S dalším zvýšováním četnosti blesků a následným počtem škod počítá Svaz německého pojišťovnictví (GDV). Uvádí to ve studii, o níž v úterý informuje německý tisk a podle které pojištěnci musejí počítat s vyššími náklady.

Údery blesku způsobily loni v Německu škody za 240 milionů eur. Vznikají tehdy, když blesk neudeří přímo do pojištěného domu, ale do jeho blízkosti či do zásobovacích sítí, jako je elektrické, telefonní nebo televizní kabelové vedení. Za posledních pět let vznikly škody přibližně za jednu miliardu eur. Vedle povodní nebo smrští tyto náhrady tvoří stále vyšší položku.

Četnost blesků se zvýšila z 1,6 milionu z roku 2004 až na loňských 2,5 milionu. Pojištěnci hlásili 450 000 škod v důsledku elektrického přepětí. Jen v prvním pololetí letošního roku se zaznamenalo 1,5 milionu blesků, tedy zhruba třikrát více než ve stejném období roku 2004. "Pojištěnci musejí v budoucnu počítat s tím, že se dočkají náhrady jen tehdy, pokud nebydlí více než tři kilometry od úderu blesku. V případě větších vzdáleností jsou škody na elektrických přístrojích velmi nepravděpodobné," uvedl mluvčí GDV Klaus Ross.

Nejen vzdálenost k úderu blesku, ale i hustota zástavby

Studie ukázala, že na venkově jsou škody nepravděpodobné při vzdálenosti blesku větší než dva kilometry; pouze samoty mohou být zasaženy až do tří kilometrů. Ve městě tato hodnota klesá na 1,5 kilometru. Těmito měřítky se chtějí pojišťovny řídit. Cílem je, aby také škody spáchané přepětím byly pojistitelné. Studie to zkoumala proto, že se často nedaří rozpoznat, zda skutečně škoda vznikla přepětím nebo z jiných důvodů a jestli ji zákazník jen svádí na nečas.

"Svou roli hraje nejen vzdálenost k místu úderu blesku, ale také hustota zástavby," vysvětlil vedoucí studie Alexander Kern. Přístroje, hlavně počítače a televize, které jsou do sítí napojeny více než dvěma kabely, však mohou na přepětí reagovat ještě citlivěji než jednokabelové, jakými jsou třeba pračky. Počítače také bývají poškozeny nejčastěji, a to ve 43 procentech případů. Studie také ukázala, že více bouří bývá na jihu Německa než na přímořském severu. Nejčastěji se pak blýská v květnu až září.

Letní měsíce - vyšší četnost pojistných událostí

Podle mluvčího České pojišťovny Václava Bálka se v letních měsících četnost pojistných událostí v souvislosti s úderem blesku zvyšuje. "Nejvíce těchto událostí zaznamenáváme během června, července a srpna," upozornil Bálek.

Česká pojišťovna podle něj standardně kryje pro pojištění staveb a domácností poškození nebo zničení věci přímým úderem blesku. "Individuálně lze tuto pojistku rozšířit také o pojištění přepětí. Prokazování bouřkové činnosti není složité. Stačí se podívat například na webové stránky hydrometeorologického ústavu," řekl pro iHNed.cz mluvčí České pojišťovny Václav Bálek

Z pohledu likvidace škod způsobených bleskem žádný výrazný nárůst, narozdíl od svých německých kolegů, v posledních letech v Allianz pojišťovně podle tamní vedoucí oddělení komunikace Pavly Pasekové nezaznamenávají. "Žádný výrazný nárůst v tomto ohledu v posledních letech z pohledu likvidace škod nevnímáme. Za likvidní jsou z rizika 'úder blesku' považovány škody, kdy blesk udeří přímo do místa pojištění nebo pojištěné věci, například nemovitosti. Současně u naší varianty pojištění Exkluziv jsou kryty také škody způsobené 'přepětím'. Jde o škody způsobené napěťovou špičkou v elektrické síti nebo výbojem statické elektřiny v atmosféře," sdělila pro iHNed.cz Paseková.

Související