Včera podepsali starostové menších obcí smlouvu proti daňové diskriminaci a založili koordinační orgán. Podle jeho předsedkyně, senátorky Jany Juřenčákové (Nezávislí) tuto iniciativu, která vznikla původně jen ve Zlínském kraji, podporuje již 800 starostů z celé země, což je 13 procent z celkového počtu měst a obcí v Česku.

Starostům menších obcí se nelíbí, že čtyři největší města v Česku, Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, dostávají přes polovinu prostředků, určených městům a obcí, přestože v nich žije jen 20 procent obyvatel. "Nejmenší obce pak získávají až 6,5krát méně prostředků na obyvatele do obecní pokladny než velká města nad 100 tisíc lidí," tvrdí Jan Horník, senátor a starosta obce Boží Dar.

Co se malým obcím nelíbí a co požadují

Starostové tvrdí, že reforma veřejných financí přinese další snížení příjmů pro malé obce. "Podařilo se nám ale už přesvědčit vládu, aby ustoupila od povinného zrušení daně ze zemědělské půdy. Ale až o deset miliard korun by obce mohly přijít kvůli zrušení společného zdanění manželů," vypočítává Petr Gazík, starosta obce Suchá Loz na Zlínsku, jeden z iniciátorů protestů.

"Podle odhadů ministerstva financí mohou obce po roce 2009 přijít daňové reformě až o 9 miliard korun. "Apeloval jsem na zástupce ministerstva, aby návrh dobře zvážili. Tato jeho podoba je určitě pro města a obce zcela nepřijatelná," zhodnotil předlohu Gazdík. Dodává, že tyto problémy nelze řešit na půdě Svazu měst a obcí, protože ten jedná především v zájmu velkých měst.

Ztráty daňových příjmů má obcím nahradit zvýšení daně z nemovitostí (domů, bytů, stavebních pozemků). U obcí do 300 obyvatel návrh zákona zvyšuje daň více než trojnásobně, u obcí do 600 obyvatel téměř dvojnásobně. Větší vesnice a města budou samy rozhodovat, zda tyto daně zvýší, a to až na pětinásobek.

Starostům malých obcí se návrh vůbec nelíbí. "Má to být snad trest lidem, že žijí na venkově? Život v malé obci není tak jednoduchý a pohodlný, jak si úředníci v Praze zřejmě představují. A nyní chce vláda po našich občanech, aby zaplatili trojnásobně, za to že v menší obci pečují o svůj dům a přilehlý pozemek?," nesouhlasí senátorka Jana Juřenčáková.

Možnost zvýšit daň z nemovitostí na pětinásobek si mohou podle senátorky dovolit jen největší města nebo lázeňská či turisticky atraktivní města. Juřenčáková hodlá v Senátu podpořit snížení daní lidem.

"V žádném případě ale nezvednu ruku pro doprovodné návrhy, které likvidují menší obce," prohlásila senátorka Juřenčáková. Jako starostka menší obce Rokytnice na Zlínsku byla zvolena senátorkou právě za hnutí nezávislých starostů. Na obranu menších měst a obcí již zorganizovala petici Iniciativa za živý venkov, kterou jen ve Zlínském kraji podpořilo 160 obcí a měst. Nyní s mandátem senátorky vytvořila vlastní pracovní skupinu poradců.

"Spočítali jsme, že reforma sice zvýší inkaso z DPH a spotřebních daní až o 30 mld. Kč, ale sníží zásadně příjem státu na daních občanů a firem a majetkových daních asi o 45 mld. Kč. Past spočívá v tom, že z výběru spotřební daně obcím a městům žádný podíl nesměřuje. Saldo 15 mld. proto budou z větší části nést právě jen obce a města," varuje senátorka, podle které hrátky s daní z nemovitostí tak jsou jen zastíracím manévrem.

Nezávislí starostové chtějí nyní jednat s vládou o svých návrzích. "pokud vláda na naše návrhy nebude slyšet, jsme připraveni k protestům. Doufáme ale, že se s vládou domluvíme," uzavřel Gazdík.

Seznam požadavků
1) Stabilizace rozpočtů obcí
2) Zrušení tzv. "porcování medvěda"
3) V rámci spravedlivého rozdělení daňových příjmů přidat ke koeficientu počtu obyvatel koeficient velikosti území
4) Zařadit do sdílených daní i spotřební daň
5) Zvýšit motivační prvek pro obce