Zhruba až 20 miliard eur (550 miliard korun) činí jen v letošním roce hospodářské ztráty, jež v Německu způsobuje nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Poukazuje na to studie berlínského Ústavu německého hospodářství pro spolkovou vládu. Problémem, který sužuje největší ekonomiku EU, se chce německá vláda zabývat koncem týdne.
Materiál si nechal vypracovat německý ministr hospodářství Michael Glos. On sám považuje za možné částečně otevřít trh pracovních sil, který si Německo dosud chrání před přílivem pracovníků z nových zemí EU. Studie se také vyslovuje pro to, aby se zahraničním absolventům německých vysokých škol omezily překážky, které jim brání po studiu získat práci v Německu.
Odvětví důležitá pro export
Deficit kvalitních pracovníků pociťují především strojírenství, kovoobráběcí a elektrotechnický průmysl neboli odvětví, která jsou pro tradiční exportní a technologickou orientaci Německa nejdůležitější. Podle studie chybějí zejména technici, odborní mistři, matematici, přírodovědci a informatici. V roce 2014 by se tak mohlo Německu nedostávat až 95 000 inženýrů a 135 000 odborníků s přírodovědným zaměřením. Nedostatek pracovních sil a takzvanou "národní kvalifikační ofenzivu" bude vláda probírat ve čtvrtek a v pátek na zámku Meseberg u Berlína.
Špičkoví zahraniční odborníci mají zatím do Německa přístup jen tehdy, pokud dostanou od zaměstnávajících firem příslib na minimální roční příjem 85 000 eur (přibližně 2,4 milionu korun). Tuto překážku však sotva překonají hlavně mladí experti. Německá ministryně školství Annette Schavanová chce tuto hranici snížit na 60 000 až 40 000 eur. To je však v rozporu s názorem ministra práce Franze Münteferinga, podle kterého je 40 000 eur nepřijatelných. Místo toho by chtěl využít rezervy na německém pracovním trhu a zlepšit podmínky ve školství a rekvalifikaci domácích pracovníků.
Německo zatím využilo možnosti ustanovení Evropské unie omezit novým členským zemím přístup na svůj pracovní trh do roku 2009 a v případě potřeby až do roku 2011. Ze "starých" zemí EU mohou mimo jiné Češi pracovat bez povolení v Británii, Irsku, Švédsku, Řecku, Finsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Nizozemsku. Omezení v různé míře platí hlavně v Německu a Rakousku.
Problém s pracovníky je i v ČR
Velmi podobný problém řeší i Česká republika. "Problémy jsou především se sháněním kvalifikované pracovní síly, zejména pak z výroby, ať už je to průmysl či stavebnictví. To jsou takové dvě oblasti, kde tento nedostatek cítí firmy nejvíce. Tyto potíže pak řeší různě. Například přivážejí zaměstnance z okolních států, tedy z Polska a ze Slovenska," vysvětlila pro iHNed.cz mluvčí Hospodářské komory ČR Viktorie Plívová.
Podle ní by byla zapotřebí změna sociálního systému, kdy lidé nejsou motivováni k tomu, aby si hledali práci a raději pobírají sociální dávky. "Vhodné by byly také změny ve školství, protože je tu v současné době přebytek v oblasti managementu a administrativní síly. Trh postrádá absolventy odborných učilišť, jejichž atraktivnost posledních letech výrazně klesla," dodala Plívová.
Například hlavní město Praha se potýká s nedostatkem kvalifikovaných řemeslníků v různých odvětvích. Jde například o zedníky, tesaře a truhláře, kameníky a omítkáře. Především ve stavebnictví zájem o vyučení v řemeslných oborech neustále klesá. Málo je i pomocného personálu v obchodech (prodavači, manipulanti, pokladní), řidičů, kuchařů, servírek, číšníků. S uchazeči a jejich možnostmi se často míjí i nabídky volných míst od zaměstnavatelů, a to svými požadavky na zdravotní stav, dovednosti, znalosti, časovými možnostmi budoucích zaměstnanců.
"Dlouhodobě neobsazená jsou však i volná místa programátorů, manažerů, kde požadavky zaměstnavatelů - nároky na dovednosti a znalosti zaměstnanců jsou takové, že i v takovém případě zaměstnavatel řeší situaci pracovníky - odborníky ze zahraničí," řekla již dříve pro iHNed.cz Hana Václavíková z Úřadu práce hlavního města Prahy.
