Česká republika musí změnit systém vyplácení přímých dotací pro zemědělce. Ministr zemědělství Petr Gandalovič na jednání s evropskou komisařkou Mariann Fischer-Boelovou neuspěl s požadavkem, aby dotace zemědělcům byly vypláceny podle současných podmínek. Takzvané národní dorovnání tak vláda bude vyplácet formou platby na plochu, a nikoli na vybrané komodity, jak tomu bylo dosud.
Přímé platby, základní zemědělské podpory, budou letos v tuzemsku dosahovat 40 procent úrovně ve starých členských zemích EU. Stát chtěl plně využít možnosti dané přístupovou smlouvou a dorovnat je až na 70 procent. Celkově mělo jít o více než 17 miliard korun. Tento požadavek ovšem Evropská komisařka posvětila.
Snaha oddělit dotace od konkrétní produkce je jedním ze základních kroků reformy zemědělské politiky unie. Podle komise se mají zemědělci sami rozhodnout, zda se jim vyplatí dělat spíše chmel nebo chovat krávy, nebo se zaměřit na něco jiného.
Vyšší administraticní zátěž
Změna systému podle Gandaloviče přinese zvýšení administrativní zátěže a postihlo by to i některé zemědělce, především ty, kteří dostávali dotace například na určitou plodinu.
Zemědělcům jsou kromě přímých plateb a jejich národního dorovnání určeny další peníze z evropských fondů v rámci nového programu rozvoje venkova. Další zdroje proudí i na tzv. tržní opatření. Stát vyplácí národní dotace a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond pomáhá farmářům s úvěry.
Podle předsedy Agrární komory Jana Veleby je dnešní rozhodnutí pro české zemědělství velmi závažné. "Nízké stavy hospodářských zvířat se dále sníží, bude ohroženo i pěstování některých speciální plodiny, například lnu nebo chmele," uvedl pro iHNed.cz. AK nyní podle něj zváží, zda nepojede vyjádnát do Bruselu svým jménem.
Česko zachovávalo systém vyplácení na komoditu jako poslední členský stát Evropské unie. Podle Gandaloviče zejména proto, že se osvědčil. Odpůrcem nové změny bylo i Lotyšsko, ale i jeho vláda nakonec musela před tlakem Evropské komise "kapitulovat".
