Říman řekl novinářům, že by proto chtěl oddělit řešení problematiky limitů v SD od Mostecké uhelné (MUS). Zájem MUS o rozšíření lomů ohrožuje existenci dvou obcí, zatímco v Dolech Bílina se osídlených území nedotkne.

"Myslím, že o možnosti pokračování těžby v Dolech Bílina by mohla jednat vláda. Jedním z důvodů schválení omezení těžby uhlí kabinetem v roce 1991 byla totiž ochrana lidských sídel. To je v případě záměru SD bezpředmětné, postup těžby nevede obydlenými lokalitami, ale zdevastovanou neobdělávanou krajinou," uvedl Říman.

Usnesení o limitech těžby, jež schválila Pithartova vláda před 16 lety, označil za právně nezávazné. "Tehdejší situace se od té současné diametrálně lišila. Těžební firmy byly státními podniky a vládní usnesení tak pro ně byla závazná. Jejich přeměnou na akciové společnosti se ale stalo usnesení kabinetu bezpředmětným," doplnil ministr.

Říman si však je vědom programového prohlášení vlády, v němž se s prolomením limitů nepočítá. "V případě SD je však podle mého ke zvážení vládní i politická debata, to území další zvažované těžby je opravdu územím nikoho, bývalé výsypky, hlušina či rumoviště," dodal.

SD mohou za územními ekologickými limity vytěžit až 120 milionů tun hnědého uhlí. Tato varianta počítá s přiblížením hrany lomu k městu Lom na Mostecku na 800 metrů, k nedaleké obci Mariánské Radčice až na 500 metrů. Závisí na konečné podobě územního plánu Ústeckého kraje, který se připravuje.

Vedení SD už však narazilo na odpor obyvatelů Lomu, zastupitelé města vyzvali vládu k odepsání zásob hnědého uhlí za limity těžby. Obávají se v souvislosti s přiblížením těžby zvýšených koncentrací prachu a hluku. "V jednání s obyvateli jsme na začátku. Uděláme všechno pro to, abychom zajistili co nejnižší dopad těžby na jejich životy. Počítáme také se sponzoringem," řekl ČTK generální ředitel SD Jan Demjanovič.

Těžit za limity chce i MUS. Jejich prolomení by ale znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice v sousedství Litvínova, k městu by se hrana povrchového lomu přiblížila na 500 metrů. Proti rozšíření těžby se obyvatelé Litvínova vyjadřovali loni v prosinci i v referendu. K urnám jich však nedorazila potřebná nadpoloviční většina, výsledky lidového hlasování jsou tak neplatné.

Naopak v referendu v únoru 2005 drtivá většina ze 1430 oprávněných voličů Horního Jiřetína a Černic hlasovala za záchranu svých domovů. V té době však podle mluvčí MUS Liběny Novotné neznali nabídku firmy na odkoupení nemovitostí, zveřejnila ji loni v červnu.

Tři čtvrtiny vlastníků nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích na Mostecku projevily podle Novotné ochotu o vypořádání majetku jednat. Právě dohoda MUS s majiteli domů a pozemků je nutnou podmínkou případné těžby za limity.

Související