběžných výsledků nekonsolidované tržby 111 miliard korun a její nekonsolidovaný hrubý zisk byl přibližně pět miliard korun.

První žatecká sdružuje skoro desítku společností - převážně producenty zemědělských plodin a chovatele zvířat se skoro 500 zaměstnanci a předloňskými tržbami přes miliardu Kč. V několika dalších má menšinový podíl. Největším členem skupiny je Zemědělské zásobování a nákup Louny. Do holdingu patří i firmy Animo Žatec či ZZN Slaný.

Podmínky dostali i Penny a Plus - Discountem

Antimonopolní úřad povolí za určitých podmínek fúzi obchodním řetězcům Penny Market a Plus Discount. Spojení skupiny REWE, kam spadá kromě Penny marketů i BILLA, se sítí Plus, vyvolává u úředníků obavy z možného narušení trhu. Fúzí by mohla vzniknout jednička na trhu s ročními tržbami přes 50 miliard korun.

REWE Group loni na žebříčku deseti největších tuzemských obchodníků patřilo s odhadovanými tržbami 31,6 miliardy korun páté místo. Nyní má kolem 350 prodejen. Už loni rozšířila svou síť o bezmála sto českých supermarketů Delvita a postupně je začlenila pod značku BILLA.

plus-obchod-192x128.jpgNyní se má rozrůst i jedna z předních tuzemských diskontních značek Penny Market. Ke 170 jejím prodejnám chce REWE přikoupit 146 diskontních prodejen řetězce Plus. Podle informací tisku za ně německému řetězci Tengelmann zaplatí 255 milionů eur, tj. asi 6,1 miliardy korun.

Pokud dohodnutou akvizici antimonopolní úřad schválí, zvýší se počet českých obchodů REWE Group na zhruba 500 a jejich roční obrat by se měl pohybovat kolem 50 miliard korun. REWE Group by tak vstoupila do souboje o první místo na českém trhu s další německou skupinou Schwarz, která v Česku provozuje hypermarkety Kaufland a diskonty Lidl a loni v nich utržila přes 51 miliard Kč.

"REWE nyní navrhlo některé závazky, my je posoudíme a zvážíme, zda jsou dostatečné," uvedl Neruda. Doplnil, že dosud je mezi tuzemskými supermarkety a hypermarkety velmi silná konkurence. A to přesto, že některé řetězce v poslední době posílily. Například TESCO koupilo hypermarkety francouzské firmy Carrefour a z prodejen Julius Meinl se staly obchody sítě Albert.