Reálné příjmy Čechů se loni zvyšovaly. Průměrný měsíční příjem na člena domácnosti se ve třetím čtvrtletí meziročně reálně zvýšil o 4,1 procenta na 9545 korun, informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Lidé dávali přednost spotřebě a zadlužování před spořením. Poměr hrubých úspor k hrubému disponibilnímu příjmu klesl z 5,9 procenta na 4,7 procenta.


Nejvíce utrácíme za bydlení
Domácnosti podle ministerstva posílily sklon ke spotřebě a růst jejich výdajů předčil růst příjmů. Největší část peněz vynakládaly na bydlení a jídlo, když u většiny domácností vydání spojená s bydlením svým objemem dostihla či předběhla výdaje za potraviny.
Struktura výdajů domácností sledovaných statistikou rodinných účtů se výrazněji nezměnila. Zvýšil se podíl peněz vydaných za bydlení, zdravotní péči, pošty a telekomunikace, ostatní zboží a služby a investice. Naopak klesal podíl výdajů za potraviny, dopravu, rekreace, odívání, obuv a veřejné stravován.
Celkový objem úvěrů u bank překročil v závěru třetího čtvrtletí 493 miliardy Kč, takže byl meziročně o třetinu vyšší. Zadlužení domácností tak vzrostlo na rekordní úroveň. Největší nárůst vykázaly hypoteční úvěry na bydlení a spotřební úvěry.


Lidé více vydělávají
O nárůst úhrnných reálných příjmů zaměstnaneckých domácností se nejvíce zasloužily mzdy. Celkový objem mzdových prostředků představoval 668,2 miliardy Kč a byl nominálně o 7,6 procenta vyšší než ve stejném období roku 2005. Průměrná nominální mzda v národním hospodářství činila 19 635 Kč a meziročně vzrostla o 6,6 procenta. Reálná hrubá mzda v národním hospodářství (meziročně) stoupla o 3,6 procenta.


Objem sociálních příjmů domácností vzrostl o 8,6 miliard korun, v reálném vyjádření o 3,5 procenta. Přičemž nejvýznamnější složkou zůstaly důchody, které tvořily 73 procent všech sociálních transferů. Průměrný měsíční starobní důchod stoupl na konci září meziročně nominálně o 5,8 procenta (o 444 Kč na 8165 Kč) a reálně o 1,7 procenta. Druhou nejvýznamnější položkou sociálních příjmů domácností zůstaly dávky nemocenského pojištění, i když objem příjmů z nemocenského rostl v souvislosti s nižší nemocností pomaleji než v roce 2005.


Na přírůstku objemu dávek státní sociální podpory o 0,2 procenta se nejvíce podílel vzestup porodného díky jeho zvýšení a většímu počtu narozených dětí, dávek pěstounské péče a rodičovských příspěvků. V nominálním i reálném vyjádření naopak poklesl objem přídavků na děti, příspěvků na bydlení a sociálních příplatků.
Objem dávek sociální péče se zvýšil reálně o 2,4 procenta hlavně v souvislosti s nárůstem objemu příspěvků při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu a dávek sociální péče podmíněných zdravotním stavem příjemce. Objem dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností žadatele se přitom snížil, počet sociálně potřebných domácností proti stejnému období roku 2005 poklesl o 27.200.


V porovnání se třemi čtvrtletími 2005 se zvětšil objem příjmů domácností plynoucích z podpor v nezaměstnanosti (reálně o 1,7 procenta). Průměrná částka podpory vzrostla o 6,2 procenta na 4450 Kč a její kupní síla byla o 3,3 procenta větší než v roce 2005.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru