svarc.jpgOd září startuje dlouho odkládaný program míchání biosložek do benzinu a nafty. Na to, v čem vidí úskalí tohoto programu, jsme se zeptali generálního ředitele státní firmy Čepro Pavla Švarce.

O vás je známo, že na rozdíl od rafinerií i zemědělců nejste pro státní podporu výroby biopaliv. Proč?

Jedním z důvodů je sbližování cen biosložek s cenou motorových paliv. Litr nafty stojí bez daně 13 korun a zřejmě půjde ještě nahoru, jeden litr metylesteru řepkového oleje (MEŘO) stojí 17 korun. Při dvouprocentním obsahu MEŘO vychází rozdíl asi 8 haléřů.

Vratka spotřební daně by znamenala dodatečný zisk pro rafinerie, neb spotřební daň je necelých 12 korun na litr, zatímco ten rozdíl oněch 8 haléřů, takže rafinerie by velice slušně vydělávaly. Kdyby dostávaly onu vratku, maximum by si míchaly ve svých terminálech, nic by k míchání nedodávaly do systému Čepra. Tím by bylo Čepro ohroženo, nemělo by žádná bioapliva.

Rafinerie zase tvrdí, že k nám budou v takovém případě proudit masivní dovozy dotovaných biopaliv z okolních států, na čemž se bude podílet i Čepro, a budou ohroženy zase ony…

To není až tak pravda, třeba v Německu teď státní podporu radikálně omezují, nyní už zhruba o třetinu. Do dvou až tří let by se měla snížit na nulu. Dopad to má takový, že se do nafty míchá méně MEŘO, protože při vyšší ceně motoristé ztrácejí zájem, tím pádem nemají také zájem o dovozy MEŘO z Česka, proto cena MEŘO klesá.

Ale třeba na Slovensku podporu biopaliv mají a prostřednictvím potrubí Čepra je mohou dovážet do Česka…

Na Slovensku podporují jen přidávání ETBE (etylbutyleter z bioetanolu) do benzinu. My jsme si dělali podrobný rozbor, který jsme poskytli ministerstvu financí, zda se vyplatí z okolních zemí, kde mají biopaliva podporu, k nám dovážet. Pro většinu konkurentů je dovážet do Česka nevýhodné, doprava je moc drahá.

Ale potrubím to drahé není...

Ano, ze Slovnaftu proudí pohonné hmoty potrubím Čepra, ale jen benzin s ETBE.

Čili podle tohoto rozboru zvýšené dovozy biopaliv neočekáváte?

Ne, nám to tak nevychází. Máme opačný problém – nedostatek nafty kvůli plánovaným letním a zářijovým odstávkám rafinerií. Nedaří se nám předzásobit. I loni v létě byl nedostatek nafty. Benzinu je dost. Je to kvůli průmyslu, který spotřebovává hlavně naftu. I dost osobních automobilů jezdí na naftu. Rafinerie jsou přitom nastavené tak, že vyrábějí více benzinu než nafty. Nedostatek nafty je v celé Evropě. Z Ruska ji nelze dovážet kvůli příliš vysokému obsahu síry. Zbývají běloruské a ukrajinské rafinerie.

Může nastat akutní nedostatek nafty?

To asi ne, máme státní hmotné rezervy, ale musíme dovážet z velké vzdálenosti, třeba ze severního Německa. Loni jsme dováželi dokonce ze Sicílie.

Takže MEŘO nebude v září do čeho míchat?

Bude, ale jsou ho přebytky. Jednak se snížila spotřeba MEŘO v Německu, jednak se nyní otevřelo v Německu hned několik výrobních kapacit na MEŘO. Takže je otázka, zda se vyplatí stavět další u nás.

Biolihu bude také nadbytek? Původně se mluvilo o tom, že se bude muset dovážet až Brazílie…

Nedostatek ho určitě nebude, dovozy nebudou potřeba. Jeden až dva lihovary budou bohatě stačit na ten dvou až tříprocentní obsah. Tři už se neuživí.

Ale plánuje se přece přechod na vysokoprocentní biopaliva, která se využívají už v řadě evropských zemí. Pak už by se výstavba dalších lihovarů asi vyplatila, ne?

To je zajímavé téma. Tam už bychom byli pro státní podporu, protože 85 procent z pětikorunového rozdílu už je dost, to by zdražilo benzin o 3,50 na litr, a to by se motoristům už asi nelíbilo.

Kdy ale budou vysokoprocentní biopaliva u nás zavedena?

Nyní se zpracovává dlouhodobá strategie využití biopaliv, tam by měla být uveden způsob podpory koncentrovaných biopaliv. Do konce roku by měla materiál projednat vláda. Jezdit na čisté MEŘO by bylo určitě zajímavé pro zemědělce, pěstitele řepky, i vzhledem k současnému nadbytku této suroviny. Pro staré avie a traktory zetor není problém jezdit na toto palivo. U E85, tedy u biolihu s 85 procenty biosložky, by bylo nutno upravovat motory u automobilů, to by muselo být nějak subvencováno, jako třeba ve Švédsku.

Velice perspektivní jsou i biopaliva druhé generace, vyráběné z dřevní štěpky či biomasy. Tato výroba je levnější než z obilí. Ale biomasa se spotřebovává nyní pro výrobu elektřiny, je to dotováno, takže je jí nedostatek. Ale existuje milion hektarů v Česku, které by byly vhodné pro pěstování dřevní hmoty. Z toho by šlo vyrobit 800 tisíc tun bionafty. To je asi sedmina roční spotřeby nafty u nás.

Bude také ještě několik let trvat, než budou dovyvinuty opravdu účinné technologie, které dokáží biopaliva efektivně vyrábět z dřevní hmoty.

V jakém časovém horizontu by koncentrovaná biopaliva a biopaliva druhé generace mohla být zavedena v Česku do výroby?

Odhadem kolem roku 2010 - 2011. Ale u nás se tomu věnuje malá pozornost, neběží žádné projekty, podporované z unijních peněz, ačkoliv EU by to jistě podpořila.

Co říkáte vysokým sankcím za nedomíchávání biopaliv, které stanovil nedávno schválený zákon?

Já tomu rozumím. Pokud by sankce byly malé, že by se je vyplatilo zaplatit a nemíchat, jaký by to mělo celé smysl?

Čepra se ty sankce ale asi netýkají, že? Vy nemáte povinnost míchat biopaliva do benzinu a nafty při obměně státních hmotných rezerv, které spravujete…

To jsou důvody technického rázu. Tam se to obměňuje jednou za pět let, za tu dobu by se biosložka zkazila. Státní hmotné rezervy kvůli tomu snižují poplatek, který nám platí za jejich ochraňování. Ta paliva pro správu hmotných rezerv ale tvoří jen 1,5 procenta našeho obratu.

Myslíte si, že při míchání biopaliv bude docházet k daňovým únikům?

Když někdo nebude míchat biopaliva do benzinu a nafty celý rok, bude deklarovat, že míchá, bude odvádět o to nižší spotřební daň, a na konci roku ohlásí likvidaci, přijde si na pěkné peníze. Pokutu státu za nemíchání už nezaplatí. Nevím, jak se to bude řešit, zda finanční úřady budou u míchačských firem, které ohlásí likvidaci, zkoumat, zda splnily povinnost míchání.

A míchat biopaliva bude moci kdokoliv?

Každý, kdo má celní sklad. A takových firem jsou desítky.

Takže budou desítky daňových úniků?

Naštěstí bude první kontrolní období tříměsíční, takže celní správa si to snad odzkouší, jak zabránit daňovým únikům. Uvidíme.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru