První evropská oběť americké hypoteční krize, německá banka IKB, oznámí podle agentury Bloomberg ztrátu až 700 milionů eur. Od konce června její akcie poklesly téměř o polovinu. Před pádem ji musela zachraňovat skupina bank pod vedením státní KfW. Německé banky se předtím na ohroženou IKB složily částkou 3,5 miliardy eur.

Ředitel IKB Guenther Braeunig uvedl, že banka má asi 1,3 miliard eur v ohrožení kvůli rizikovým investicím. IKB plánuje restrukturalizaci, bude se soustředit na svoji klíčovou činnost - financování domácích korporací, leasing a nemovitosti. Braeuning přepokládá, že příjmy v následujících letech budou podstatně menší než v minulosti. Odhadovaných 700 milionů ztráty kontrastuje se ziskem 179,6 miliony eur na konci března, kdy IKB končí fiskální rok. Společnost bude publikovat výsledky za čtvrtletí končící červnem po speciálním auditu od PriceWaterhouseCoopers. Výsledky auditu jsou očekávány na konci září.

Ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová si myslí, že IKB nepadne. "Vzhledem k velikosti banky a vzhledem k jejím hospodářským výsledkům předešlých let banka ztrátu ustojí, ačkoliv její finanční zdraví bude částečně oslabeno. Protože je málo pravděpodobné, že by banka padla, nebudou mít její potíže ani vliv na německou, natož na celou evropskou ekonomiku," říká Šichtařová.

Morální hazard versus série krachů

"Dokud banka žije, její potíže se přímo týkají jen příjmů jejích akcionářů. Věc se změní, jakmile začne do hry vstupovat stát. Pokud banka ví, že bude státem zachráněna, může se chovat příliš riskantně na úkor daňových poplatníků – mluvíme o morálním hazardu. Na druhou stranu je zřejmé, že pokud to bude aspoň trochu možné, stát banku padnout nenechá – to by totiž mělo katastrofální důsledky pro celou evropskou ekonomiku v podobě řetězu krachů finančních i nefinančních institucí. Takže problém tohoto morálního hazardu banky je těžko odstranitelný," upozorňuje Markéta Šichtařová.