Slovensko-česká investiční skupina Penta, které patří 73,5 hektaru pod plánovanou ranvejí, za pozemky získá od státem ovládaného letiště čtyři miliardy korun, což představuje částku zhruba 5 500 korun za metr čtvereční.
"Jednání jsou v závěrečné fázi. Další informace poskytneme až po uzavření kupní smlouvy," uvedla na dotaz týdeníku Ekonom mluvčí Správy Letiště Praha Eva Krejčí.
"Mohu říct jen tolik, že jsme museli výrazně slevit ze svých původních cenových představ. Já chci ale dodržet slib, který jsem kdysi dal vládě na poradě ekonomických ministrů, když se tam rozhodovalo o prodeji Aera Vodochody: že udělám maximum, abychom se na prodeji ruzyňských pozemků dohodli," tvrdí Marek Dospiva (na snímku), jeden ze zakladatelů a spolumajitelů skupiny Penta, přičemž potvrzuje, že jednání je již skutečně blízko finální dohodě.
"Více vám však rozhodně neřeknu, dal jsem slib, že se k celé věci až do úplného konce nebudeme vyjadřovat," dodal.
Stát nakonec odkoupí zpět pozemky, kterých se před lety zbavil za pětsetkrát nižší cenu. Padesát šest hektarů polí v bezprostřední blízkosti Prahy získal nejprve v roce 2003 podnikatel v zemědělství Jan Hrnčíř, Pozemkovému fondu za ně zaplatil 6,5 milionu korun (cca 11 Kč/m2). Od roku 2005 je začal postupně prodávat investiční skupině Penta. Podle údajů v katastru nemovitostí za cenu 500 Kč/m2.
Podle informací týdeníku Ekonom se nyní státnímu letišti nebudou prodávat přímo jednotlivé pozemky, ale akcie dvou firem, které Pentě patří a které tyto pozemky vlastní. Jedná se o společnost Realitní developerská a její dceru Sky Venture. Penta takto uspoří, protože nebude muset platit státu daň z převodu nemovitostí a navíc se nikdo nedozví obsah smlouvy. Při klasickém prodeji pozemků by musela být uložena ve veřejně přístupné sbírce listin na katastrálním úřadě.
Šéf letiště Miroslav Dvořák ještě loni v listopadu prohlašoval, že cílem je vybudovat plnohodnotnou dráhu a že krátká dráha je ústupovou variantou, o níž management zatím nepřemýšlí. Zdroje týdeníku Ekonom uvádějí, že letiště už dlouhou variantu vzdalo a počítá jen s krátkou. Kratší dráhu, jejíž západní okraj by byl dále od lidských obydlí, by asi uvítali obyvatelé okolních obcí, kteří se už bojí vysoké hlukové zátěže. Vedení letiště se však k údajně přehodnoceným záměrům nevyjádřilo. Komentář k této věci neposkytlo ani Ministerstvo dopravy.
Více informací přinese týdeník Ekonom, který vychází ve čtvrtek 15. května.
